Hrdina

Úchvatný film s naprosto božským uměleckým zpracováním. Boje hrdinů na různých místech (asi vrcholný souboj nad vodou a scéna s listím). Celý film je úžasně barevný a skvěle vyvážený. Pro mě umělecky dokonalé dílo s jednoduchým příběhem, který je jen ke prospěchu. Skvěle hrající herci. Krásný zážitek!!!! (17.07.2004)

Parádní biják - jen to podivné vyznění, které se sice do jisté míry dá interpretovat i jinak, ale přece jen to pořád jakýmsi totalitarismem zavání - a to přitom film ještě deset minut před koncem vypadá jako pokus o import křesťanských ideálů do starověké Číny. Jinak by mě docela zajímalo, jak film funguje na druhé podívání, kdy už víme, "jak to dopadne". (04.10.2009)

Tak tohle mě chytlo fakt hodně. Jsou tu spousty nezapomenutelných okamžiků ( odrážení šípů ) ale hlavně nové vizuálně originální nápady (odrážení kapek deště, ty letící a dopadající šípy, údery plochou stranou meče). Choreografie se mi líbila více než v Tygrovi a drakovi, ale nejdůležitější pro mě je, že ten příběh je mnohem lepší. Rozhodoval jsem se mezi čtyřmi a pěti - nádherný dojemný závěr rozhodl. Také musím zmínit hudbu a krásné kostýmy. (09.06.2003)

Málo příběhu, gravitace a herectví Jeta Li, naproti tomu hodně sytých barev, baletu, šípů, statistů a bohužel taky pestrobarevné nudy. Za hodně juanů krásně namalovaná poštovní schránka, ale uvnitř žádné hezké psaní.. Chtěl bych v rámci domácí produkce vidět něco podobného o Janu Žižkovi (Kanyza?), jak skáče po hladině Vltavy, létá s palcátem v ruce nad vozovou hradbou a přitom kope papežovy hochy do jejich udivených křižáckých ksichtů.. (01.12.2009)

Podobné hrátky se způsoby vyprávění byly přesně tím, co mi svého času chybělo v Klanu létajících dýk a co z Hrdiny dělá i něco o kapku rafinovanějšího než jen sled překrásných obrázků. V podstatě jednoduchý koncept dvou vypravěčů a tří verzí jedné situace umožňuje nejen donekonečna opakovat souboje v pokaždé jinak zabarvených lokacích, ale také měnit pohled na dění, vykreslovat postavy a má koneckonců vliv i na vizuální podobu snímku; jak směřujeme od původních smyšlenek k jádru věci, mění se i původně ultrahypersuper stylizované wuxia scény záhadně se chovajícího listí a odrážení tisícovek šípů pomocí kusů látky na “realisticky” přijatelnější souboj na meče v poušti. Od letmého náčrtu malicherných a malých postav se zamíří k prokreslenějším, lidštějším a zároveň vznešenějším charakterům (jejichž vztahy nabývají v závislosti na poznávání pozadí události jemnějších rysů), od jednoznačnosti ke komplexnosti, od stereotypního motivu pomsty k „vyšším zájmům“, a to v přímé úměře k tomu, čím blíž jsme pravdě. Jestli něco přežije svou dobu, tak to dle mého nebude příliš učesaný, dějový a v podstatě jednoduchý Tygr a drak, ale právě Hrdina. (05.12.2008)