Reklama

Reklama

Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství... A kdo vyhraje? Nechte se překvapit...

Film Ronja, dcera loupežníka vznikl podle stejnojmené knihy Astrid Lingrenové, která by se 14. 11. 2007 dožila 100 let. Ta se stala slavnou především díky své knize Pipi Dlouhá punčocha, kterou napsala na motivy vyprávění na dobrou noc své dceři Karin. Další její knihy, často zfilmované, jsou např. Děti z Bullerbynu, Mio, můj Mio, Bratři lví srdce, My z ostrova Saltkrakan, Karkulín ze střechy a ještě mnohem a mnohem víc. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (193)

Lenka0064 

všechny recenze uživatele

Jako malá jsem tuhle pohádku přímo žrala! Ty po-po-podivné skřítky jsem si přála mít doma a abych je nalakála, stavěla jsem jim v lese se ségrou baráčky z mechu. Odřené koleno jsem chtěla léčit bílým mechem. Pro mě snad největší nostalgie. Teď po několikaletém opětovném shlédnutí, mám nutkání zavolat našim, abych se jim omluvila za to, že jsem je na dvě hodiny dlouhou pohádku nutila koukat tak často. Život dvou desetiletých dětí v jeskyni připrovnaný k tomu dospělému a téměř tři závěry mě chvílemi až štvaly :) A musím přiznat, že ke konci jsem se trochu bála, že příběh skončí, až ukáže Ronjiny deti :). ()

neneka 

všechny recenze uživatele

Je několik 'dětských' filmů, které můžu i v dospělosti a nesouvisí to jen a jen s nostalgií spojenou právě s dětstvím (Páni kluci, Krakonoš a lyžníci, Lišáci, myšáci a šibeničák...), a Ronja, dcera loupežníka mezi ně vždycky patřila. A když jsem nedávno film objevila v Levných knihách, úplně jsem si rochnila blahem. ()

Reklama

lolaloka 

všechny recenze uživatele

Geniální jsou ty oslavné zpěvy a tance loupežníků... jako malá jsem si přála dostat se tam mezi ně a řádit. Netradiční pohádka, ojedinělá, originální, je v ní všechno i bez spanilé princezny a udatného prince... člověk by si přál vyběhnout najaře s Ronjou do lesů a pořádně si zařvat.. Měli by ji častěji reprízovat. ()

Mikah 

všechny recenze uživatele

Ronja je evropská sestra amerických klasických dětských fantasy filmů, jako je Labyrint, Temný krystal nebo i Nekonečný příběh. Oproti nim je zasazena do světa podobnějšího tomu našemu a postrádá epický příběh. Já ji mám však nejraději. Pustila jsem si ji po dlouhých letech a užila jsem si to snad více než v dětství. Hodně jsem se nasmála a velmi mě bavilo toulat se divokými severskými lesy, seznamovat se s roztomilými i děsivými kouzelnými bytostmi i schovávat se v jeskyni s rebelskými dětmi, které měly dost dosavadního života a v sobě navzájem nalezly příslib lepší budoucnosti. ()

zurivymlok 

všechny recenze uživatele

Jako malej jsem miloval tento film. Pamatuju si, jak jsem jednou čekal, až budou tento film dávat na ČT - měli ho dávat v jednu a já už od osmi ráno se nemohl dočkat. Myslím, že jsem zažil je málo delších dní. Líbil se mi ten dobrodružný život v lese - dobrodružný život, pro který jsem miloval knihy Julese Verna. To se však ztratilo - žádný dobrodruh ze mě nevyrostl a jediným "dobrodružstvím" je snaha plnit termíny v práci. Avšak dobře si pamatuju, jak mi přišla úžasná představa žít někde v lesích, obstarávat si jídlo v krajině a připadat si svobodný. Tak na mě působila většina filmu. Ale už i jako dítě na mě zapůsobil ten pocit "vše se změnilo". Podobně jako ve filmu Podivné dědictví, kdy se tři představitelé divokého západů obtížně vyrovnávali s příchodem civilizace, tak zde se loupežnící (pro mě samozřejmě ti dobří) museli vyrovnávat s tlakem vojáku (i když to tam bylo jen řečeno). Tato změna byla umocněna smrtí starého "peera" (nevím, jak to napsat - ale neodvážil jsem se to napsat s "é" :-D). To vše na mě hluboce zapůsobilo už v dětských letech. Možná proto i po těch letech jsem moc rád shlédl znovu tuto pohádku a s čistým svědomím mohu dát pět hvězdiček. Tohle je opravdu pravá pohádka - pohodová a přitom v žádném případě infantilní. Ještě si neodpustím poznamenat, že jsem fakt nesnášel ty "p-p-pročpak to děláš, p-p-potvůrko p-p-podivná". Zvláštní, že to samé jsem si nyní přečetl v příspěvku Geminiho. Ještě zvláštnější je, že je nesnáším dál. :-D ()

Galerie (18)

Zajímavosti (5)

  • Film se natáčel ve Švédských lokalitách, kokrétně u vodopádů Ristafallet, v podzemní jeskyni Tykarpsgrottan, v národním parku Dalby Sorknatten a u ruin Haga u Stockholmu. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Film byl v roce 1985 nominován na Zlatého medvěda Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. (VMa)
  • Scénář podle stejnojmenné knihy zpracovala samotná autorka knihy Astrid Lindgrenová. (Arrietty)

Související novinky

Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež

Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež

06.05.2017

57. ročník Zlín Film Festivalu odstartuje již v pátek 26. května a potrvá do 3. června. Kromě bohatého filmového programu nabídne opět i celou řadu doprovodných aktivit. Dramaturgové programového… (více)

Reklama

Reklama