Love

Gasparovo čestné místo v mé nepočetné posvátné lóži oblíbených režisérů prozatím odložím. Tento snímek je audio vizuální orgasmus, ale bohužel nic víc. Z filmů Sám proti všem a Vejdi do prázdna jsem si stříkal do trenek a nějakou dobu hořel tužbou si Gasparovo jméno vytetovat na svoje nejcennější místo na těle. Fuj, mám na mysli své srdce, ty hovado. Bohužel Love není srovnatelně komplexní film, neboť jak název napovídá, tak se točí kolem jedné jediné věci - kolem lásky. Zde byl zřejmě největší nesoulad s mým vkusem. Vztahy, láska a sex jsou nesmírně důležité části našich životů a patří tedy i do filmů. Bohužel mě téměř nikdy neukojí snímek jehož součástí jsou jen a pouze vztahy - a to je případ přesně tohoto filmu. Konkrétně sledujeme všechny fáze nesmírně toxického vztahu dvou nezdravě zamilovaných jedinců, kteří věrní své zamilovanosti dělají velmi iracionální rozhodnutí, kterými si přikládají polénka pod kotel, ve kterém se nevědomky rochní. Snímek je velmi otevřený, a to dokonce do té míry, že hlavní focus je upírán více na plodník hlavního hrdiny, než na ostatní dění. Něžná pohlaví by měla zvolit sledování na velmi velké televizi či plátně, aby vůbec bylo co k vidění, neboť na výbavě hlavního hrdiny se hodně šetřilo a v některých polohách mohl snad jen jemně šimrat rodidla žen a jejich prožitek na plátně jen stěží mohl souviset s realitou. Vlastně by snímek mohl vyjít i jako sbírka povídek s názvem "Příběhy ze života běžného penisu". Taktéž se musím přiznat k tomu, že jsem se jaksi nedovedl naladit na vlnu snímku, neboť nedokážu chovat nějakou hlubokou empatii a lítost nad osudem člověka, který si bez jakéhokoli cizího zavinění vlastní blbostí posere život, když hoří neukojitelným nutkání neustále ochutnávat plody ze zahrady poznání a následně brečí nad rozlitým mlékem. K takovým lidem necítím soucit, ale hluboké pohrdání. Zde sledujeme (bez přehánění) více než polovinu snímku to - jak hlavní hrdina brečí - neskutečně mě to sralo a nebavilo. Dobrou shledávám asi jen poslední třetinu snímku, která měla konečně i jakýsi děj a došlo na odhalení některých motivací obou postav a až v této fázi bylo pro mě divácky možné si k nim začít budovat nějaký vztah. Při veškeré úctě, kterou ke Gasparovi chovám a spolehlivě mě přesvědčil, že je úžasný režisér s neuvěřitelnou schopností velmi trefně vyjadřovat emoce svých postav, musím nad tímto snímkem projevit značné zklamání, a to i přesto, že se bezpochyby jedná o režisérův nejosobnější a nejmilovanější film, a to nesoudím jen z toho, že půlku postav pojmenoval po sobě. [63 %] (20.05.2021)

Na tento kúsok, od môjho druhého najobľúbenejšieho novodobého režiséra hneď po Tarantinovi, Gaspara Noéo, som sa veľmi dlho tešil. Keď konečne zavítal aj u nás v kinách, snažil som sa nájsť nejaké dievča, ktoré by bolo ochotné na to, so mnou ísť, iba tak z princípu aby som ju vystrašil. Bohužiaľ sa mi to nepodarilo, tak som sa na to vykašľal, a spravil som dobre. Nie, že by sa mi to nepáčilo, ale bolo to až tak na silu samoúčelné, že obsahovo som tam tohoto môjho vizuálneho génia nespoznával. Nechýbala tomu hravá kontrastná farebnosť, úžasná štylizácia kamery, originálne zábery ktoré majú jasný rukopis, no príbehovo, ani z tej stránky poetickej to bohvie čo nebolo. Ako som spomínal, išlo o silne kontroverzné scénky, ktoré boli iba samoúčelne vulgárne, áno uznávam názory typu: "Noé zachytil iba číru živočíšnosť intímneho vzťahu", čo uznávam, ale bolo tam toho toľko, že to stratilo nejakú pocitovú váhu, všetko cezo mňa prechádzalo chladno. Tak iba v skratke: snímka retrospektívne zachytáva mladý pár ktorí si chce spestriť svoj sexuálny život o jedného člena. Vedľa nich sa zhodou náhod prisťahuje pôvabná blondínka a nepotrvá dlho aby sa k ich hrám pripojila. Hlavná postava muža sa však z krásnou blondínkou začne stretávať nie len v trojici, ale aj osamote a čo čert nechcel, otehotnie. Hlavný hrdina je však charakter na pravom mieste a tak pred svojou láskou uprednostní život dieťatka. Vo výsledku sa mi to páčilo, nedotklo sa ma to psychicky tak, ako ostatné Noého filmy, aj keď záverečný plač vo vani bol dosť silný, ale malo to niečo do seba, hoci som čakal viac. (01.07.2016)

Příběh o zapovězeném pornofilmu, který odvážní režiséři v 21. století oprášili a udělali z něj umění, selhává s přihlédnutím k historii kinematografie. Už před 40 lety vznikaly formálně vyspělé „artové“ pornografické filmy, jen se samozřejmě nikdy nestaly jednotným proudem. Ve svém estetizujícím pojetí pohlavního styku není Noého Love nikterak objevný. _____ Love je Noého patrně nejosobnějším filmem a není to dáno tím, že se v něm mísí stylistika celé jeho dosavadní tvorby. Zdá se, že se více než kdy předtím snaží vybudovat jakousi osobní mytologii – sebereflexivně odkazuje na svůj život, kariéru a nesplněné sny. Vyvstává otázka: naprášil na sebe tímto buřič Noé skutečnost, že považuje lásku za vrchol lidské existence? _____ Paralelně k erotickým scénám skládáme dohromady životní příběh hlavního hrdiny, který je prezentován v nelineární síti flashbacků. Sestavení komplexní představy, jaký byl jeho vztah k přítelkyni, se stane hybnou silou. Sex je stále přítomen, ale málokdy je do vyprávění včleněn s jiným účelem, než demonstrovat momentální stav vztahu. Je to sice vyspělejší než chabě motivované sexuální scény v pornofilmech, vzhledem k Noého způsobu fragmentárního vyprávění a prosté charakterizaci postav jsou však scény dost jednotvárné. Hrdina se velmi záhy projeví jako sebelítostivý pokrytec a přítelkyně jako nepochopená tajemná bytost, v souladu s hrdinovým mužským pohledem. Jejich soužití je vzrušující, experimentální, poté vždy rozpačitě nenaplňující. Máme brát jako lidskou tragédii, že se jejich vztah rozpadl? _____ Když přijde čas vypovídat se z erotických výstřelků, pokouší se Noé poprvé v životě o filosofické dialogy. Je udivující, jak banální moudra postavy pronáší. Progresivní auteur Noé se jako scenárista ukazuje dost neschopný. _____ Temnota 3D obrazu neprospívá, Noé si ale dokáže pohrát s hloubkou ostrosti a ve dvou třech záběrech rozesměje dětinskostí ukázaných oplzlostí. Ani touto snahou se Love nestává experimentálním filmem roku. Pověst ho předchází, až na zobrazení intimit je vlastně konzervativní, ať už formálně (zejména v porovnání s Vejdi do prázdna), nebo myšlenkově. Že je láska nejkrásnější věcí a rozchody bolestivé, je zpráva, jakou nás kinematografie krmí odnepaměti, a Noé k ní moc nepřidává. (04.10.2015)

No, fešáčik pekne opálený, to potom môžeš malému synáčikovi vo vani so slzami v očiach šepkať: "Vieš, život nie je jednoduchý...". Veď hej, život nie je jednoduchý, keď si ho poserieš tým, že nevieš od samej radosti, do čoho by si tú svoju cicinu vopchal. Tak sa zvykne skomplikovať život, to máš veľkú pravdu. Prvá signálna sústava a namiesto mozgu žaluď s guľami. (23.11.2016)

Nejlepší Gaspar, co jsem zatím viděl. Nebo asi nejčitelnější. Žádná zběsilá jízda typu Vejdi do prázdna, nebo psycho filmu Sám proti všem. Jenom láska a sex, sex a láska. Bouřlivý, milostný mnohúhelník, podložený výborným soundtrackem a velmi, velmi explicitními sexuálními scénami. Ale všechno to do sebe zapadá, takže se to bojím označit slovem porno, i když to vlastně porno je. Ale zabalené do opravdového příběhu, jakých je kolem nás jistě spousta. Takže za mě spokojenost a hodně veliká. Skoro pět. (09.12.2015)