Červené kapradí
Where the Red Fern Grows
Kde rastie červené papradie
Obsahy(1)
Vychází z jedné indiánské povídky o lásce dívky Andy a chlapce Dana, kteří se ztratí v zimě v lese a najdou je až na jaře, kde kolem jejich těl rostlo červené kapradí. Podle této povídky pojmenuje asi 12-ti letý Billy Coulmen své dvě štěnata loveckých psů, na které celé prázdniny dřel s dospělými chlapy v lese. Film je o přátelství chlapce a jeho dvou věrných psů, kteří mu v závěru filmu zachrání život, když jej v lese napadne puma. (ČSFD)
(více)Recenze (32)
Námet je to určite pekný. Túžba chlapca po psovi je silná a vierohodná, veď kto ako malý netúžil po psovi (za predpokladu, že ho nemal). Všetko odohrávajúce sa na staromilskom vidieku, ešte k tomu na pomedzí divočiny, a so sympatickými postavami. Srší z toho príjemná, aj keď občas naivná, atmosféra. Záver so smutným koncom a nostalgiou je tiež veľmi pekný. Len by tu nesmeli byť isté zádrhely, ktoré mi pokazili filmový zážitok. 1. Chlapec je akýsi prieberčivý, veď ak chcem psa a sused má zadarmo šteňatá, nečakám a beriem ich a nie utratím ťažko zarobený a určite nie malý obnos peňazí a čakám stovky dní, len aby som mal čistokrvných loveckých psov. 2. Puma na človeka útočí iba ak tak v telke, v reále je to veľmi ojedinelé, človeka počuje na sto honov a vyhne sa mu. 3. No a keď chlapec začal so psami loviť medvedíky čistotné - čiže klasický lov pre kožušiny a pre peniaze, či dokonca pre súťaženie, mal som dosť. V čom je takýto lov a zabíjanie inakší od napr. zabíjania slonov pre kly? A jednom prípade ešte stínanie desiatokrokov starého stromu kvôli dolapeniu koristi - čo tak vypáliť celý les? Veľmi nepekný príklad toho, ako sa človek chová k prírode, nevhodný do rodinného filmu. ()
Pôvodnú verziu "červeného papradia" som videl ešte ako dieťa v časoch na sklonku komunizmu. Vtedy ma tento film fascinoval a pomerne vykoľajil. Reagoval som naň veľmi citlivo. Bol dojímavo strhujúci, ale skončil ako detstvo, v nenávratne a bez nároku na happyend, iba s možnosťou nostalgickej spomienky na to, čo sa už nikdy nezopakuje. Keď som sa s odstupom času rozhodol uvidieť "červené papradie" (1974) znova, úplnou náhodou som natrafil na jeho remake (2003) a nevyhol sa porovnávaniu. Originál má nespornú sugestívnu silu a lepšie zvláda zobrazenie dramatických scén. Je názornejší v momentoch, keď si to žiada príbeh, čím dokáže aj zapôsobiť. Napríklad bitka loveckých psov s pumou je podstatne obsažnejšia. Jej priamym účastníkom sa stáva aj chlapec. V bitke sa zdôrazňuje obetavosť psov pri záchrane života svojho pána. Agónia umierajúceho zvieraťa sa takisto predlžuje - zomiera až po neúspešnej snahe o vyliečenie. Remake podáva túto bitku iba skratkovito ako nešťastnú zhodu okolností. Aj chlapec je v nej prevažne iba nezúčastneným pozorovateľom. Originál takisto necháva vyniknúť "červené papradie", ktoré vyrastie nad hrobmi mŕtvych psov. V remaku sa nad nimi naopak týčia drevené kríže so psími menami a papradie je už iba dekoráciou... Z toho som bol mierne v rozpakoch, veď koho by v tých časoch napadlo stavať nad hrobmi zvierat pomníky? Teda aj vzhľadom na obdobie, ktoré je vo filme zobrazované, je Where the Red Fern Grows z roku 1974 autentickejší. Nedávno, keď som film videl opäť, zdalo sa mi, že nestratil veľa zo svojho prvotného čara. ()
Malý klučina žijící někde v minulosti na idylické farmě vroucně touží po psech... aby mohl lovit mývaly. Co na to říct, další dětský film, který jsem jako dítě neviděl a kdyby ano, nevěřím že by mě extra strhnul. Je to pěkně natočené v krásné přírodě s blonďatým andílkem v hlavní roli. Ale taky nepěkně kýčovité, bez vtipu či spádu, plné keců o Bohovi a s několika zbytečnými tragédiemi. PS: A chudáci mývali! Co jim proboha udělali, že v honu na ně dokonce pořádali mistrovství? ()
Kdo nebrečel není chlap. Vysoké hodnocení dávám z nostalgie, tohle nás všechny sestřelilo kdysi v raném dětství a horší záchvat jsme měli snad jen u Biely Bim, čierne ucho. To tehdy dávali se slovenským dabingem, takže zvyk je železná košile. Kapradí děsné, rána přímo do dětského srdéčka a to tak, že navždy. ()
Když jsem film viděl jako hodně hodně malý, pamatuju si, že jsme u něho brečeli celá rodina. Teď jsem si na něho vzpoměl a je to moc pěkný film o přátelství mladého chlapce a dvou psích kamarádů. Konec je fakt hodně smutný, ale o tom život je. I po těch létech mě film zkrátka dojmul a proto hodnotím plným počtem. ()
Galerie (4)
Reklama