Las garras de Lorelei

Ve stejném roce, ve kterém natočil Amando de Ossorio třetí (a zřejmě nejslabší) film o nemrtvých templářích a ultra-levné béčko o upířích čarodějnicích, Night of the Sorcerers, se pochlapil a natočil i výborný Las Garras de Lorelei... Příběh je inspirován starověkým mýtem o krásné dívce žijící v jeskyni pod Rýnem... V noci se dívka mění v krvelačné monstrum (dosti podobné monstru z Creature from the Black Lagoon), které napadá bezbranné lidi, aby jim vyrvala srdce z těla, které potřebuje sníst, aby prodloužila svou vlastní existenci... Las Garras de Lorelei je skvělý film, ve kterém se kombinuje napětí s erotičnem a pěknými gore scénami... Je sice fakt, že by ve filmu mohlo být mnohem víc odhalených těl (přece jenom se podstatná část filmu odehrává na dívčím internátu), ale co už, člověk nemůže mít všechno... Každopádně všem fanouškům eurohororů 70-tých let musím tenhle kus (už jen pro skvělou atmosféru) doporučit... (26.02.2012)

Che, tak to je brak braků! Španělé točí na motivy německé mytologie! Barevné, kýčovité, naivní, pitomoučké, trapné atd.! Nicméně, asi zatím nejlepší z Ossoriových filmových odpadků. Je třeba dát si nejméně tři piva, či litr vína, vypnout mozek a dívat se na gumového ještěra, která drásá vyštafírované slečny, jež má chránit neohrožený Tony Kendall (ve skutečnosti italský herec Luciano Stella). Z hlubin Rýnu vystupuje (pouze plavkami oděná!) Lorelei v podání Židovky Helgy Sternové, která se tu ovšem - kupodivu - nesvléká. Zábavné na tomto filmu je rozhodně právě to, co je nechtěné. Zaslouženě za tři... (07.11.2013)

Po upírských čarodějnicích si Ossorio odskočil také do jednoho německého městečka poblíž Rýnu, kde nechal řádit mytologickou kreaturu Loreley. Ta pro své věčné mládí potřebuje mladou krev, takže takový dívčí internát přijde určitě vhod. Roztrhané kozy a vyrvaná srdce nevypadají vůbec špatně, horší už je to s gumovou maskou monstra. Rozpočet filmu dělal nula celá nula, takže příšeru ukazuje režisér jen střídmě, v křovinách, po většinu času si ale vystačí s jejím pařátem trhající své oběti. Atmosféra jinak slušná. Co ale vysloveně bere dech, je krása Silvie Tortosy ztvárňující Elke. Božská. (04.07.2014)

Jašterička Lorelei rada sa čvachtajúca v rieke Rýn a v rozpáraných hrudníkoch svojich nevinných obetí, už po stáročia vychádza na povrch z jaskyne ako prízrak napĺňajúci svoj osud monštra. Cez deň panensky krásne stvorenie sa počas prvých mesačných lúčov razom premieňa na šupinatú gumovú beštiu, ladne sa zakrádajúcu do ženskej internátnej školy za čerstvým mäsom. Lovec Sirgurd, najatý ochranca krásnych a šantiacich študentiek v plavkách, prípadne v nočných košieľkach vystavujúcich na obdiv svoje štíhle postavy pri každej príležitosti, legende o ženskom žabákovi neverí. Namiesto toho, aby sa záhadnej Lorelei pobehujúcej po okolí pozrel na zúbky (čo keby predsa), sa jeho jazyk vo voľnej chvíľke preplieta v jej ústach. Všetko má svoj čas, aj zabitie beštie :-) ### Úsmevný horor, v ktorom nie je núdza o amatérske scénky, podivné správanie sa postáv, krásne ženy a jednoduchú zábavu na úkor nedokonalosti myšlienky. Čím viac bude prístup diváka ku Las Garras de Lorelei otvorený a tým pádom viac prístupný lacnému béčku, tým bude zážitok v rámci možností aspoň za niečo stáť. P.S. musím povedať, že 3* dávam ako divák, ktorý tento postup naplno aplikoval. Ak by to tak nebolo, nájsť chyby a výčitky by nebol vôbec žiaden problém. (19.10.2009)

V dnešní době by tenhle film příliš neobstál, ale vzhledem k době vzniku musím říci, že byť je příšerka gumová, tak je šikovně skrývána kameramanem, že dokáže i slušně napínat svým pařátem, kterým trhá na kusy především pěkné ženské ( Prsa, srdce ), máme zde tedy i obstojné gore a o pěkné ženy také není nouze. Nenudil jsem se, nestyděl jsem se a netrápil jsem se, tedy čtyřhvězdí na místě. 70% (04.04.2015)