Nosferatu - Fantom noci

Změnil jsem názor. Po opakované projekci musím připustit, že zde více než kdy jindy je třeba přijmout autorovy pravidla hry a vzít v potaz celou jeho dosavadní tvorbu. To, co se může jevit ze strany Herzoga jako směšná manýra, je ve skutečnosti odvážný tvůrčí krok, dříve domnělé slabošství a váhavost hlavní protagonisty se zašpičatělými tesáky nyní vidím jako smutný tragický osud jedné bytosti, která s přibývajícími léty chápe svůj smutný úděl. Pouze opojná surealistická atmosféra příběhu zůstala v mých očích stejná jako před mnoha lety. A tleskám Klausi Kinskému, jehož démonický holohlavý Nosferatu i přes malý prostor dokáže vyvolat silné emoce. (19.07.2010)

Výrazná výtvarná inspirace Murnauovým Upírem Nosferatu provázená osudově pomalým tempem. Draculův příběh má v Herzogově podání slušnou atmosféru (zejména části z morem decimovaného Wismaru), ale jinak to působí spíš jako existenciální drama než horor. Z tohoto posunu nejsem nijak na větvi. Je to vlastně jen slušně natočený remake. Nic víc, nic míň (70%). (15.04.2009)

Narozdíl od přepskle dlouhé a poněkud utahané Coppolovy verze je takhle mnohem líp stravitelná a tudíž zábavnější. Předně je tu úžasně temná atmosféra (a v tomhle případě se tenhle klišoidní pojem vyplňuje skutečně na 100%) opuštěných hor. Potom herci, co přesně zapadají do svých rolí (Lucy a Jonathan palec nahoru) a skvěle se hodící hudba. Některý scény jsou až dechberoucí, například Drákulovo potulování po městě, jeho klidná a pomalá chůze temnou chodbou nebo jeho návštěva u Lucy, která je dokonalá od první do poslední sekundy (snad nikdy nebylo v upírovském univerzu takhle dobře využito zrcadlo!). A naposledy jsem si nechala samozřejmě to úplně nejlepší. Nikdo by asi nepochyboval, že Klaus Kinski má předpoklady pro podobnou postavu. Ale tohle si stejně nelze představit. Jeho Drákula je nepopsatelný. Už jen způsob, jakým se nadechuje, a ten pohled, ta gesta, ty oči... Dokonalost. Snad jen jedna poznámka... I když se to odehrává v době dávno minulé, to fakt Jonathanovi nepřišly minimálně Drákulovy zuby jako hodně velká divnost? (07.07.2011)

Takřka věrný remake Murnauova černobílého němého díla. Na rozdíl od něho však končí prakticky beznadějně. Po esteticko-výtvarné stránce Herzoga překoná v tomto tématu snad jen Roman Polanski v Plese upírů; tam však k úplné dokonalosti zase vadí poněkud zdlouhavější rozjezd. Jsem toho názoru, že výše jmenované tři draculovské filmy jsou zatím dosud zřejmě nejlepšími. Coppola je nepřekonal, ale stejně jemu i všem jmenovaným dávám jen čtyři, byť silné, hvězdičky. Doufám, že na těch pět tento námět ještě někdo natočí... (08.11.2008)

Írsky spisovateľ Abraham Bram Stoker vydal v roku 1897 svoj najslávnejší román. Zrodil sa gróf Dracula. Príbeh o krvilačnom šľachticovi z Transylvánie sa stal legendou. Táto kniha je vďačným námetom pre filmárov. Od počiatkov kreatívnej kinematografie až po súčastnosť sa natočilo nespočet filmových adaptácií tejto literárnej predlohy. Nemecko-francúzska verzia z roku 1979 je hodne zaujímavá. Je spracovaná v podmanivom gotickom štýle. Obsadiť Klausa Kinskiho do úlohy Draculu bola skvelá voľba. **** (15.06.2016)