James White

Poměrně intenzivní kus, který představil novou zajímavou tvář: energického Christophera Abbota. I kdyby nic jiného, tak právě on stojí za pozornost. Ale postupně. Tahle nezávislá vlaštovka vypráví poměrně intimní příběh, kterak se musí jeden mladík vypořádat s výzvami dospělosti, respektive s hrozbou ztráty milovaného rodiče. Má se osamostatnit, začít pravidelně vydělávat, ale starání se o matku je optimální záminkou, jak to ještě na čas odložit. Snímání hlavního protagonisty převážně ve velkých detailech nijak neruší, režisér má cit pro to vystihnout daný moment, nikam nespěchá, nepodlézá – ač je trochu přímočarý. (18.06.2016)

Christopher Abbot hrál skvěle a rozhodně to neměl snadné. První prvek, který mě zaujal je ten, že zde absentují střihy. Jsou zde opravdu dlouhé záběry a mě se hrdina zaryl pod kůži, protože kamera byla fakt blízko u těla a projevovat emoce do kamery delší dobu bez výdechu určitě není nic snadného. Navíc si podobnou situací procházím. Nebudu zde spoilerovat svoje trable, ale k hrdinovi mám blízko. Jen mi občas přišlo, že scénář zbytečně tlačil na pilu. Jinak nechybí ani příjemná hudba, dokonalá minimalistická atmosféra a výborné dialogy. Nejlepší scéna je rozhodně v koupelně, kdy má Abbot dlouhý monolog ke své matce. I na slzy z mé strany došlo. Pouze závěr mi přijde takovej nejasnej a něco tomu chybělo, nějakej ten hlavní prvek, cíl, ke kterému by se film hnal, či přesah. Přesto si myslim, že Abbot je kvalitní herec a John Mond suprovej režisér, kterej je schopen napsat i ideální scénář. Film je zcela civilní a Cynthia Nixon mi bylo skutečně líto. (12.08.2016)

V podstate som prežil niečo podobné, čo James White, paradoxne však práve táto paralela s osudmi rodičov ma od neho vzdialila a to čisto subjektívne preto, že som skrátka iný človek ako James. Ide o vydarený nezávislý film, kde mi ale na konci chýbala nejaká tá skutočná katarzia. Taktiež je od začiatku zrejmé, kam film smeruje, čo ale nemusí byť na škodu veci, od začiatku je totiž jasné, že na melodrámu sa tu nikto nehrá. Dilema s hodnotením, vzhľadom na hore uvedené subjektívne dôvody dávam za silné tri. (02.08.2020)

Zrána v baru, dopoledne pro změnu... zase v baru, tedy v gay(sic!) baru, samozřejmě - a máme tu přežívací typ z iGenerace, kolikátý už... Jen další nahlédnutí pod pokličku poločasu rozpadu tradičních hodnot, proto netuším, co mě mělo oslovit na rozvrácené rodině s evidentním pochybením v matčině výchově, to snad všichni víme, máme to denně na očích... a že nakonec hošíček vzbudil nějakou tu lítost, tak to je teda fakt pecka! Když už se chce někdo probírat morálním marastem, který nám zbyl z primární jednotky společnosti, ať tedy předloží relevantní příčinu následků, namísto bezpředmětného rochnění se v důsledcích. Co jako? A že jste to vy, trochu si zavěštím a dodám pointu - sice úplně netuším, jakým směrem se bude nesympatický James ubírat, ale role milujícího otce v pařížském bytě jeho cílem určitě nebude (leda by měla matka hodně vysokou pojistku), je už totiž vcelku neodvratně lapen do osidel svého mizerného životního stylu. Ohledně zpracování - kamera vlezlá až obtěžující a na hudbu si nevzpomínám, takže jasno... a komu že to mělo být dvacet? Ale jděte! Jen Cynthii Nixon se ta rakovina dala skutečně věřit. (23.06.2016)

„Bylo mi 10. Chci jet na dovolenou jako dospělý.“ - „Aha, jako dospělý. Dospělý bez peněz, bez práce, bez bydlení.“ - „O čem to mluvíš? Mám peníze.“ - „To pojištění není nijak závratné.“ - „Jen říkám, že potřebuju vypadnout. Musím odtud vypadnout.“ - „To se shodneme. Musíš dospět a vypadnout z mého gauče.“ Zcela zásadní u tohoto filmu je budování si vztahu diváka s problémovým Jamesem. Se sympatiemi k jeho chování je to složité, v podstatě jako na houpačce, každou chvíli jinak. Na jednu stranu ho chápete, litujete a fandíte mu, na druhou jen těžko snášíte, jak se s tou či onou situací vyrovnává, kdy ubližuje sám sobě a všem ostatním kolem (což je ještě umocněno jeho značnou impulzivností…i když třeba reakci na přehrávání svatebního videa jsem se vůbec nedivil). Tak či onak, je skvěle zahraný (stejně jako jeho matka) a bavilo mě si na něj pozvolna přetvářet názor. Navíc tu je úmyslně „nepříjemná“ kamera, která navozuje větší autenticitu, stísněnost a napomáhá ještě k větší divákově zúčastněnosti. Vidím to na solidní 4*. (21.04.2018)