Adžin

Vnímanie niektorých postáv: Nagai Kei - manipulatívny asociál bez empatie je zaujímavým pozorovateľom okolitého deja. Tosaki - pritlačený k múru viac ako agent Mahone z Prison Breaku, radosť pozerať sa na jeho rozhodnutia pod tlakom. Neužíva drogy, nevie sa zbaviť len mentoliek alebo žuvačiek ako náhradu nikotínu. Satou - zdá sa mi byť originálnym záporným hrdinom, cieľmi sa podobá na Magneta. Akčný živel, ktorý situáciu ovládne brutalitou, akciou aj dialógmi. Nakano - škoda, že je to hlupák, avšak na ňom sa mohla ukázať Nagaiova manipulatívnosť. Vyjadrenie ku seriálu: Adrenalín do žíl pumpuje dynamická akcia podporená stupňujúcou sa hudbou zobrazená v 3D animácii. Tieto zložky spolu dokonale ladia a sú hlavnou devízou seriálu, ktorá je na seriálovom poli vrcholom. Mystiku a fantasy zložku zabezpečuje nesmrteľnosť a duchovia, čo tvorcovia výborne využívajúhlavne v akčných scénach. Príbeh epizód, aj seriálu celkovo, je predvídateľný, no dej sa odvíja neuveriteľne rýchlo, čomu pomáha prepracovaná animácia. Téma vyžaduje množstvo akcie, ktorú tvorcovia zvládajú dokonale stupňovať a aj ňou zaplniť celú epizódu. Akcia je viac než dobre podporená hudbou, ktorá je jej rovnocennou zložkou a stupňuje ju perfektne. Negatívom sú úbohé dialógy, ktoré len opisujú situáciu bez invencie a niekedy vadia (chce sa mi močiť).Vzťahy medzi postavami sa odvíjajú pomaly, ale tvorcovia z nich dokážu zručne ťažiť. Každopádne vďaka akcii, hudbe, 3D a samotnej mystike Ajin vládne viac než spokojnosť. Komentár ku niektorým epizódam: 3. Pád motorky alebo záverečná vražda sú vrcholy anime, čo som zatiaľ videl. 5. Satou prerážajúci cez stráže je akčný adrenalínový vrchol anime. 9. Konečne som v anime dostal ambivalentného hrdinu, ktorý pre svoju asociálnu poruchu a absenciu empatie koná vážne zaujímavo, nečiernobielo. Napätie sa stupňuje a postavy sa stávajú kultovými. (06.11.2017)

1. série - 80% - Spoilery - Poutavý akční hit, který má tu smůlu, že se o něm nejčastěji mluví v souvislosti s jeho netypickou, místy až trhanou animací. Jinak se totiž jedná o gradovanou nadpřirozenou naháněčku tří stran, kde paradoxně té divácky nejbližší fandím méně než pronásledovatelům. Hlavní hrdina totiž má tu smůlu, že mu v rámci uvěřitelnosti byl uprostřed celé série přidán nečekaný charakterový rys a z úst jeho sestry se dozvíme, že zdánlivý sympaťák stíhaný katastrofickými událostmi umí ve skutečnosti být vypočítavý neřád. Osobně to považuji za nešťastné rozhodnutí, protože si tento směr později protiřečí, ale jsem ochoten ho odpustit tváří v tvář tomu, jak mi přirostli k srdci ostatní. Zejména dobrák Kaito a neúnavný Tosaki se totiž okamžitě zařadili mezi moje nejoblíbenější anime charaktery vůbec. A konečně to, kvůli čemu si cestu k Ajinům našla většina diváků - akce. Každý souboj ghostů, ale i každá přestřelka (jakkoli občas zbytečně přepjatá kvůli nepochopitelným rozhodnutím všemožných vojenských jednotek) fascinuje každým úderem a výstřelem a nejen z vynikající poslední epizody dělá podívanou, při které jsem napětím v klidu neposeděl. 2. série - 85% - Vynucené spojenectví Nagaie s Tosakim přináší příjemné pnutí mezi jednotlivými charaktery, větší prostor pro dosud vedlejší figury (a že Shimomura i Nakano daný prostor bohatě využívají) i sevřenější příběhovou linku. Celý svět se spojil proti sílícímu Satovi, logicky přicházejí fatální ztráty či klíčové prohry a vše spěje k nekompromisnímu finále. A já se bavím jak při odlehčených tréninkových pasážích, tak při klidnějších chvílích (překvapivě působivá epizoda z vězení) a samozřejmě i při akční symfonii s přibývajícím počtem ghostů. Mojí jedinou výtkou je tak hlavní záporák a nekončící řada neúspěšných pokusů o jeho zadržení. Koncept Sata jako člověka, který se chce jen a pouze bavit a díky jeho zálibě v co nejnáročnějších videohrách má automaticky dispozice porazit nejrůznější vládní, policejní, tajné či protiajinské jednotky mi ne a ne úplně sednout a je tak tím jediným, ale bohužel značným důvodem, proč se neuchýlit k nejvyššímu hodnocení. Ať se třetí série dočkáme nebo ne, budu nakonec počin o soubojích nesmrtelných antihrdinů považovat za moderní odpověď na legendární Death Note. Akčnější, svižnější, vyváženější a - jak už to u novějších přírůstků bývá - jednodušší a divácky přívětivější. (12.09.2018)

Čím bych začala? Animace je otřesná, co si budeme povídat. Ale když to přehlédnete a dáte příběhu šanci, jistě vás zaujme. Téma nesmrtelnosti je zde zajímavě podané, a s ním i spojená krutost lidí, kteří se pochopitelně bojí neznámého a musí to za každou cenu zkoumat. Příběh z pohledu kořisti na útěku, která netuší, komu může a komu nesmí věřit, byl dobrý nápad. Poslední epizody jsou důkazem toho, že akce v tomto seriálu rozhodně není pomálu a já si právě užila spíš tu druhou část. Jistě, můžeme srovnávat s Tokijským ghoulem... ale já se ptám proč? Jasně, příběh je podobný, ale v případě Ajina je zde větší gradace. (Netuším, jak vypadá manga, nečetla jsem.) Nejistota a nenávist lidí je zde také stejná. Diskuze "Ghoul vs. Ajin" mě minula. Nechci porovnávat. Obě díla pro mě mají ceněné místo, protože je v nich dostatek násilí (jen ta krev tam chybí, ale co už). Nebudu tu filozofovat. Za mě slušných 7/10 nakonec. (21.12.2019)

Som rád, že konečne dostal Ajin aj anime podobu, keďže manga je podľa mňa jedna z najlepších aké som čítal, avšak asi som mal od toho až príliš veľké očakávania a tak som po prvom diely mierne sklamaný, tým nenaznačujem, že by to bolo zlé, to vôbec. Každopádne Ajin má zaujímavý príbeh a dobre napísané postavy, takže verím, že úroveň anime sa bude zvyšovať. Prvý dojem okolo 4*. (16.01.2016)

Kdybych měla hodnotit anime tak bych mu dala asi kolem 60%. Ale to nemůžu udělat, protože jsem četla mangu, která je jedna z těch nejlepších které jsem četla. Hodně lidem se nelíbí animace, ale já si myslím, že to udělali dobře. manga přece vypadá stejně, tak pokud dělám něco podle předlohy tak by to mělo taky stejně vypadat. Doporučuji si prvně přečíst mangu, protože v anime toho hodně vynechali a také mě baví někomu říkat, co vynechali a nebo co udělali dobře. (17.03.2016)