Reklama

Reklama

Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství... A kdo vyhraje? Nechte se překvapit...

Film Ronja, dcera loupežníka vznikl podle stejnojmené knihy Astrid Lingrenové, která by se 14. 11. 2007 dožila 100 let. Ta se stala slavnou především díky své knize Pipi Dlouhá punčocha, kterou napsala na motivy vyprávění na dobrou noc své dceři Karin. Další její knihy, často zfilmované, jsou např. Děti z Bullerbynu, Mio, můj Mio, Bratři lví srdce, My z ostrova Saltkrakan, Karkulín ze střechy a ještě mnohem a mnohem víc. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (186)

Radyo 

všechny recenze uživatele

"Co-co-co-copak to děláš, po-po-po-potvůrko po-po-po-podivná?" I když už jsem trochu odrostlejšího věku, tahle fantasy pohádka je výborná a má i poměrně slušné triky. Odcitovanou větu jsme si pak s přáteli říkali při každé příležitosti, k níž se hodila. :) Příběh je svým způsobem roztomilý, obě děti tak trochu loupežnicky svérázné, prostě příjemná pohodovka, která určitě zaujme i dospělé. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Svěží vyprávění o dětech, chlapci-bratrovi a dívce-sestře z vlastní vůle, kteří prokáží více rozumu a soudnosti než jejich sveřepí rodiče, aniž by proto přestaly být jejich milujícími potomky, je zarámováno do jedinečné krásy severské přírody. Svébytným prvkem nadpřirozeného světa, v němž děti žijí svůj příběh, jsou harpyje, ztělesněné do krkavčích-havraních ptačích těl a skřítci, pro něž lidé jsou neohrabanými motovidly, která jim bourají jejich pracně budovaná pařezová obydlí. Zejména strašidlácké reflexe lidí jsou v pohádkách tohoto typu nevídané a opravdu jedinečné. Kráse přírody odpovídá drsnost mravů, neotesaná chování, ale také hluboké city a neskrývaná utrpení dospělých i dětských postav. Je to v souladu s tím, co dnes víme o způsobech výchovy dětí v dřívejších dobách. RONJA je pohádkou pro všechny - děti i dospělé, pohádkou pro celou rodinu. Lepší vysvědčení pohádce s oprávněně nadčasovými aspiracemi ani dát nelze. Zdá se, že malé a střední evropské národy by se měly více a lépe znát i poznávat. Astrid Lindgrenová naznačuje, že by to bylo víc než prospěšné. A to nejen pro ty národy. ()

Reklama

Gemini 

všechny recenze uživatele

Jako malý jsem nesnášel ty mrňavé pidižvíky (nikoliv Šmouly;)), kteří žili těsně pod zemí a byli tak divně roztomilí, bál jsem se harpyjí a strachoval se, aby Birk náhodou nespadl z toho mostního trámu:) Sice jen jednou za delší čas, ale přesto - chybí mi to...a to Astrid Lindgrenovou obvykle nemusím. BTW uvidíte i pravé severské středověké saunování:) Ronja je prostě vynikající film ne pro děti, ale pro celou rodinu - jsou tu legrační i děsivá zvířátka (a "zvířátka"), neméně legrační tance a zpěvy, nevinné dětské kamarádství a láska, a pro pobavení starších jsou tu výborné manželky obou loupežnických hejtmanů. Všichni si pak zajisté užijí krásnou přírodu a ejhle, nejde to prostě jinak - jednou provždy 80%. ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Poprvé jsem tuhle pohádku viděla jako hodně malá v kině a přesto, že jsem už knižku znala, tak jsem se bála, jak že to všechno dopadne. Hlavně ty harpyje, ty mě děsily. Koktavé po-po-potvůrky podivné se vepsaly do paměti snad každého, kdo tuhle pohádku viděl. Když Ronja vyšla na DVD, neváhala jsem ani vteřinu a i pohledem dospělého je to stále kouzelná, vtipná, okouzlující pohádková pohádka se vším, co ke správné pohádce patří. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Tak toto je legendární pohádka mého mládí a to bez debat. Stále i po tolika letech kdy už jí moc v televizi nevysílají, ji mám před očima jako živou, resp. všechny ty opravdu strašidelné a napínavé scény. Jistě je to pohádka při které jsem se jednak skvěle bavil a pak také docela i bál. Celý ten podivný svět severských skřítků, trollů a harpyjí ožívá v celé své pochmurné děsivosti zásluhou výtečných loutkových scén, skvělých vizuálních efektů, a v neposlední řadě pak krásnými záběry z panenské přírody. Tato romantická pohádka s dobrým koncem dvou znepřátelených loupežnických stran, pod vedením na jedné straně Mattiho a na té druhé Borkyho byla původně knihou od známé severské spisovatelky pro děti a mládež Astrid Lindgrenové. Nevím knihu jsem nikdy nečetl ale film mě zaujal jak zdařilým zpracováním, tak dobrými hereckými výkony. Optimisticky laděný snímek opravdu může být hodnotným zážitkem pro všechny dnešní děti kteří tuto pohádku ještě neviděli a stejně tak i pro dospělé. Nejlepší scény: tak určitě úvodní skákání přes propast, mytí nahých loupežníků, skřítci a jejich: "Proč pak to-to děláš, po-potvůrko po-podivná", a v neposlední řadě pak samotné nepřátelské harpyje. Navíc si bohužel už nevzpomenu. Je to nejméně už deset let co jsem to viděl naposledy. Z nostalgie a z jisté originality však ale nakonec dávám za 5*. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (5)

  • Film byl v roce 1985 nominován na Zlatého medvěda Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. (VMa)
  • Scénář podle stejnojmenné knihy zpracovala samotná autorka knihy Astrid Lindgrenová. (Arrietty)
  • Film se natáčel ve Švédských lokalitách, kokrétně u vodopádů Ristafallet, v podzemní jeskyni Tykarpsgrottan, v národním parku Dalby Sorknatten a u ruin Haga u Stockholmu. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama