...e per tetto un cielo di stelle

Petroni je sázka na jistotu. Sympatická dvojka , napětí a zde dokonce i velmi podařený humor. Scénář mi přišel tak trochu sešitý horkou jehlou ale na druhou stranu se pořád něco děje. Celým filmem prosakuje dojemná hudba mistra Morriconeho a (nejen) přívrženec žánru musí být spokojen. Do geniality Tepepy či Da uomo a uomo má tenhle kousek daleko. Dokáže však svou poctivostí chytit za srdce a královsky pobavit. (07.06.2011)

Film začíná jedním z nejkrásnějších úvodů ze všech spaghetti westernů, které jsem zatím viděl. Lví podíl na tom má nádherná Morriconeho skladba. Poté se ovšem tón filmu změní v komedii. Někdy vtipnější (scéna s falešnou telegrafní stanicí, Gemma balící čerstvou vdovu), někdy míň (povinné rvačky), ale za každých okolností jej táhne sympatická dvojice v podání Giuliana Gemmy a především Maria Adorfa. A to navzdory rozdrobenému scénáři, který je spíš sledem epizod, v nichž se samotný děj posune vpřed klidně až po půl hodině trvání, občasným skokům od veselohry k dramatu a poněkud drsnějším scénám z finále snímku. Nic z toho mi nevadilo, akorát některé vedlejší linie mohly být propracovanější. Režisér Giulio Petroni ("Muž proti muži", "Tepepa") snad zklamat neumí a ve výsledku jde o hodně příjemný film. (07.05.2011)

Gemma, typický to hrdina spaghetti kousků, zde dostává netypického parťáka, Mario Adorfa. Ne vždy čestný parťák Gemma jej značnou část děje tahá tak trochu za fusekli a s pomocí důvěřivého mistra Santera prchá bandě zabijáků, vydělává načerno peníze (závada na drátě je nazapomenutelná) a zatímco parťák marně doufá ve své ztracené dolary, po Gemmovi jedou všechny ženské, které se objeví. Přesto to je k dobru věci zcela jiný typ, než Arizona. Mario Adorf v oválené roli toužící opravit svůj ranč a spolupracující tím pádem s Gemmou slibujícím náhradu, je parádní. Spolupráce se známou firmou Timem však může být i dost nebezpečná! Nikdo v dějinách špaget totiž neměl tak bezcitné záporáky, jako má právě Petroni a Rick Boyd s nožem zde je kapitola vážně pro silné nervy. Jistá melancholická atmosféra celého díla, které nevím, zda bylo zcela vážné (vlastně dost smutný film celkově, brutální násilí a ten dojemný Morricone) či ne (většina akcí ústřední dvojice a vůbec ne špatné Gemmovy špeky), prostupuje celým filmem. Výsledek je takový: posmutnělý ne tak úplně špagety, ne tak typický Gemma (bacha, má tu i svědomí) a všechno dohromady bez chyby. Jen trochu odlišná atmosféra, než mívají jiné Petroniho kousky. (08.03.2013)

Fakt nemám rád multižánrové spájanie westernu s komédiou a práve toto nemiestne, občas až infantilne pôsobiace humorné poňatie mi tu nesmierne vadilo. Navyše to považujem aj za mrhanie potenciálu Giuliana Gemmu, ktorému podľa mňa takéto komediálne postavy vôbec nesvedčia. V záverečnej polhodine našťastie príbeh nadobudne o čosi vážnejší ráz, žarty idú na chvíľu bokom a k slovu sa konečne dostanú aj strelné zbrane, čo bolo v tomto prípade doslova vykúpenie. (03.08.2017)

Reziser Dzulio Petroni /Muz proti Muzi 1967, Tepepa s Orsonom Wellsom/ natocil dalsi vyborny spaghetti western ktory sa umne strieda s komediou. Prevazuje komedia, ale asi 20 - 30 % filmu tvori aj drsna westernova jazda. Mario Adorf /Via Mala, Milano Kalibro 9/ bol v roli kladasa, a dalsim velikanom tu bol Dzuliano Gemma. Vsimol som si aj Riccarda Pizzutiho /Suda a Licha, Dva machri mezi nebem a peklem, Jdi na to/. Perfektne dialogy, vyborne sceny a masakrozne dobry rezia Petroniho zabezpecuju tomuto filmu 89 % (10.06.2017)