Solino
Režie:
Fatih AkinScénář:
Ruth TomaKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Giannos AiolouHrají:
Christian Tasche, Barnaby Metschurat, Tiziana Lodato, Antonella Attili, Moritz Bleibtreu, Patrycia Ziolkowska, Francesco Fiannaca, Hermann Lause (více)Obsahy(2)
Stejná krev je spojovala, stejná žena je rozdělila! Německý film o bratrství a síle odpuštění. Film režiséra tureckého původu Fatiha Akina nás tentokráte přenese z půvabného italského venkova do průmyslového Německa. V šedesátých letech se Romano Amato, jeho žena Rosa a synové Giancarlo a Gigi rozhodnou odejít z italského městečka Solino do Duisburgu. V nepůvabné průmyslové oblasti otevírají první pizzerii. Podnik začíná vzkvétat a oba synové si zvyknou na pohodlný život v Německu. Uběhne deset let. Matka Rosa nehledí na své zdraví při dřině v pizzerii. Otec Romano se stará o „společenské kontakty" a z chlapců vyrostou mladí muži. Oba jsou naprosto jiní, a přesto se zamilují do stejné dívky. Křehký umělecky nadaný Gigi těžce nese, když mu protřelejší Giancarlo „sebere" lásku doslova před očima. Rodina se rozděluje, Gigi se vrací s nemocnou matkou zpět do rodného města. Zamiluje si italský venkov, začne nový život. Natočí první film a potká svou tmavovlasou kamarádku z dětství. Tak uplyne dalších deset let. Setkání bratrů po dlouhé době vyplaví staré bolesti a rány. Všechno má však již příchuť zralosti, moudrosti a odpuštění. Režisér Fatih Akin tu řeší své věčné téma emigrantství do jiné kultury spíše okrajově. Je to spíše film o dozrávání, soudržnosti rodiny a bratrské lásce. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (44)
Od komedie přes tragikomedii až k tragédii. Přesvědčivě napsané, výborně zahrané a s důrazem na nostalgickou notu zrežírované. Slza kanoucí z oka tohoto snímku mi připomněla Bio ráj (vždyť režisér jako by se k jeho odkazu nenápadným nápisem Cinema Nuovo hned zkraje hlásil). 85% Zajímavé komentáře: murakamigirl, Xeelee ()
Skvělý film, který sice není tak neskutečně nabitý energií jako pozdější Akinův film "Proti zdi", ale i tak nabízí úžasný příběh dvou bratrů a jedné italské rodiny zabydlující se v Německu. V něčem mi film připomíná klasické pohádky. Jsou zde dva bratři - jeden zlý a druhý hodný, ten zlý lstí získá bratrovu ženu i slávu a na konci je smíření a happy-end, který sem ale naprosto přirozeně patří. ()
nijak zvlášť vyjímečný snímek, i když atmosféru měl docela příjemnou, takže jedno odpoledno zpříjemnit může. Herecky to taky bylo slušné. Dějově to však u mě haprovalo a určité chování postav mi chvilkami nesedělo. Navíc ta německá komunikace u italské rodiny...? Takže v celkovém hodnocení je to u mě na hraně 2-3 hvězdiček a na konec jsem se přiklonil ke slabým 3. ()
Nenápadný film bez nápadu. Samozřejmě si nemyslím, že kažý film musí být jasnozřivý jako Bergman, promyšlený jako Visconti anebo inspirovaný jako Fassbinder, ale alespoň 30% z toho by měl mít. Vzpomínání je vždycky zatíženo naivitou zkroucenou z vtipu, upravených polopravd a nostalgie - no a to je právě to, co mě příliš nezajímá. Fatih Akin má zřejmě svoje kořeny všude, ale možná také nikde, každopádně je režisérem, který touží být oblíbeným a tudíž zbytečně přeceňovaným. ()
Fatih Akin je můj nejoblíbenější současný německý režisér. Jeho stěžejním tématem jsou život a trampoty přistěhovalců v Německu. V Solinu toto téma bravurně kombinuje s poctou italské poválečné kinematografii. Za pomocí úžasného filmového jazyka, který stojí na brilantní schopnosti Fatiha vyjadřovat se obrazem a na jeho dramatickém nadání, přináší rafinovaný příběh dvou bratrů v Německu žijících Italů. Solino vypráví o jejich vzájemném vztahu, vztahu k rodině, k ženám, filmu, o jejich dospívání a životě v cizí zemi. Způsob jakým k nám pak Fatih Akin skrze plátno v případě Solina hovoří mi evokuje např. Feliniho AMARCORD. Příběh je nám vyprávěn s neuvěřitelnou lehkostí, úžasným humorem, zároveň však vypráví i o strastech a to mu spolu s dobře napsanými postavami dává na uvěřitelnosti a autentičnosti. Fatihu Akinovi se podařilo natočit opravdu krásný film, který však není kýčem. Mám tento film moc rád a dle mého názoru patří k vrcholu současné evropské kinematografie. ()
Reklama