Чекист
The Chekist
Obsahy(1)
Umělecké až naturalisticky věrné zpracovaní praktik jedné služebny čeky, kde jsou na denním pořádku popravy (ve filmu vidíme opravdu vše - zabíjení krys před popravou, svlékání odsouzených do naha, smývání krve po popravě, pouštění revolučního pochodu, vytahování mrtvol, odvoz náklaďákem, černý humor popravčích) bez slitování (dotknou se i pracovníků čeky, na něž praskne erotický vztah - mající až sado-masochistický nádech - v pracovní době) a porady jejího vedení. Velitel - navzdory vlastní tvrdosti (i k vlastní rodině) a intelektuálnímu ztotožnění se se svým údělem - psychicky úkol nezvládne a po neúspěšném pokusu nechat se zabít při jedné z poprav končí v psychiatrické léčebně. (raroh)
(více)Recenze (51)
Hodně mrtvol, naturalistický zážitek, kalkul na šok z násilí a snaha o reálnost trochu film posouvá do pouhého "čtení mezi řádky", které je nicméně značně působivé. Z historického hlediska velmi cenné aby si lidé uvědomili jak to taky bylo a co lidé dokáží udělat lidem. Stojí za zhlédnutí ale myslím, že ambice byly vyšší a jen škoda, že film se více neposunul... ()
Vlažný, o ničem, k ničemu, pořád to samé do kola. Pointu nehledejte a pamatujte - Sověti byli zlý, zlý zlý ;-) ()
K odpadu to nemá daleko... Jasně, že film ukazuje ohavnosti jisté doby, jenže to přece na dobrý film nestačí. Nelíbili se mi herci, výtvarné zpracování, hudba. Co se týká vraždění, tak mi přišlo zdlouhavé, není přece nutné jej ukazovat na obdobných scénách v x případech. ()
Rogožkin je prozápadný odpad- pracuje za peniaze západných nadácií- niet divu, že jeho filmy sú "kritické" voči Rusom a Rusku- a tak správne liberálne homologické..... A tí sralprdovia čo sa klaňajú Západu, nech si strčia kaktus do daktorého svojho maďarského otvoru a možno sa odbavia...Môžete kľudne volať s desiatnikom Vejrážkom: Kto jste tak blbí a nic nwevíte, kupte si sešitek- JÁ MÁM DVA!!! ()
No tady je vidět , že rudej teror si opravdu v ničem nezadá s tím hnědým . Vskutku nepříjemná podívaná . Doporučil bych všem těm , kteří si ještě dnes myslí , že se s nima dá nějak dohodnout. ()
Jeden z mála filmů, který ukazuje, jak to skutečně bylo. ()
Revoluce je vždy taková, jak vymatlaní jsou lidé. Na východě to opravdu nebylo lepší, než o pár let později na západě. Kéž by lidstvo už bylo dostatečně poučeno a nemuseli by jsme něco podobného znovu opakovat. Film je přesně tak strohý a hnusný, jak je popsán v obsahu. S trochou nadsázky je to vlastně kompletní scénář. ()
Zvláštní film, který nelze napasovat do žádných škatulek, se dá hodnotit asi jen subjektivně. Po prvotních šocích z toho, čím se film většinu své stopáže zabývá a jakou nezáviděníhodnou práci popravčí vykonávají, je divák konfrontován s tím, že se jedná prakticky o jejich denní rutinu, kterou takto oni i přijímají. Várka vězňů musí být ve stanoveném čase zlikvidována, aby uvolnila místo dalším. To vše bez jakýchkoli emocí. Sledujeme, jak se velitel čekistů coby arbitr nad životem a smrtí postupně vnitřně mění a pod vlivem své moci a uvědomění si (snad) dopadů svých rozhodnutí se snaží svou situaci vyřešit posledním krokem, který mu však definitivní řešení stejně nepřináší... Film, který si zapamatujete, ale s největší pravděpodobností ho nebudete chtít vidět znovu. ()
Šílenost. Nic víc, nic míň. A nebyl by to Rogožkin, aby do totálního šílenství nenacpal i hodně drsný humor. Jo, je tam. Děsivá kombinace humoru a tragédie lidství. A je fuk, že o tom člověk četl tuny papíru. V hlavě se vám rozezní alarm, může se to stát znovu? Mě? Vám? ()
Sdělování jakýmsi minimalismem v opakujících se scénách poprav, následujícího nakládání a odvozu těl, je řečeno vše o maximální krutosti doby a činnosti čekistů. Jak dopadne krádež moci revolucí podpořenou z dola, v atmosféře kde vládne negramotnost? Společnost rozdělená propastí vzděláných intelektuálů a šlechty oproti negramotnosti většiny, nemůže mít jiný dopad, než nekonečný počet bezejmenných mrtvých bez hrobů, bez stop existence. Je na úkor námětu, že postavy nemají širší prostor na vyjádření postojů a pocitů, natož plochu na rozehrání povah hlavních aktérů. ()
Film si z knihy vzal jen ta jatka. Zazubrin ovšem poměry v Gubčeka uchopil až poeticky a povídka je navíc plná jeho vnitřních vizí. O to je působivější a hrůzostrašnější. Zanedlouho by měla kniha vyjít v češtině v nakladatelství Maťa. Ještě pro zajímavost: Sovětskou kritikou, byla tato strašlivá povídka zavržena a bylo zakázáno ji publikovat, ačkoli se její autor jinak těšil poměrně značné přízni vlády SSSR a byl podporován samotným Maximem Gorkým. V Rusku pak vyšla poprvé až v roce 1989. Samotný Vladimír Zazubrin i spisovatel Valerian Pravduchin, který k ní napsal v roce 1923 předmluvu, byli oba ve třicátých letech popraveni zastřelením. ()