Zahaleni stínem

Měl jsem tušit, že to bude duchařina... Matka kráva, dcera spratek a panenku ukradlo strakaté prostěradlo. Alegorie na válku? Cha. A co má mít společného pohádkový džin (zde prostěradlo) s válkou mezi Íránem a Írákem? Okázalá nuda, na kterou očividně Angláni jen přispěli librou. Lekačky (ruka prorážející okenní sklo) jako kvalitu hororu neuznávám. Tohle ovšem není horor. Nabízela se tísnivá atmosféra z všudypřítomného válčení, leč chybí. V závěru by se možná bály malé děti, jenže ty by dříve usnuly, tedy hned po dospělých. Žádné podobenství, žádné strašání, podprůměrný blábol, jakých kolují po internetu stovky... (19.05.2017)

Slabinou Under the Shadow je ojetá zápletka alá matka samoživitelka, která mě dycky nasere hned na začátku, a neuspokojivé zakončení. Když to ale poměřím s chytlavě zvolenou dobou a prostředím, které samo o sobě (alespoň mně) dokázalo zaujmout a nahradit v úvodu absenci hororu, dále s úspěšným vybudováním napětí v celkovém pocitu nejistoty a konečně s několika mrazivě šokantními scénami, věřím, že s výhradami Under the Shadow do červených patří. Potenciál tam vidím velký. 75% (30.10.2016)

"Když lidi chtějí, dokáží uvěřit v cokoliv." Tajemný, mysteriózní a hustě atmosférický iránský příběh o džinech na pozadí iránsko-írácké války, postiránské revoluce a postavení ženy v iránské společnosti. Fakt mnohovýznamové dílo fungující jako atmosféricky tísnivý příběh o tajemných bytostech z jiných rozměrů světa, jako sociálně-kulturní sonda do života v jedné určité společnosti v jednom určitém období i emancipační drama o odhodlané samostatné ženě bojující se zkostnatělými tradicemi, utlačujícími hodnotami a za své vlastní svobodné místo ve světě i rodině. Jako sociální drama silné, skvěle napsané a odehrané (představitelka hlavní hrdinky je hodně uvěřitelná, v některých okamžicích až hezky sympaticky nesympatická - protože nikdo není čítankově a křišťálově jen kladně sympatický nebo záporně nesmpatický), jako horror nádherně nepřímočaře atmosférické a napínavé. Ten film toho v tomhle ohledu moc neukáže, jen naznačí, o to je to ale působivější, atmosféra pomalu zalézá pod kůži a prostě, jednoduše ale silně vygraduje ve skvělém závěru. Z Babaka Anvariho se stává žánrový tvůrce, kterého stojí za to sledovat. (06.01.2020)

Prostředí a doba mají něco do sebe a Narges Rashidi v hlavní roli mě hodně bavila, ale tím ta pozitiva končí. Po stránce psychologické to příliš nefungovalo a jako horor, až na dva tři momenty, také ne. Navíc holčička, která se zprvu jevila jako celkem normální dítě, se proměnila v neskutečně protivného spratka, který si od džina zasloužil mnohem větší sodu. Škoda, že z toho Anvari neudělal plnohodnotné dobové společenské drama, protože k tomu to mělo asi nejblíž. 30% (06.11.2016)

Za mě spíš průměrná duchařina, která mě nalákala na svoje "exotický" prostředí Íránu a výskyt djinnů. Bohužel, jeden z nich se tu objeví jen v několika vteřinových sekvencích, což dohromady udělá asi minutu. Tady se totiž hraje na psychologický housle, co navíc trochu skřípou. Životem zklamaná matka, co se nechce odstěhovat i navzdory probíhající válce, a její malá dcera, která je až neuvěřitelně fixovaná na svou panenku: to nejsou zrovna charaktery, jimž by člověk fandil. Rychle se zhoršující podmínky navíc avizujou další faktory: bomba v obejváku, prchající sousedi, úbytek spánku a navíc hysterická dcera, co přijde o hračku - fňuk, fňuk! Řikám vám, tohle je peklo samo o sobě i bez djinnů. Ale abych nebyl žid, tak asi dva bubu výjevy celkem solidní, jinak tady toho moc nenajdete. Škoda. (31.10.2016)