Reklama

Reklama

Pro Davida (Tim Roth) není smrt ničím děsivým a tabuizovaným. Pracuje jako paliativní ošetřovatel těch, kteří na ni čekají – často jako na vysvobození z nesmírného utrpení. Klidný, uzavřený, ale velmi soucitný muž usnadňuje umírajícím poslední dny života s něhou a pozorností, která z pohledu nezaujatého pozorovatele vyvolává otázky. Co Davida tolik přitahuje na blízkosti smrti? Jaké trauma z minulosti ho sužuje? A není jeho vztah s klienty těsný až příliš? (Film Europe)

(více)

Videa (3)

Trailer 3

Recenze (32)

emma53 

všechny recenze uživatele

Tim Roth tady zahrál zcela profesionálně roli paliativního ošetřovatele, ale za tím vším se skrývá mnohem víc. Určitě je to film k zamyšlení nad sebou samým, nad přístupem k takto nemocným lidem. Za sebe jen píši, že jsem si to pustila zřejmě buď v nevhodnou dobu a nebo naopak ve velmi vhodnou dobu. Smutné, beznadějné a alarmující, ne pro každého. A souhlasím, že ten konec byl už navíc. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tenhle film byl opravdu zvláštní. S neskutečnou otevřeností - chtělo by se říci až drzou - řešil téma, kterému se každý snažíme podvědomě vyhnout a které si odsouváme v myšlenkách ,,na potom''. Je to pochopitelné. Každý se bojí toho okamžiku až se stane nemohoucím, nebo až mu lékař sdělí onu strašnou zprávu ohledně nějaké smrtelné nemoci. Chronic nahlíží do několika životů těchto pacientů. Nahlíží neskutečně detailně do všech intimních míst. Divák se má nejednou chuť odvrátit. Vždyť na něco takového se přeci nekouká. Ale co až se tím nemohoucím stane někdo z našich blízkých? Budeme mít sílu se neodvracet? Vždyť dotyčný bude potřebovat naši trpělivou pomoc a lásku. David jako ošetřovatel přichází pomáhat tam, kde to rodina nezvládá. Nemá problém s ošetřováním nemohoucích bytostí, které už přešli práh života, ale nepřekročili ještě práh smrti. Ví, že jeho posláním je být s nimi přesně pro tento krátký úsek a i když ví, že smrt si své vyvolené již označkovala, jejich odchod jej vždy zraní. Ačkoliv navenek působí sebejistě, konec konců nejen příbuzní ale zejména pacienti to od něj očekávají, vnitřně jej tato práce (a nejen ta) stravuje. Sám má za sebou prožitou tragédii a práce s nemocnými je pro něj vlastně jakousi terapií. Snad pro to do ní dává více než ostatní a snad proto to na okolí může působit někdy až zvláštně a nepatřičně. Ačkoliv jsem viděl jeho vnitřní žal, přesto jsem konci nevěřil a musel jsem si jej přetočit znovu abych se opravdu přesvědčil, že nešlo o nepozornost... Mexičané nám dali možnost nahlédnout kamsi, kam se neradi koukáme, pokud nejsme nuceni něco podobného sami řešit. Já nevím jak vy, ale pokud by mne nedej bože něco podobného potkalo, pak hned po rodině budu velice vděčný za nějakého podobného Davida... Tleskám Timu Rothovi, byl skvělý jako pokaždé! * * * * ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Film o odcházení, který neví, kdy by měl sám skončit. Franco svůj portrét muže, který žije životy druhých, režíruje se stejnou metodičností, s jakou Rothův ošetřovatel pečuje o své umírající pacienty. Celky a polodetaily, pouze výjimečně nějaký detail. Dlouhé, převážně statické záběry, v nichž se zastavil čas. Jeho plynutí (i jakýkoliv jiný pohyb) nahradilo smiřování se s neodvratnou smrtí. Našemu hlubšímu soucitu s neobyčejně milosrdným a trpělivým protagonistou brání nekomunikativní vyprávění, zprostředkovávající pouze fragmenty z jeho minulého i přítomného života. Zatímco lidem, o něž se stará, je neocenitelnou oporou, v soukromí má k vyrovnanosti daleko. Vlastní existenci se snaží přebít fyzickou aktivitou (běh) a přijmutím plné zodpovědnosti za druhé, kteří mu přes prožitou tragédii dodávají sílu žít (poněkud paradoxně, vzhledem k tomu, že sami nemají dost sil ani na uspokojení svých bazálních potřeb). Odstup od nečitelného hlavního hrdiny, k němuž nás Franco vede, je částečně odůvodněn v úplném závěru, který nabízí silně rozporuplné, byť v jádru pochopitelné řešení Davidova problému, strachu přijmout odpovědnost za vlastní život. Nejen poslední vteřiny, ale celá závěrečná třetina, celkově konvenčnější a méně soustředěná než zbytek filmu, dělají z Chronicu nevyrovnanou záležitost. Tim Roth je ovšem skvělý od začátku do konce. 75% ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Mexická škola se v tom filmu nezapře - distancovaná, strnulá, málomluvná a traumatizující sonda do světa, do kterého nechceme hledět ani vteřinu. Pohled na ubohost smrti i na marnou snahu hrdiny pochopit ztrátu a přijmout bolest. Pochyby budí jen způsob, jakým Franco svůj film završil - je to gesto režiséra, který chce za každou cenu šokovat, nebo jen špatně pochopené gesto hlavní postavy, která už nevidí cestu dál? I přes lehké rozpaky po projekci pozoruhodně propracovaný snímek, v němž se Tim Roth doslova fyzicky inkarnoval v ošetřovatele, pro nějž je umírání posedlostí. [Cannes 2015] ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Chladná, slovne chudobná, vizuálne depresívna a nepríjemne vecná sonda do života umierajúcich a do duše jedného veľmi nešťastného muža. Tu je krásne vidno, aká tenká hranica je medzi životom a smrťou. Príbeh o človeku, ktorého osobná trauma mu dovoľuje ako-tak žiť iba pri umierajúcom, pretože len tu, tak blízko smrti, môže vstrebať aspoň trochu tej bolesti z tak veľkej straty.... V takomto rozpoložení bol záver filmu pre Davida hotovým vykúpením. Čo je možno trocha na škodu, v niektorých momentoch sa mi odstup od hlavnej postavy zdal až moc veľký, ale inak veľká spokojnosť. 75/100 ()

Galerie (21)

Zajímavosti (4)

  • Ve filmu je pouze 97 záběrů, které v průměru trvají něco málo pod jednu minutu. (Hal_Moore)
  • Ve filmu nezazní žádná hudba. (Stoka)

Reklama

Reklama