poster

Ronja, dcera loupežníka

  • švédský

    Ronja Rövardotter

  • slovenský

    Ronja, lúpežníkova dcéra

  • anglický

    Ronia: The Robber's Daughter

Dobrodružný / Rodinný / Romantický / Pohádka

Švédsko / Norsko, 1984, 126 min

  • Via
    ****

    Hezká starší dětská (ale nejen to) pohádka, která ale na dobu, kdy byla natáčená, je krásná - ta příroda (trošku mi připomněla vysočinské lesy, vodní nádrž Seč), loupežníci, zpěvy, dialogy mezi Ronjou a Mattisem... lestní skřítkové a jejich otázky ("Pro-pro-pro-čpak to-to dě-dě-láš, ty po-po-po-po-tvůrko malá?..." ;) )... Na konci jsem si od začátku myslela, že se hrad zase spojí, ale to možná až za pár let... ale most má také své kouzlo... Léto v mědvědí jeskyni Ronji a Birka bych osobně též chtěla zažít...(27.7.2009)

  • BuryGol
    *****

    To byla táááááák hezká pohádka. Žádný vraždy, žádnej mainstream, žádný efekty ani Amerika. Hezkej příběh, švédský loupežníci, dvě děcka, příroda a tak vůbec. Jako dítě jsem to nikdy neviděl, asi jsem špatnej ročník. Akorát se divim, že tam seveřeni nechali tolik nahoty. Holt jinej kraj, jinej mrav. Aspoň jsem to zkouk v originále a ta švédština je zajímavej jazyk. Já chci bejt taky loupežník a žít si po svym! Skaal!(13.1.2010)

  • lolaloka
    ****

    Geniální jsou ty oslavné zpěvy a tance loupežníků... jako malá jsem si přála dostat se tam mezi ně a řádit. Netradiční pohádka, ojedinělá, originální, je v ní všechno i bez spanilé princezny a udatného prince... člověk by si přál vyběhnout najaře s Ronjou do lesů a pořádně si zařvat.. Měli by ji častěji reprízovat.(15.3.2011)

  • tomtomtoma
    ****

    Švédové jsou zajisté hrdí na to, že mají spisovatelku Astrid Lindgren, která tak laskavě psala příběhy pro děti. A ty půvabné příběhy se přeci musí převádět na filmový pás. A opakovaně jsou tyto filmové adaptace dělané s láskou, optimismem a radostí ze života. To z těchto výtvorů dělá velice příjemný zážitek, který potěší, zahřeje a pohladí. V tomto příběhu se navíc vzdává hold severské přírodě, hlubokým zeleným lesům, modrým jezerům, divokým řekám, letnímu hřejivému létu i kruté zimě s přívaly sněhu. Rozlehlost a čistota lesů podněcuje fantazii a představivost a díky tomu mohou ožívat bájná stvoření: krvežíznivé harpyje, lační šedí skřítci, či popletení lesní trpaslíci. Hlavní postavou je malá Ronja (Hanna Zetterberg), které zdárně sekunduje malý Birk (Dan Håfström). Rozehrává se příběh dětské vzpoury proti dospěláckému světu nepřátelství. Dospívání, rozepře, vzdor, přátelství, partnerské neduhy v celé své kráse i hrůze v dětském soužití, odvaha a pochopení. Děti jsou pro dospělé názorným příkladem, který své adresáty nenechá netečnými. A to vše ve starém hradě a uprostřed čisté a krásné přírody. Z dalších rolí: otec Ronji a rozverný vůdce loupežnické bandy Mattis (Börje Ahlstedt), Ronjina starostlivá matka Lovis (Lena Nyman), otec Birka a vůdce konkurenční loupežnické bandy Borka (Per Oscarsson), Birkova ukřičená matka Undis (Med Reventberg), starý, moudrý a dobrotivý Skalle-Per (Allan Edwall) a hromada dalších loupežníků. Být loupežníkem znamená žít na starém hradním sídle uprostřed hlubokých lesů. Být loupežníkem znamená naučit se vycházet v dobrém s přírodou. Být loupežníkem znamená tuhá zima s odhazováním sněhu. Být loupežníkem znamená hodokvas s tancem a rozvernou písní. Být loupežníkem je mít radost ze života. Film je příjemný a tak krásně zahřeje.(29.1.2016)

  • dr.fish
    ****

    Ronja je opravdu svérázná pohádka. Severští loupežníci jsou veselí chlapíci milující svobodu, ukrývající se před královskou mocí v lesích, okrádají a vraždí obchodníky a potažmo tím olupují i samotného krále. A v této lesní idylce se Mattisovi, náčelníku jedné tlupy, narodí Ronja, dcera loupežníka. Má svojí hlavu a je úplně stejně praštěná jako její otec, takže je o zábavu postaráno. Odvěká rivalita s konkurenčním Birkeho loupežnickým klanem dostane trhliny, když se Ronja zamiluje do Birkeho syna. Pohádka nekopíruje schemata, na která jsme zvyklí, takže to vlastně pohádka ani není, ale docela srandovní příběh o dvou děckách v lese. Docela fajn pokoukání. 70%(26.12.2015)

  • - Scénář podle stejnojmenné knihy zpracovala samotná autorka knihy Astrid Lindgrenová. (Arrietty)

  • - Film se natáčel ve Švédských lokalitách, kokrétně u vodopádů Ristafallet, v podzemní jeskyni Tykarpsgrottan, v národním parku Dalby Sorknatten a u ruin Haga u Stockholmu. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

  • - Film byl v roce 1985 nominován na Zlatého medvěda Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. (VMa)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace