Amy

Ona nechcela byt slavna, chcela len spievat...Uz samotny videoklip Rehab je volanie o pomoc, (aj text ) Amy tam vyzera ako taka zubozena troska, to nik nevidel? Nerada sa pozeram na to, ako si niekto nici zivot. Neviem, ci Amy na jej zivote nezalezalo alebo si nevedela pomoct...a nemal jej kto pomoct ani po prvom vaznom varovani lekarov...smutne. Byt jej rodic, tak robim nieco - aj proti jej voli! Nikto nevidel, ze dievca potrebuje pomoc s bulimiou a potom problemy uz len pribudali...Trapas v Belehrade? Ako to mohli dopustit? Amy nebola vobec pripravena na turne, nebola v poriadku, ani to vlastne nechcela...a ked ju tam uz mali, nechapem, ze ju v zakulisi neustrazili, aby sa tak nedoriadila. Mala velky talent, dar od Boha, ale premrhala ho...Skoda, ze posledne roky sa nesustredila viac na hudbu...ale na drogy. Mohla vydat este vela kvalitnych albumov. OK a teraz k samotnemu dokumentu...No ja osobne som prekvapena takym velkym uspechom tohto filmu, dala by som len nejakych 60%, ale nepokladam sa za fanusika Amy Winehouse. Film som si pozrela skor zo zvedavosti a preto, ze bol oceneny Akademiou. O Amy som pozerala este dokument The Legacy: https://www.youtube.com/watch?v=lG27T4uCVDE a to sa mi pacilo ovela viac! Amy je na samotnom zaciatku svojej kariery vesela, prirodzena, ma pekny siroky usmev a postupne vidime, ako upada na tele a na dusi. Taka zbytocna smrt mladej zeny. (27.06.2018)

Dlouhá stříhanice vesměs z archivních záběrů, kterých je překvapivě mnoho. Všechny střípky a fotky slepené do dvou hodin. A je to dobré, poutavé a vykresluje to precizně vzestup a pád hvězdy, se vším co to obnáší. Amy řadím k těm opravdu dobrým životopisným dokumentům. Rád bych dodal, že nejsem fanoušek Amy a i přesto mě to bavilo. A musím uznat, že její hlas byl dar. Její život bohužel už ne. Měla v srdci jazz, "blues" v mysli a rock'n'roll, bohužel, v krvi. (22.09.2015)

Na závěr je z Amy sedmadvacetiletá hudební celebrita zničená tím, co v branži dokázala, na pódiu se marně opírá o mikrofon a nakonec se jí, dost možná pouhý krok před katarzí, ve spánku zastaví srdce vyčerpáním. I když je zřejmé, že všechna špatná rozhodnutí udělala slavná zpěvačka sama, po závěrečných titulcích zbývá pocit, že na jejím osudu se podepsali nejen všichni, kdo se kolem ní točili, ale i její fanoušci, diváky v sále nevyjímaje. Kapadiovi se na základě autentických videozáznamů i rozhovorů povedlo vykreslit příběh spalující romance s londýnským povalečem, která vedla nejen k závislosti na návykových látkách, ale především k té partnerské, která se nakonec ukázala být stejně bezvýchodná. „Bylo strašné sledovat, jak se někdo tak něžný a úžasný a vřelý stává ztracenou troskou,“ popsal „objevitel“ fenoménu Amy Winehouse Nick Shymansky pro The Observer, jaký vliv měl na zpěvačku z počátku velmi nevázaný vztah s klukem, se kterým se potkala na večírku v londýnském pubu Good Mixer. Jenže Kapadiovi naštěstí ve snímku nejde o samoúčelné laciné bulvární detaily. Na základě popisovaných mezilidských vztahů se mu daří velmi přesvědčivě a srozumitelně vysvětlit, jak důležité bylo vzájemné setkání dvou ztracených duší, které si kupodivu porozuměly, pro hudbu Amy Winehouse. Její autorský blok, jejž rozbil až telefonát, v němž ji Blake, ze kterého měla hlavu v oblacích, rozhodil sdělením, že spolu už dál nemohou být. Což se v začátcích jejich vztahu stávalo často. Poo jednom z drogových záchvatů Amy poté, co ji ošetřili v nemocnici, naložil Shymansky zpěvačku do auta a odvezl mimo civilizaci a sehnal doporučení do rehabilitačního centra. Těsně před jeho branami, když si Amy Winehouse začala „stavět hlavu jako sedmileté dítě“, její otec poznamenal, že vlastně vypadá fajn a místo na kliniku ji vzal domů. „Nemám na to čas. A když si táta myslí, že jsem v pořádku... Snažil se mě poslat na odvykačku, ale já nechtěla jít,“ vetkla zpěvačka příhodu do slov slavné skladby. Právě to, s jakou dávkou upřímnosti a prožitku svoje uvnitř skutečně soulově chmurné písně psala, je jedním z nejzajímavějších aspektů celého snímku, který trvá přes dvě hodiny. Dobře je v něm vidět i to, že slavnou melodií Rehab, která prý vznikla dřív, než Amy Winehouse stihla přijít na to, jak chutná crack a heroin, teprve všechno jen nevinně začínalo. „Nemyslím si, že jsem ji zničil. My dva jsme se našli a jistí lidé by si měli uvědomit, že měla své závislosti, ještě než jsme se poznali,“ obhajoval se po zhlédnutí filmu zpěvaččin exmanžel. Navzdory přesvědčení ji podle všeho usmrtily ty starší – hlavně alkohol, jehož přísun už zpěvaččino tělo vysílené bulimickými záchvaty nezvládlo. Díky dobovým záběrům je pozoruhodné sledovat, s jakou intenzitou uměla Amy Winehouse věci prožívat. Celkově jde o emocionálně intenzivní snímek. (27.05.2020)

Ten její fotřík je teda pěknej grázl. Po malé holčíčce ani nevzdechne, ale jakmile se z ní začne sypat, je to největší kamarád. Čím skandálnější život, tím víc paparazi. Kdo by tohle ustál. Možná, že kdyby byla ošklivější, tak by o ní nebyl takový zájem. Škoda, že to nebylo natočeno trochu skandálnější formou. Tyhle autentické záběry jsou někdy trochu nudné. (23.10.2015)

Ujíždím na dokumentech všeho druhu a čumím na ně v podstatě mnohem víc než na samotné filmy, takže rozhodně mám s čím srovnávat a očekávání ohledně oskarového dokumentu mám tedy jasně nastavena. O tomto konkrétním filmu už přes rok slyším ze všech koutů, že je to prostě dech beroucí perla, ze které si každý sedne na prdel. Možná bych si sedl i já, pokud by to byl třetí dokument, který jsem v životě viděl, případně bych byl fanatickým fanouškem Amy Winehouse, což rozhodně nejsem. Pokud by byl ovšem dokument tak kvalitní jak je uváděno, pak by samotná absence fandovství neměla hrát výraznější roli, jenže hraje. Jedná se o zcela průměrný životopisný dokument, ve kterém autor udělal pár rozhovorů, zajistil záběry z bulváru a to je asi tak všechno. Vše, co mohlo dokument poslat výš, na to se rezignovalo, například chyběla sebemenší vsuvka s fotrem, který je na začátku představen jako člověk, který se na rodinu Amy v jejím dětství vysral a na konci je v podstatě parodie na jejího manažera, který evidentně žije z jejich peněz, ale nikdo se neobtěžuje ukázat, co bylo mezi. Naprosto vše v dokumentu tedy stojí na nudně převyprávěném příběhu ústřední postavy, který bohužel není vůbec ničím zajímavý a pokud by se samotná Amy tak "nečekaně" neufetovala a neuchlastala k smrti, patrně by krom zcela stereotypního výjevu života globální superstár na drogách ani neměl co ukázat. Pokud by tedy Amy i nadále žila, patrně by žádného Oskara nedostal, přitom její smrt hraje v celém dokumentu roli tak ve dvou minutách, což je pro mě další nepochopitelná věc, protože stručné prohlášení: "Vypadala jako když spí, ale nespala", to je v podstatě výsměch těm dvěma hodinám, kdy smrt tak mladého a talentovaného člověka by měl být jakýsi dopodrobna vysvětlený vrchol dokumentu a přitom má menší pozornost než permanentně zoomované fotky jejího obličeje z dřívějších minut. Že šlo také o jakési poukázání na hrůznost paparazzi a bulváru? Za veškerou pozornost toho dna žurnalistiky si mohla Amy výhradně sama tím, že prostě chodila zfetovaná po ulici, ta má skutečně do nějaké vybájeně oběti bulváru tak strašně daleko, že tohle bych vůbec nevytahoval a mám pocit, že ani tvůrce ten bulvár nekritizuje, spíše jen hodně stručně ukazuje jak funguje, škoda, že tak málo a povrchně, opět zcela nevyužitý potenciál, který mohl dokument vylepšit. Senna od stejného autora je pak na míle daleko v podstatě ve všech směrech, ačkoliv příběh jezdce F1 rozhodně není přirozeně tak lákavý jako pohled od zákulisí pěvecké hvězdy. Dokument u mě za dvě hodiny nevzbudil absolutně žádnou emoci, nějaké pocity, či chuť pátrat dál, zkrátka jsem ho zkonzumoval, šel napsat tento komentář a za dvě hodiny nebudu vědět, že jsem ho kdy viděl. Hype, který si odnesl Oskara za úctu k hlasu mrtvé, nikoliv za objektivní kvality filmu samotného. 44% (05.08.2016)