Amy

K dokumentům se dá přistupovat různými způsoby. Ten od Asifa Kapadia je velmi sympatický. Nic neodflákne, nevolí jednoduché cesty, nehodí někoho před kameru, aby se rozvykládal, jak to měl ten a ten v životě těžké. Takže nejde jen o přehlídku blízkých, kteří křiví obličeje a vytahují kapesníky. I když někoho to může zklamat. Volí audionahrávky milenců, rodičů, producentů, sází na archivní záběry. Jde na to od základů, neuhýbá problémovým tématům, ukazuje drogové trable, blikající fotoaparáty paparazziů, vyzpívávání se z životních přešlapů. Tahle zpívající a skládající diva se hlavně nikdy neokoukala. Byla svá, byla jedinečná, nebyla figurkou studia. I tak její příklad varuje, že sápání se na hudební Olymp bez hroší kůže nelze. Dvě hodinky jsou dle mého trochu moc, ale tenhle nešťastný osud si je zaslouží. (16.12.2015)

Když si chci pustit hudební video, tak to udělám. Když chci vidět dokument o škodlivosti drog, pustím si Katku. Ale nebudu si pouštět oboje najednou a přepínat zvuk. A jestli to měl být anti-paparazzi manifest, tak to beru jako vrchol pokrytectví. To se to kope do pár desítek týpků s foťáky, jakoby nešlo o běžný zákon nabídky a poptávky. Buďme upřímní a viňme těch pár miliónů lidí, kteří mají potřebu záběry ze soukromí hvězd vidět (a úspěch tohoto produktu je ostatně postavený na tom, že je obsahuje). A když jsem si říkal, že už snad konečně umře, ať je konec, bylo definitivně jasné, že mě tento dokument moc neoslovil. (17.08.2015)

To dievča v sebe nosilo dušu starú, veľmi starú. A tak nečudo, že skonala zakrátko po famóznom rozbehu. Príbeh ukazuje nekašírovanou formou, ako k tomu došlo. Poznámka: Silné osobnosti často skonali na silné drogy a to nielen v hudbe (napr. v našich luhoch a hájoch z tých inšpiratívanejších spisovateľ a filozof Ladislav Klíma), akoby v súťaži o to, kto je silnejší. (01.01.2017)

Jinak to ani dopadnout nemohlo. Všechno od začátku směřovalo nenávratně ke smutnému konci. Ošklivá, jebnutá, submisivní židovka s ojedinělým hlasem a talentem vyjádřit textem svoje životní nezdary, závislá na sebedestrukci. Od bulimie, přes chlast, drogy po špatný výběr partnera, který ji de facto stáhnul ke dnu. Do toho "milující" otec prahnoucí po prachách. To je pak těžký, když měla jít na rehab, ale daddy said no, no, no. Každopádně Blake Fielder-Civil a její žiďácký fotr můžou do konce života zpytovat svědomí. Výborný, autentický dokument, po kterym dostanete fakt hlad. (12.05.2018)

Velmi to připomíná dokument o Ayrtonu Sennovi ze dvou důvodů. Obě dvě persony o kterých se pojednává jsou stejně ikonické, s dechberoucím talentem a podobně opředeny různými mýty a legendami, jelikož přišli o život v poměrně mladém věku, kdy měli ještě kariérně i osobně hodně před sebou. Rovněž dokumentaristický styl tvůrců je v obou případech velmi podobný. Tedy jakási koláž filmových záběrů, které se střídají s ruční kamerou, zachycující s maximální autenticitou život slavné zpěvačky především v jejím soukromí formou "domácích nahrávek". Strhující zvuk koncertů a studiových nahrávek bohužel nepříjemně sráží na můj vkus dlouhá stopáž a spousta monologů osob, které tam jsou jakoby navíc. Senna měl mnohem větší tah na bránu. (29.08.2015)