Režie:
Štěpán AltrichterKamera:
Cristian PirjolHudba:
Johannes RepkaHrají:
Peter Kurth, Helena Dvořáková, Jakub Žáček, Petr Vršek, Lana Cooper, Stephan Grossmann, Vladimír Škultéty, Johann Jürgens, Johanka SchmidtmajerováObsahy(1)
Příběh neotřele a originálně vyprávěného filmu se odehrává v současném Německu a Česku, jeho hlavní část pak na pomezí – v malém městečku uprostřed lesů na hřebenech Krušných hor. S lehkým komediálním nadhledem nabízí mix napínavé detektivní zápletky s místy až dokumentárně realistickým pohledem na dnešní Sudety. Hlavní postavou je stárnoucí inženýr Julius Schmitke. A také Krušné hory, které byly, stejně jako Schmitke, už téměř úplně prázdné a zničené, ale v současnosti se dávají znovu dohromady a život se do nich pomalu ale jistě vrací. (Artcam Films)
(více)Videa (3)
Recenze (160)
Hutna atmosfera neni jedinou devizou. Na ceske pomery je tu hlavnim vkladem nenucenost a prirozenost toho, co se deje. Zatimco z jinych pribehu je videt, jak si tvurci nad xtym kafem rikali, co tam ted museji dat, tohle si po svem plyne a drzi to napeti. Jste tam v tech Chrmelanech nebo jak se to jmenuje proste s panem inzenyrem... Velmi slibny debut. ()
Prší a je mlha. Herr inženýr Schmitke přijíždí se svým pomocníkem z reichu do jednoho zapadlého městečka v Krušných Horách. Město vypadá jako po bombardování. Na úřadě visí amatérská cedule, která oznamuje, že starostu najdete v hospodě, v knajpě. Vše je šedivé a zablácené. A do toho všeho se rozléhá nervy drásající skřípání starého větrné elektrárny. Vítejte v Sudetech, po odsunu a čtyřiceti letech komunismu. ----- Tenhle film má skutečně skvělou atmosféru (kterou jsem se pokusil navodit popisem výše). Momenty v hospodě "U Bobra" opravdu vtipné (a zároveň dost drsně autentické). Přesto mám z filmu rozporuplný pocit. Altrichterův debut není ani jen komedií, ani čistokrevným dramatem, stejně tak nekonzistentní je z hlediska scénáře. Mysteriózní část uprostřed filmu příliš nefunguje, je trochu zmatená (ten sen měl znamenat co?!) a zdlouhavá, dechberoucím scenériím mlžných krušnohorských hvozdů navzdory. Nedostatky ve scénáři ale bohatě vynahrazuje skvělý vizuál, hudba a zvuk celkově. A herecký výkon Petera Kurtha. Schmitke je pozoruhodný film, který stojí za to a v české produkci se určitě neztratí. ----- "Krušný Hory?" "Posraný hory..." 70 % ()
Není to komedie, byť se s mrazením v týle a třetím okem pomrkávajícím do jiné dimenze budete i hojně usmívat. Není to mysteriózní a není to drama, jako by si film důrazem na civilnost, všednost a zapadlost prostředí té mírně magické zápletky z podobných žánrů dělal legraci, přitom nijak nezlehčuje důležitost toho, čím si hlavní hrdina prochází. Na několika rovinách (ironizací art-eko, art-natur, spirit-art a podobných vzdělávacích filmových balíčků, reálně magickou kamerou, zachycováním člověka v jeho malosti a zároveň i v přirozeném a všudypřítomném přesahu, kdykoli se někdo začne soustředit a vnímat fluidum svého okolí, jeho prodyšnost, plnou tajemných bran, ad.) to silně rezonuje s posledními mistrovskými filmy Kelly Reichardt, ale je to naprosto samostatné, originální a vzácně sepjaté dílo, u něhož navíc nesehrála žádnou roli výše rozpočtu. *** Výborně navozená atmosféra, obrazem, vývojem situací, který promyšleně balancuje mezi lehkým a tíživým, i celou nesmírně originálně propracovanou zvukovou stránkou (a nemám na mysli jen specielní, uměle vytvořené ozvučení větrné elektrárny a dalších ventilátorů, ale i původní zkomponovanou a orchestrem nahranou filmovou hudbu, a celkovou vrstevnatou kompozici soundtracku, která je ústrojnou součástí děje, zvuky jsou tu oživlé a nesou sdělení), není samoúčelná, film má vtahující dějovou linku, po níž vás povláčí zasmyčkovanou bludištní realitou stavů lucidního snění a halucinující unavené či zabloudilé, avšak hledající mysli, v takových zákrutách realistického, všedního rámce příběhu a u tak zdánlivě obyčejné postavy, kde bychom se toho nadáli nejméně. Závěr je pak příjemně ironickým vyústěním příběhu o duševní cestě k uvolnění: nikoli inženýrova dcera, která se vláčí po indických klášterech a učebnicově nasává energii z kamenů, ale on sám v medvědí ušance nakonec nachází (nebo prostě přijímá) svobodu - ať už k tomu došel v hloubi lesů, či v hloubi sebe sama, ať už bdící, nebo snící. Tak či tak tu cestu vykonal sám, vlastním pohnutím mysli, tak či onak sám sebe vnitřně osvobodil. A kdo ví, možná to začalo tím dceřiným onyxem v dlaních. A nebo mediální zprávou o Medvědím muži - zajímavá představa, podpořená zasmyčkovaností postavy v časoprostorových bludištích příběhu, je, že tím Medvědím mužem byl nakonec Schmitke sám. Že to celé začalo voláním divočiny vlastního podvědomí. V tomhle jednoduchém čtení příběhu jako cesty člověka k duševnímu uvolnění, kdy se mysl podvědomě obklopuje symboly, signály a vidinami, které se zhmotňují v nápovědách, aby kruhem pochopila, co v sobě dávno ví (aby se Schmitke hledající potkal se Schmitkem uvolněným), lze vidět svěží, originální paralelu s hlavní linií všech Lynchových děl. *** Bonus: Doporučuji počkat si po konci titulků na vtipnou tečku za příběhem - zprávu v hlasové schránce jednoho z mobilů. Není to nezbytně důležité, ale leckomu to jasněji dourčí mezeru ponechanou v hlavním vyprávění, zdánlivé nedořečení. ()
Originální a skvěle zvládnuté všechny stránky filmu. Příběh o tom, že člověk se musí někdy ztratit, aby se našel a není důležité, jestli je to v indickém ašrámu nebo v Krušných horách. Nevadí mi ani příliš, že jsem konec filmu nepochopila, možná byl záměr tvůrců nechat ho zastřený a tajemně rezonující. ____ Hodně zajímavé bylo dívat se na Čechy optikou spořádaného Němce. Když vejde Schmitke do pohraniční zaplivané hospody, jeví se mu místní štamgasti jako horda nepochopitelných divochů. A já to v tu chvíli viděla s ním! I když jsem v podobné hospodě byla mnohokrát, tohle byl odlišný pohled a já se dívala Schmitkeho očima. ()
"Artový" hovno, který opravdu nic nenabízí. 90 minut čirýho utrpení...tímhle veledílem by se dali mučit nepřátelé obnovitelné energie. Jediná komedie je ten popisek, že se jedná o komedii, to je opravdu nejlepší vtípek. Mysteriózní nádech je spíš imbecilně zmatená blbost, kterou pravděpodobně nikdo nepochopí, protože záměrem bude ji nepochopit. Nejkvalitnější částí filmu tak zůstává "soundtrack" skládající se z vrzající větrné turbíny. To byl zas jednou nápad věřit hodnocení místních expertů na projímadla... ()
Galerie (33)
Zajímavosti (9)
- Větrná elektrárna z filmu se nachází na Božím Daru. (janhabart)
- Korejské publikum si film velmi oblíbilo. Režisér Štěpán Altrichter se vyjádřil, jak byl překvapen, že Korejci dokážou pochopit český humor a dokonce si film přejmenovali na "Mister Schmiteké". (Terva)
- Ve filmu vystupují skuteční obyvatelé Abertam. Například hospodský z hostince U Bobra hraje sám sebe, dokonce ve vlastním oblečení. Také štamgasti z hospody jsou reální. (ondey)
Reklama