Amakusa Širó Tokisada

Historický epos mapuje udalosti Šimabarského povstania v Japonsku v 17 storočí. Snaží sa o podrobné vykresľovanie kresťanského povstania ( samotná myšlienka kresťanstva je silne zastúpená ) ale tak, aby sa neznalý divák nestratil v deji a postavách, čo sa aj darí. Viacej ako postava samotného vodcu rebelov Amakusa Shiro sú zaujímavejšie postavy maliara a hlavne samuraja pulzujúceho medzi obomi tábormi. Óšimov snímok je zaujímavý námetom a filmárskym spracovaním, ale predsa len nedosahuje úrovne iných japonských historických filmov. (27.09.2017)

Pochmúrny alebo ponurý snímok s feudálneho Japonska vtiahne diváka svojim príbehom, osudmi roľníkov či vykladaním si kresťanstva, tak nezvyklého pre Japonsko. Kamera je skôr statická a hoci sa niekoľko scén odohráva v exteriéri, vyznievajú skôr, akoby boli točené v štúdiu. To je asi jediné velké mínus filmu. Herecké výkony sú naopak vyznievajú veľmi dobre. Hodnotenie: 80% (v poradí 7. hodnotenie, 3. komentár) (11.04.2013)

V podstate jediné klasické filmové spracovanie tzv. Šimabarského povstania v Japonsku v rokoch 1637-38. Postava vodcu povstania Amakusi Shira sa stala právom kultovou aj v dnešnej dobe. Charizmatický mladučký vodca mal iba 15! rokov a dokázal natoľko sfanatizovať a presvedčiť miestnych roľníkov že konvertovali ku krestanstvu a uverili mú každé slovo. Kedže sa k povstaniu pridali aj rôzny vojensky skúsení róninovia (samuraji bez pána) tak v úvode dosahovali povstalci obdivuhodné vojenské úspechy nad ohromnou presilou (100 000 vojakov) a šogunátnym silám trvalo až vyše pol roka kým asi 30 000 rolníkov zatlačili na ostrovný hrad Hara, kde ich po pár týždnov porazili. Amakusi Shira ale vo filme vôbec nevyzerá ani na 16 rokov, hrá ho herec oveľa starší, takisto sa film zameriava iba na samotné vypuknutie povstania, skúma príčiny a končí predčasne konfliktom medzi róninmi a kresťanmi, v poslednej scéne vidíme odchod vzbúrencov na hrad Hara, kde však povstanie ešte asi dva mesiace pokračovalo... Amakusi Shira je teraz obľúbenou postavičkou v rôznych anime kreslených filmoch a početných počítačových, či konzolových hier. Osobne myslím, že tento námet by si ešte zaslúžil nejaké klasické výpravné filmové spracovanie. Snáď sa ešte dočkám. Ruiny hradu Hara ešte stále stoja v juhovýchodnom cípe Japonska. (21.03.2013)

Šimbarské selské povstání z přelomu let 1637/38. Bohužel zde nedovedu posoudit vliv křesťanství, ale nějak to připomíná selské bouře na našem území v přibližně stejné době (1680). Uvádění do kontextu s husitským hnutím (viz raroh *****) mi nepřipadá patřičné. Ale otázka vzniku a zániku selských rebelii, je přesto zásadní. Sotva si dokážeme uvědomit nesmírnou bídu a zoufalství, která hnala rolníky do předem prohraných bitev (i v tomto filmu taková úvaha zazní) - a samozřejmě zpupnost šlechticů (na celém světě), kterými se dnes zabýváme jako nositeli kultury a civilizace, pro jejichž pra-pra-dědy však měl život sedláka cenu králíka. Film ovšem není jen genezí povstání , ale obsahuje řadu velice pečlivých charakteristik postav (třeba malíř Uemonsaku), které výrazně podtrhuje skvělá režie a kamera. Zvláštní a nečekanou úlohu tu hrají holandští misionáři – ale tak je to vždycky, když se chce chudák postavit na nohy, panskou koalici není třeba svolávat... (08.02.2016)

Povedený film. Už úvodní asi šestiminutový záběr bez střihu mě celkem navnadil, kamera a vizuální stránka jsou vůbec na vysoké úrovni. Herci rovněž nezklamali a občas řvou jako o život (což k tomuto druhu japonských filmů prostě patří). Zajímavý je i příběh o pronásledování křesťanů v Japonsku 17. století. Hádám, že v zemi vycházejícího slunce asi mnoho filmů o křesťanství nevzniklo. Toto náboženství začalo do Japonska pronikat v 16. století, zejména katolictví. Poměrně rychle se šířilo, potom se ale proti němu rozhodly zakročit vládnoucí vrstvy a také začaly prosazovat izolaci od západního světa. Dnes tvoří křesťané zhruba jedno procento japonské populace... Od režiséra Óšimy už můj třetí snímek a zatím mě nezklamal ("Korida lásky", "Obřad"). (13.05.2021)