Šigacu wa kimi no uso

Šigacu wa kimi no uso (2014) 

Dovolím si nejprve vznést názor, že se jedná o lehce nedoceněné dílko (v rámci ČSFD hodnocení). Neříkám, že je to podívaná pro každého, ale mě to jednoduše pohltilo. Příběh by se spíš hodil k filmovému provedení, než seriálovému a proto názory, že je to mírně natahované a zdlouhavé mají svojí váhu. Mé trpělivosti to nepřišlo: Osnova je citlivě melodramatická, zádné andante, z jistých důvodů. Ono životní mnoholetá traumata nejde vyřešit mávnutím proutku či jedním delším spánkem a tak chápu, že překonávání takového strachu je běh na delší dobu. Dostáváme čas se podívat hlouběji do lidské duše, probrat vztahy a vysvětlit si poslání hudby, které není pro každého člověka shodné. To vše v seriálu se pojí v jeden významný vrchol: Postava Kaori. Dost možná jsem doposud v anime nepoznal krásněji napsanou hrdinku. Nekonečně sršící optimismus, chuť měnit zaběhlé, její touha poznávat a žít, reprezentujíc naději každým milimetrem, co dostala. Mám trochu problém s tím, že dostala o něco méně prostoru, než bych chtěl, ale pro mé city nejspíš dobře. Na druhé straně Kosei, i přes jeho zajímavý vývoj, nebyl pro mě tak barevný a postrádal nějakou výraznější kvalitu, abych s ním víc sympatizoval. Co nejde nevychválit, jsou ryze hudební scenérie. V tu chvíli animace a hudba dosahuje svého až snového vrcholu; v tu chvíli máte dojem, že je svět zase o něco krásnější. A konec? Silný, který seriál jen a jen podržel. Závěrem musím podotknout, že tu jsou jísté nedostatky, na kterých by se dalo zapracovat (jak říká Starletka, postavy Watariho a Koseie nejsou ideální), pár pasaží dokáže mnohé unudit. Nicméně je zde cítit láska k hudbě, životu a hlavně mi to přijde vše tak nevyhnutelně opravdové. SIlné 4*. (10.05.2015)