Vlak do Pusanu

Seok-woo, správce fondu, vidí jen svoji práci, myslí jen na sebe (což mu vyčte i jeho dcera). Ale protože dcera Soo-an slaví své narozeniny, rozhodne se splnit jí stále slibované a odpírané přání - navštívit společně její matku žijící v Pusanu. Cesta za exmanželkou nabere nečekané obrátky již v momentě, kdy vlak opouští nádraží a na perón vbíhají nemrtví likvidující každého, kdo jim přijde do cesty. Jedna nakažená se samozřejmě dostane do vlaku, a tak je jen otázkou času, kdy vypukne mezi pasažéry šílenství. Kromě otce s dcerou sledujeme ještě několik dalších dvojic, mezi nimiž je pouto - manželé, milenci či sestry. Snímek má několik rovin - osudy hlavních postav a jejich vývoj, kdy především Seok-woo projde velikou změnou, cesta do Pusanu, boj o přežití a dění v zemi, které se divák dozvídá z médií nebo prostřednictvím telefonátů cestujících. Akční scény mají dynamiku a provází je vynikající hudba - útěk k vlaku, boj ve vagonech, nemrtví sypající se skrze okna budovy, vlaků či z vrtulníků, horda zavěšená na lokomotivě nebo jedoucí hořící vlak. Vyloženě brutální gore chybí, ale krev cáká v hektolitrech. Zavilý padouch nechybí. Srdceryvné scény jdou na dřeň, ale nepůsobí násilně ani rušivě. Nejkrásnější je však úvodní scénka se srnečkou. Jen na to, že nemrtví běhají rychleji než živí, si nikdy nezvyknu. (09.01.2019)

tohle bych chtěl někdy zažít při jízdě vlakem R 639 Rožmberk společnosti České dráhy směr Brno hlavní nádraží.... ok, teď vážně; v rámci zombie subžánru je Vlak do Pusanu dosud nevídaný milník. Respektive: napínavá, vynalézavá a neskutečně našlapaná adrenalinovaná jízda, která originálně využívá klišé a parametry zombie-flicku jako málokterá podobná žánrovka. A já už se teď nemůžu dočkat, jaký nemrtvý překvápko korejci vytasí příště. (19.10.2022)

Nejlepší zombie film? Za mě jednoznačně ANO! Skvělá práce s výstavbou postav a dramatických konfliktů přerůstající ve vývoj a příběhové oblouky. To vše je poháněné nelítostnými zombie, kteří mají skvělou výstavbu, jasné pravidla a skvělým způsobem jsou přeneseni na filmové plátno. Ať už se bavíme o stylu jakým je tvůrci točí nebo o hereckým a kostymerským zpracování. Ovšem nejsilněji funguje právě to zasazení do vlaku s izolovanými vagóny, kde se seznamují cizinci a nevíte na koho se můžete spolehnout. Extrémně silná klaustrofobie. Celé to pak pozvedají samotné postavy, které mezi sebou mají silné paralely a jsou zrcadlem jedna druhé, přičemž vývoj hlavního hrdiny je skvostný a samotné finále o to bolestivější. Příběh, který vás pohltí, zarazí do sedačky, sežvýká a vyflusne. Miluju to! (22.08.2023)

Zombies sú s nami už strašne dlho a vinou toho je z roka na rok ťažšie vymyslieť na túto tému niečo originálne. Tomuto filmu sa to podarilo a pritom stačilo vymyslieť iba netradičné prostredie – vlak. Práve v ňom a v priľahlých, tomu odpovedajúcich končinách (stanica, depo), sa odohráva toto vcelku príjemné prekvapenie. Ďalším plusom sú dobre stvárnení živí mŕtvi (hoci v tomto prípade skôr „nakazení“) a neoriginálne, ale sympatické a fajn postavy. Ku koncu je to možno už až zbytočne priveľká masakra, scenár nie je z najnepredvídateľnejších a ako sa tak blížime k záverečným titulkom, tým sa preživšie postavy blížia k hraniciam svojho logického správania sa, ale i napriek tomu snímku hodnotím kladne. (10.01.2017)

Jeden čas se se zombie postapo filmy rotrhl pytel a teď nemyslím přelom sedmdesátek a osmdesátek. Filmy z těch časů jsou totiž dobré akorát tak na nějakou párty, kde se něco popije, případně pokouří a pak je radost z debility filmu dvojnásobná (byť se dnes často jedná o klasiku a průkopniky žánru)! Myslím teď přelom tisíciletí, kdy si snad lidé začali více uvědomovat, že jsme i my vyhubitelní a to zejména nějakým tím zmutovaným virem... Vznikla velká škála filmů od výborných po slabé včetně několika serošů jimž vévodí (dnes už bohužel stejně nekonečný jako Ulice TV nova - Walking Dead). Po nasycení trhu (a tio i na poli počítačových her) zombie mánie začala pomalu opadat, přesto se sem tam nějaký filmeček objeví. Vlak do Pusanu mne tedy coby milovníka tohoto žánru ihned zaujal. Ačkoliv by se dalo říci a diváci těchto filmů mi to jistě potvrdí, že už bylo natočeno prakticky vše a nejde už asi skoro ničím překvapit, Jihokorejcům se to povedlo. Alespoň u mne. Zasadit nákazu do několika vozů rychlovlaku KTX uhánějícího 300 km/h, to tu ještě nebylo. Prostor je dán, je omezený a tak tu o kontakt s nemrtvými opravdu není nouze. Po počínající seznamovčce diváka s hlavními hrdiny se jde celkem rychle na věc a z luxusního vlaku se stává vlak hrůzy. Cílem soupravy je Pusan, nejprve jako oficiální konečná stanice spoje 101, posléze však stanice, kde prý armáda ještě drží kontrolu nad situací. Jenže než tam vlak dorazí a zda vůbec na něj čeká armáda s karanténou, zažijí cestující ( a teď myslím všechny i ty nakažené chrchlající krev) nejedno dobrodružství :-) !. Přes neotřelost námětu začala být jízda vlakem trochu stereotypní, ale tvůrci to naštěstí asi poznali také a tak v druhé půlce postupně přidali na akčnosti. Moc dobře jsem se bavil! Jediné co mi ve filmu vadilo, byla asijská afektovanost, široká gesta a dlouhé pohledy jak často říkám... Samozřejmě také nějaký ten sentiment podkreslený tklivou klavírní melodií... a to zejména na konci. Na jednu stranu to tam rušilo, ale na stranu druhou jsem si jako otec řekl, že bych to vše možná v nímal stejně... Co mně zaujalo, tak byl fakt, že kucí nešli likvidovat a to ani přímým úderem bejzolkou na lebzu... Holt nejni nákaza jako nákaza a co skolí nemrtváka v USA, neskolí nemrtváka s pasem South Korea :-). Na čtyři hvězdy tomu něco málo chybělo, ale film řadím ke slušně udělaným zombie postapo filmům a dávám za 3 pořádné kousance! * * * (28.10.2016)