Manhattan

Môj odmietavý postoj k filmovej tvorbe Woodyho Allena prezentujem prakticky pri každom jeho filme, ktorý mám príležitosť vidieť. Ani jeho údajne najlepšie diela na mňa nezapôsobili očakávaným spôsobom. A div sa svete, paradoxne Manhattan bude zaujímať v mojich impresiách popredné miesto. Nie že by som si ho nejako zvlášť obľúbil, veď pri niektorých pasážach som priam fyzicky trpel, ale v tomto filme som Woodyho nadhľad vnímal najciteľnejšie a preto mi pripadalo ako humorných oveľa viac scén, ako v iných jeho filmoch. Myslím, že týmto filmom nepriniesol do svojej tvorby nič zásadne nové, ale to dovtedajšie dokázal celkom dobre zúročiť. (05.01.2015)

Zkrátka a dobře - typický Allen. Film zdánlivě o ničem, navíc citelně slabší a méně zábavný než podobně zaměřená Annie Hallová, ale stejně se na to pořád kouká tak dobře a pohodově. Pohlazení po duši v podobě půvabné černobílé výpravy, vynikající doprovodné hudby, neskutečně skutečných a zábavných dialogů a především sympaticky hrajících herců. Pro New Yorčany to musí být srdeční záležitost.. 80% (10.07.2014)

Nejdřív si Woody Allen nešikovně zvolil milenku v podobě nějaké sedmnáctileté mužatky, která vypadá spíš jak kluk z kukuřičného pole, než jako nezletilá holka z Manhattanu a následně se do mě rozhodl nasypat pár nesouvisejících textů, které v podstatě měly dávat smysl v rámci jeho způsobu života jako takového. Výsledek je takový, že jsem vlastně zjistil, že na sklonku sedmdesátých let na Manhattanu čepovali z kohoutku vodu zrzavou jak ten nejčerstvější pivsoň z tamní putiky a taky to, že holky rádi vyhledávali chlapce, kteří dokázali o umění mluvit okázale a fádně po dobu dvacet dlouhých minut. Zajímavý film, ale že bych se pro něj tak strašně nadchnul, to teda ne. (10.11.2015)

Komentáře se mi k Woodyho filmům píší docela těžce, zvlášť, když se mi jeho film zrovna moc nelíbil. Proč? Já tohohle člověka mám fakt hrozně rád. Mám opravdu rád jeho kecy a narážky na všechno možné od smyslu života, existenci Boha až po hodnocení a komentování umělecké tvorby sama sebe či ostatních. Proto již vyhazuji třetí uslzený kapesník do prádla, když musím napsat, jak jsem v Manhattanu nenašel nic, co by mě zaujalo. Navíc jsem to všechno u Woodyho už viděl. Zas je tu vztah s Keaton, zas plný problémů, v podstatě vůbec to není bláznivé a už vůbec ne vtipné, jen je to černobílé. Život v Manhattanu je stereotypní, film Manhattan je stereotypní. (07.09.2008)

Tak tohle me fakt hodne prijemne prekvapilo. Neskutecne pohodovej film. Pribehove je to sice chudsi, klasicky vztahovy komedio drama, kde se to da ale navic lehce predvidat, k tomu vtipny dialogy, ale nic, u ceho by se clovek valel smichy a do toho krasny zabery New Yorku. To, jeste spolu s peknou hudbou dava tak nadhernou a pohodovou atmosferu, jaka se jen tak nevidi. (26.08.2008)