Stále spolu

Viděno v kině a nelituju. Co se týká dokumentu jako takového, má dobré tempo díky střihu a práci s kamerou, delší záběry zase dobře doplňuje hudba. A dokonce i dlouhé záběry bez hudby fungují - třeba Kašparův rozhovor o tom, jak se mu doma "líbí". Režisérka hlavu rodiny moc nestresuje a nekonfrontuje s odlišnými pohledy, divák si ale i z jeho projevu může i tak dobře udělat názor.... Samotnou rodinu moc nekomentuju, snad jen že o vyrovnanosti a štěstí těch dětí vypovídá to, jak se tváří a kolik z nich má vady řeči a neurotické projevy... (14.07.2015)

Obraz života novovikingskej sekty. Jej vodcom a jediným ideológom je bradato vlasatý pán MlčOch (alias Maharíši Pahárášvéránda Thäl). Vládne darom slova, ktoré ostatným obmedzuje (nomen omen - drž ústa zavreté a slastne si vzdychni). Zisky kumuluje a ukladá neznámo kde (typické pre sekty). Členovia sekty pôsobia ako roboti prírodných prác. Žiadny úsmev, žiadna vzrušená debata ani detské ujúkanie počas otcom prednášaných mantier. Žiadny humor sa nenachádza ani v rečiach a konaní otca. Často badať nervóznu nasrdenosť, ponižujúce príkazy typu Zalez! Vypadni! a hrozby fackou. Kontakt so sociálnym prostredím dediny či mesta je minimálny. V zásade nič proti tarzanovskému štýlu života, ale z úst seňora sivobradáča vyznievajú jeho odôvodnenia ako poprečitované fráze. Nič presvedčivé. Také ozaj sektárske - vplyvu Vodcu podlieha len jeho najbližšie okolie. Pretože sú Stále spolu. Pekne ukázané, že realizácia myšlienok o oslobodení sa z pút mestského života je len a len v rukách ich uskutočňovateľov. Ak sa ich zhostia podobní Mlčovia Ochovia, Pán Boh s nami a zlé preč! Mimochodom zaujímalo by ma zdôvodnenie výroku pani (asi zo sociálky) v úvode, kedy na vetu pána Mlčocha, že či nevidí, že tie deti sú zjavne v sociálnej núdzi, ona odpovie, že áno, oni sú, ale Vy nie ste." Či teda a aké má tento pán zdroje, že nie je v sociálnej núdzi. Druhou poznámkou je paradox, akým pán M. obhajuje tesnú spätosť rodiny a tak, no vlastných predkov a predkov jeho ženy, prípadne ich súrodencov zjavne z tohto kontextu a kánonu jeho filozofie takmer úplne vylučuje. Zaujímavé komentáre: Eluin, popelka595. (25.11.2015)

Po shlédnutí filmu http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10486813722-stale-spolu/, po přečtení několika rozhovorů s režisérkou Evou Tomanovou a především pod dojmem bonusu k filmu http://www.ceskatelevize.cz/porady/10486813722-stale-spolu/21256226454/bonus/21418-beseda-s-tvurci/ se nemohu ubránit dojmu, že celým dokumentem nenápadně prosakuje autorčin despekt k Mlčochovým a jejich způsobu života, dokonce bych řekla, že prosakuje skrytě a velmi rafinovaně. Jak jinak působí oba manželé Mlčochovi v diskuzi o filmu (bonus) než ve filmu samotném! Za ty roky, kdy E. Tomanová dokument připravovala, musela nashromáždit takové množství materiálu, že prostříhat film tak, aby zvýšila jeho kontroverznost a následně diváckou přitažlivost a prodejnost filmu, byla jistě hračka. V bonusu na mne naopak udělal velmi příznivý dojem producent Jiří Konečný, který prošel vývojem od negativního postoje k rodině až po její chápaní a neskrývané sympatie, které zdůvodňuje tím, že nyní už je sám otec tří dětí a leccos pochopil. - - - Co se týče samotné rodiny Mlčochovy, je mi jasné, že mnohé dráždí jejich životní styl až k nepříčetnosti jako rudý hadr krocana. Naše společnost je sice až k sebezničení tolerantní, ale běda tomu, kdo se odváží žít jinak než ostatní! Dočká se poplivání a odsouzení napříč časopisy, bulvárem i komentáři na csfd. Ve společnosti, která neuznává žádnou autoritu, včetně na prvním místě autority Boží, musí autoritativní otec působit jako exot či dokonce zvrhlík. Znám mnoho rodin, které se považují za konzervativní nebo tradiční co se víry týče, ale s výchovou svých dětí mají velké problémy a nedokáží je přes veškeré své úsilí tradičně vychovávat, což je celkem pochopitelné v liberální společnosti obklopující je kolem dokola. V tomto bodě snahu Mlčochových izolovat sebe i své děti od společnosti plně chápu. A ještě něco: Ono i to tzv. "domácí vzdělávání" je u nás mnohým trnem v oku (v "pokrokovém" Německu je dokonce zakázané). (29.11.2015)

Silné téma, slabé zpracování. Dokument o "jiných lidech", vyznávajících jiné životní hodnoty, ne ty diktované konzumní společností. Je položena spousta otázek, na které se ovšem v dokumentu nenachází odpověď. Škoda, že mnohdy zajímavé sekvence jsou nechány bez bližšího vysvětlení či dalšího komentáře. Dokument tak vyznívá do ztracena. Na konci si člověk pomyslí: No, dobrý, a...? (23.01.2016)

Absolutně nevím, co si mám myslet o tomhle dokumentu... Co si mám myslet o tom profesionálním otci, to vím. Takhle krásně vymyté mozky (nejlíp je to vidět na dvou nejstarších synech) se jen tak nevidí, to se mu podařilo. Celkově je mi těch dětí líto, protože sice budou umět lézt po stromech, ale jak obstojí mimo rodinu, to ví pánbůh. Trochu mi tam chybělo vysvětlení ohledně té nejstarší dcery, kterou nechali v Česku a která pak najednou měla dítě. Kdybych k dokumentu nečetla články všude možně už dříve, byla bych hodně zmatená, co se to tam děje a proč. Takhle mám jen pocit zmaru nad devíti (matku nepočítám) lidskými životy. Učí je nezávislosti a svobodě a oni na dotaz, jak si představují život, odpoví, že nemají žádné plány ani na zítra. Nač mít taky plány, když vám je někdo udělá. (09.12.2015)