poster

Kmen

  • Ukrajina

    Plemya

  • Ukrajina

    Plemja

  • Ukrajina

    Плем'я

  • Slovensko

    Kmeň

  • Slovensko

    Klan

    (festivalový název)
  • Velká Británie

    The Tribe

Krimi / Drama / Thriller

Ukrajina / Nizozemsko, 2014, 130 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tom_Lachtan
    **

    Natočit film z prostředí poněkud vychýleného internátu pro hluchoněmé, který je hutným dramatem a zároveň se zde místo s dialogy pracuje jen se znakovou řečí? Ok, to zní jako skvělej nápad, škoda jen, že v žádném případě s perfektním provedením. Tempo obrovsky trpí nadměrným množstvím artově prázdných scén (někdo někam jde a je to nudné a nesmyslné a není tam ani jeden v Černobilu zmutovaj losos s laserovejma bulvama) a jednak tím, že tu nikdo nedokáže pořádně hrát. Ne že bych chtěl urazit tuhle partu ukrajinské, hluchoněmé omladiny, ale nikdo z nich nedokázal zahrát emoce, ani drama a mají v obličeji jen jeden, maximálně dva výrazy. Hlavní role prostě měli obsadit někým, kdo umí hrát a naučit ho znakovat, vyšlo by to definitivně lépe. A přitom to má náběh být výtečným a drsným dramatem o kmenu/gangu okolo poněkud brutálnějších bratránků Tóny Chluchoněmce.(22.8.2016)

  • Anderton
    ***

    Osobne sa domnievam, že explicitné násilie a takmer čistokrvné porno tu slúžia najmä na oslovenie mladšej generácie, pre ktorú sa Kmeň tak môže stať kultovou záležitosťou. My starší radšej porozmýšľame o "hluchote a slepote" všezmyslovej spoločnosti, k čomu tu režisér zrejme odkazuje. Právo silnejšieho platí nielen v zobrazenom kmeni, ale bohužiaľ na celom divokom rusky hovoriacom východe a samozrejme aj na celom svete. Pokiaľ zbožňujete dlhé zábery a sériu Barely legal, nie je nad čím váhať.(7.8.2015)

  • claudel
    ****

    Pozoruhodný filmový zážitek a vůbec mě nepřekvapuje, že zabodoval právě v Cannes. Kmen je pro festivalové a francouzské publikum jako stvořený. Žádný podobný snímek jsem dosud neviděl a pro mě bylo zábavné pár delších scén pustit v mírně zrychleném režimu, celkové vyznění mi přišlo zcela beze změny. Ukrajina je složitý stát, kterému asi nebudu nikdy nerozumět a nevím, zda do něj vůbec někdy zavítám. Scéna v koupelně nevlídnost a drsnost jen podtrhuje, musel jsem odvracet zrak a to snesu ve filmu opravdu hodně.(25.7.2017)

  • Mefistofelle
    ****

    Snad poprvé v životě mě mrzelo, že neumím znakovou řeč, ačkoliv její znalost není ke sledování filmu nutná. Film mě zaujal na první pohled nejen zemí původu (poslední dobou se hodně zaměřuju právě na filmy z východní Evropy), ale hlavně nezvyklým formátem, který režisér zvolil. Je jasné, že tenhle film díky tomu nemá šanci stát se kasovním trhákem pro masy, zároveň se ale nejedná o čistej art, kterej by pochopilo jen pár kavárenských inteleguánů. Žánrově se pohybuje někde mezi dramatem a thrillerem, nejlíp k němu však sedí slovo naturalistický. Bez jakéhokoliv hudebního podkresu a řeči slyšíme pouze zvuky okolí a tak se můžeme lépe zaměřit na děj samotný, který je nám prezentován v dlouhých kamerových záběrech téměř bez střihu. A ačkoliv byli do hlavních rolí zvoleni neherci, kteří nikdy před kamerou nestáli, odvedli výkon velmi nadpůrměrný, zejména pak Yana Novikova v roli mladičké hluchoněmé prostitutky. I prostředí samotné je bez problému uvěřitelné, stejně jako chování postav. Za mě velký palec nahoru a ve znakové řeči pravím "děkuju".(3.1.2016)

  • ORIN
    *****

    Následující komentář bude spíše vrstvením myšlenek, postřehů a snad i dojmů vybízejících k další analýze než nějakým sevřeným a provázaným, strukturálně promyšleným textem. Kmen je totiž významově nesmírně bohatým a podnětným dílem s množstvím vjemů, jehož kadence dokáže diváka doslova uzemnit. A proč vlastně? Je to celkem jednoduché - dokáže se jednoznačně vymezit vůči zbytku (evropské) (umělecké) filmové produkce a to dost extrémním způsobem. Film s tímto od začátku jednoznačně kalkuluje, kdy říká "ve filmu se nemluvi, vystupují v něm hluchoněmí, kteří používají výhradně znakovou řeč a ta není vysvětlena žádnými informačními titulky." Tohle navádění diváka k vnímání jeho odlišnosti, k jinému způsobu komunikace a zprostředkování informací je až příliš účelové, ale je to také jediný, drobný zápor na jinak bezchybném díle. Divák tedy postavy vidí, slyší (film není němý), vnímá jejich gesta, ale nerozumí jim, resp. znakové řeči (pokud zobecníme, že divák není hluchotou postižený jedinec). Musí tedy interpretovat, rozpoznávat jednotlivé posunky, jejich expresivitu a jednotlivé situace, ve kterých se postavy nacházejí, aby pochopil, o čem se baví a co řeší. Snímek tímto postupem jako uměleckou volbou přináší nový, neotřelý způsob vyjádření, jakkoli je jeho příběh prostý. Ale k němu až za nějakou chvíli. [==] Film byl již poměrně mnohokrát častován jako radikální, realistický, syrový, autentický, apod. A možná právě pod nánosem těchto adjektiv jsou skryta skutečná pozitiva díla, který je tak trochu zkouškou divákovi trpělivosti a tolerance. A vlastně také o tom, jak je filmová řeč univerzálním jazykem. Kmen je bezesporu představitelem narace uměleckého filmu a tato očekávání bez debat naplňuje - expozice absentuje, o postavách a jejich minulosti nevíme nic, identifikace s nimi je přinejmenším obtížná, ne-li nemožná, motivace jsou často velmi nejasné, narace je nekomunikativní, spíše omezená, není redundantní. Přes všechny uvedené body je divák i s minimem informací schopen se v ději orientovat. Režisér totiž postavy zasazuje do situací/konfrontací, jejichž základní schémata (narativní, kontextová, kulturní) není složité rozpoznat, ačkoli chybí klasický dialog. Postavy navíc jednají nesmírně pudově, ostatně to bylo i záměrem (život v kmeni je o naplnění základních lidských potřeb). Vodítkem divákovi může být i umístění postav v záběru, držení těla, výraz tváře, expresivnost gest, atp. Tedy určitá fyzičnost, síla tělesného projevu, která se hluchově postiženému jeví jako zcela přirozená, ale nepostižený jedinec-divák to vnímá jako ozvláštňující prvek. Dalším nemalým pozitivem je nepochybně kamerová práce Valentina Vasjanoviče, jehož promyšlené steadicamové jízdy/statické záběry, samotná kompozice dlouhých záběrů a způsob rámování by zaslouzily analýzu na nemálo řádků a stran. [==] Nyní ještě konkrétně k příběhu. ***SPOILER*** Mladík Sergej přijíždí na internátní školu, kde se seznamuje s ostatními studenty, vyučujícími, především ale s pravidly a nepsanými zákony kmene, jehož součástí se krátce po příjezdu stává. Asimilace je poměrně rychlá a každodenní kmenová rutina se začíná stávat výhradní náplní Sergejova života. Sílící cit k jedné ze studentek vyvolá v Sergejovi ochranářské a majetnické pudy, následná revolta vůči svým druhům postupně přerůstá v otevřený konflikt, který vrcholí v samotném devastujícím závěru. Ten je mimo způsobu ztvárnění, jemuž dominuje až naturalistická brutalita, zajímavý i z jiného pohledu. Jednak mimo určité šokantnosti a wow efektu ve znepokojivém slova smyslu přináší závěr možnost uvědomit si, co vlastně znamená být hluchý, jinými slovy divák se přepne na jiný mod vnímání a je svědkem situace, kdy hlavní postava, jakkoli v tu chvíli psychicky labilní a nalomená, může nikým nerušena vejít do každého z pokojů, "v klidu" se rozhlédnout a rozmyslet, vzít noční stolek a jednoho mladíka po druhém jím zabít, aniž by si toho kdokoliv všiml. Postavy jsou v tu chvíli v nevědomé, pasivní roli a divák je sice v roli vševědoucího, ale tichého pozorovatele - my víme, že se postavě něco stane, ale ona sama to neví (protože neslyší) a nedokáže s tím nic udělat. Hluchotou nepostižený jedinec si tohle automaticky neuvědomí, dokud s tím není na plátně ve své nekompromisnosti přímo konfrontován. ***KONEC SPOILERU*** Zároveň závěr/konec přichází přesně ve chvíli, kdy přijít má. Film už nemá, co jiného by chtěl dodat, protože vlastně ani není co. Destrukce a totalni rozklad vztahu, jedince a jeho osobnosti, potažmo celé společnosti je završena a zbývá již jen agonie. Ta počala a trvá. Čistota Slabošpyckého výrazu a režijní jistota v jeho celovečerním debutu je omračující. Vpravdě znepokojivý, fyzicky nepříjemný a vskutku výjimečný divácký zážitek a prozatimní kinofilm roku 2014. P.S.: Nikdy jsem nezažil po projekci takové ticho, jež by zároveň i něco vyjadřovalo, jako právě po Kmeni.(8.10.2014)

  • - Casting probíhal hlavně přes sociální sítě. Do hlavní role byl obsazen neherec, devatenáctiletý Kyjevan Grigory Fesenko. Byl dítě ulice s četnými zkušenostmi s různými partami. Během natáčení byl izolován od svých pouličních kamarádů tři měsíce, žil v pronajatém bytě a dohlížel na něj asistent herců. (Epistemolog)

  • - Ve snímku účinkovali skutečný sluchově postižení lidé. (Epistemolog)

  • - Film vznikal s podporou nizozemského producenta v době, kdy se na Ukrajině naplno rozběhly dramatické události. Někteří z tvůrců chodili ve volných chvílích mezi natáčením na demostrace a občas musely být práce na filmu kvůli blokádě ulic přerušeny. (Epistemolog)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace