Stále spolu

Priznávam, že dokument ma šokoval a moje hodenotenie Petra je nelichotivé. Chýbal mi názor sociálnych pracovníkov, deti budili dojem, že trpia a preto som sa divil, že ich už dávno rodičom nevzali a nedali do decáku. Na druhej strane, ak by tam namiesto detí vystupovala parta podobne trpiacich dospelých (čo niektorí z nich už aj boli), ľutoval by som ich pramálo. Divím sa, že Peter súhlasil s natáčaním, možno potrebovali peniaze. V Každom prípade mi to prišlo ako nevyvážené, ale zato úmyselné brnkanie na city. (10.07.2015)

Spíš díry než obsah. Ne, že by tvůrci nebyli dostatečně trpěliví. Evidentně strávili s Mlčochy značné množství času a museli nasbírat obří množství materiálu, jenže takhle poskládané to pak neřekne o tématu nic a výsledek je jen kritika despotického přístupu otce rodiny. Proč ne, ale rád bych více do hloubky. Rád bych měl v hlavě po zkouknutí alespoň pár otázek a ne jen jeden vykřičník. Ale kdyby u mě při hodnocení stál Petr na krok, tak samozřejmě řeknu, že jsem šťastný a že se mi to vlastně líbilo. (09.08.2016)

Na tenhle dokument jsem se velmi těšil. Mám rád různé životní alternativy a vždycky fandím těm, kteří se o ně pokusí a bojují proti nepochopení systému. Bohužel se dostavilo spíše rozčarování. Rodina Mlčchová je pozoruhodná, ale fandit jsem jim nedokázal. Vyrobit si svépomocí ručně kytaru, lozit neohroženě po stromech, starat se o vlastní ovce a kozy je sice super. Nicméně nemožnost vyjádřit svobodně svůj názor, nebýt schopný mluvit s cizími lidmi a být nuceně izolován od civilizace už tak super není. Nemůžu se ubránit dojmu, že hlavní slovo u scénáře, ve střižně, zkrátka kdekoli vznikala konečná verze dokumentu měl Petr Mlčoch, který tam nepustil nic, co se mu tam nelíbilo. Stejně jako do světa svých dětí... a to je špatně. Chyběla mě zásadní otázka na děti bez přítomnosti otce. A vám se to tak všechno líbí? A zásadní otázka pro otce. Myslíte si, že forma absolutistické vlády otce jako hlavy rodiny připraví Vaše děti pro život na tomhle světě? No a buď by dokument vůbec nebyl, nebo bychom se dozvěděli něco zajímavého. Takhle je to jen nevyužitý potenciál zajímavého materiálu. (08.01.2019)

Dokument, jehož tvůrci se bojí zasáhnout, konfrontovat, vyvolat jakýkoliv zajímavější rozhovor kladením zásadních otázek a třeba i větším tlačení na pilu při snaze získat na ně odpověď. Rodina ujetého Petra, který o sobě tvrdí, že žije v souladu s přírodou a ztracenými ideály, přitom posílá své děti vydělávat (nejen) na naftu (!), chodí si na úřad pro dávky a o soběstačném životě nemůže být ani trochu řeč. Nabízí se tolik otázek, na které by divák chtěl znát odpověď, ale bohužel režisérka je nepoloží a jen z uctivého odstupu sleduje to zvláštní šumavské a španělské divadlo o jednom otci, který uklidil svoji rodinu na samotu, aby nad ní mohl mít absolutní moc. (29.12.2015)

Jestli nám Captain Fantastic ukázal spíše tu ideálnější variantu alternativní anarchisticko-survival rodiny, tak tenhle dokument předvádí jak se to dá dělat neslavně... Jestli děti Fantastica měly všech pět pohromadě, dokázaly samostatně myslet a zpracovávat informace které aktivně čerpaly, tak děti podivína Petra nejsou schopné vypotit souvislou-nedejbože smysluplnou-větu. Nechápu na jakém principu funguje systém domácího vzdělávání když tady jsme viděli 3 děcka u přezkoušení naprosto nedostatečně koktat a blábolit a stejně pak tatínkovi hlásili, že dostali za 1 ..Jak k tomu přijdou děcka chodící normálně do školy které musí podávat výsledek o několik levelů vyšší aby se dostali aspoň na dostatečnou úroveň.?! Je sice hezké jak děcka umí lézt v korunách stromů a nikdo se o ně nebojí, ale jinak jim evidentně schází jakákoliv intelektuální strava. Nikdo tam nečte a jediným zdrojem informací, "mouder" a znalostí je tak otec, který ale ve svém přesvedčení o vlastní dokonalosti nejspíše už taky nepříjmá nové znalosti a informace...... Fantasticův model mi připadá smysluplný a sympatický, ale podle všeho stačí jen málo aby se to celé zvrhlo do Mlčochova fiaska. (01.11.2017)