Manhattan
Manhattan
Režie:
Woody AllenKamera:
Gordon WillisHrají:
Woody Allen, Diane Keaton, Michael Murphy, Mariel Hemingway, Meryl Streep, Tisa Farrow, Gary Weis, Karen Allen, David Rasche, Wallace Shawn, Mark Linn-Baker (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory. (Quentin T.)
(více)Recenze (277)
Film, ktorý vlastne nesie ďalej myšlienky z filmu Annie Hall, ale ako sa píše v obsahu, formálne pokračuje na úplne inej ceste. Je to skutočne tak! Napriek tomu opäť môžeme vidieť tie skvelé nápady, ktoré robia z Woodyho tak dobrého herca a režiséra. Síce je to „oveľa“ slabší, ako už spomínaný druhý film, ale zobrazenie ľudských citov a vzťahov sa Woodymu opäť podarilo. Krásny Manhattan v čiernobielom zobrazení + Gerschwinova hudba + skvelí herci (Woody, D.Keaton, M.Hemingway) sa rovná k príjemnému a dobrému zážitku. Osobné hodnotenie: 80% (****) ()
Jednoduché, predvídateľné, no výborne natočené a scenár je ohromujúci. ()
Ač nemusím vztahovky, které naplno ukazují velké věkové rozdíly, tak tady mi to kupodivu nijak zvlášť nevadilo. Navíc Allen srandovně popisuje, přirovnává a ukazuje život takový jaký je. Bez velkých gest, na malé ploše, o to víc s důrazem na to, že láska je pomíjivá a nikdy si nemůžeme být jistí, co a kdo ve vztahu něco tají. ()
Docela chápu proč s tímhle filmem Woody nebyl zas až tak spokojený. Osobně jsem čekal, že exteriérové scény dostanou více prostoru, scházela mi tak větší provázanost názvu s obsahem filmu. I novodobá Godzilla dala Manhattnu větší prostor :) Nicméně toho si člověk všimne až po filmu, tak to zas tolik nevadí. Co se přehlédnout nedá, resp. spíš nedá přeslechnout, jsou některé hudební vložky, jakoby zakomponované úplně omylem. Vždycky mě to proplesklo jak větrák přecpanou masařku a vytrhlo ze zabranosti do děje filmu. ()
Manhattan je pro Woodyho evidentní citovkou, kterou dokládá nejen pocitově zvoleným černobílým formátem, jehož statické záběry New Yorku z hlavy jen tak nevymažu, ale také nespočtem dějových odkazů. Manhattan je ale především další neopakovatelnou vztahovou konverzačkou akurátně dochucenou dramatem, kdy jsou karty rozdány opět úplně jinak, přestože v hlavních rolích jsou opět Woody Allen i Diane Keaton. Oba jsou znovu a znovu neskuteční, Woody chrlí jeden bránicovědestrukční bonmot za druhým a já si dovolím citovat: "Party Guest: Oh,but really biting satire is always better than physical force. Isaac Davis: No,physical force is always better with Nazis". 100% ()
"Měla jsem konečně orgasmus a doktor mi řekl, že to byl orgasmus špatného druhu." - "Špatného druhu? Já jsem jej nikdy neměl špatného druhu. Nikdy. I můj nejhorší stál za ty peníze." Minimálně o 50 % lepší než Annie Hallová. Tady jsem asi konečně přišel na chuť těm kecům Woodyho Allena, které se mi teda líbili už v Banánech, ale právě Hallová mě dost zklamala. Takže jsem čekal jen to nejhorší Navíc vidím, že je to černobílé. Kupodivu jsem však vůbec nebyl zklamanej. Příběh je pro mě mnohem stravitelnější než u Hallový a Allenovi kecy mě nejedenkrát dostali. Tady jsem pochopil, proč je to komedie. Přesto tenhle typ příběhů není nic moc pro mě. Já se v tom zkrátka nevyžívám a jenom proto nedám tu čtvrtou hvězdu. Vzhledem obrovského zklamání u Annie Hallový byl Manhattan pro mě příjemné překvapení. ()
Woodyho Allena moc nemusím, ale tento snímek jsem si nechal líbit. Hodně dialogů, skvělých vtipů a vztahových peripetií. ()
"Six months isn't so long. Not everybody gets corrupted. You have to have a little faith in people." ()
Satira na klasu pseudo-intelektuálů, kteří se ohánějí jmény ze světa umění či filozofie, aniž by svým tvrzením cokoliv sdělovali. Herecky je to zde slabší, Woody sice předvádí svůj typický standard (prostě zase hraje sám sebe), a Diane Keaton ještě jakžtakž snese přísnější měřítko, ale zbytek herců nic moc. Toporný Michael Murphy, jeho zapomenutelná žena a naprosto otřesná Meryl Streep, která celou dobu pobytu na plátně drží na obličeji ten stejný otrávený výraz, tahají snímek dolů. Jediný dobrý herecký výkon je od osmnáctileté Mariel Hemingway (Ernestovy vnučky), která u mě Manhattanu sama vyválčila hvězdičku navíc. Co se týče záběrů na New York samotný, tak to je kategorie, ve které mě film nejvíce zklamal. Nejdřív film diváka navnadí krásnou scénou nočního New Yorku na začátku filmu http://www.youtube.com/watch?v=0o6QKpNK9Cc , aby následně spadl do obrazové monotónnosti, ze které se do konce nevymaní. Výjimku možná představuje ještě scéna u Queensboro Bridge viditelná na plakátu. Ale to je vše! Žádný Chrysler, Apollo, Flatiron, Central Park (ten ve filmu je, ale pouze okrajově), Queens towers, Madison square garden, Ellis Island, Washington square park, Bryant park, Empire State(!), Bleeker street, Wall street, nebo třeba Rockefeller Plaza. Žádné z těchto míst, které vyzařují poetiku New Yorku jako reaktor v Černobylu, nejsou ve filmu zahrnuty. A když už ano (jako například Ruská čajovna), tak jsou zcela přehlédnuty a využity pouze jako záminka ke špatnému vtipu. Když už jsme u toho, Manhattan není vtipný. Respektive není vtipný jako Allenovy ostatní filmy (Spáč, Láska a smrt, Annie Hall). Kadence hlášek je pomalá a většinu z nich lehce zapomenete, čest výjimkám ("I had a mad impulse to throw you down on the lunar surface and commit interstellar perversion"). Paradoxně mi proto přijde Manhattan jako nejméně New Yorkovatý z jeho filmů, jeden z těch nejméně vtipných a celkově jako jeden z těch ze spodních poliček Allenovy kinematografie. ()
Woodyho mám rada, ale tento film ma sklamal. Jediná postava, ktorá mala nejaké city, bola tá 17-ročná dievčina. 2,5* ()
Klasický film od Woodyho, i když dává větší důraz na vizuální stránku. Dialogy jsou prostě skvělé, jedny z nejlepších, co jsem zatím u jeho filmů slyšel. Subjektivně stejně ale dávám jen takové hodnocení, už mám dost nešťastných lidí a jejich afér, stejných jako vždycky. ()
Nevkusné, až deprimující.. ()
Manhattanu dáva Allen poctu len v záberoch na jeho dominanty. Samotný príbeh je obohraná platňa plná kecálkovín, nič nové. ()
Človek skutočne miluje len raz - je hlavným posolstvom tohto krásneho filmu, ktorý mi pomohol ujasniť si životné hodnoty. Jedinú výčitku, ktorá mimochodom platí pre všetky filmy Woodyho Allena, vidím v tom, že do hlavnej úlohy zakaždým obsadí sám seba. Ťažko je potom uveriť, že s tým svojím ksichtom, môže byť taký úspešný lámač ženských sŕdc. ()
Pravděpodobně nejméně neurotický Woody Allen. Slovo Aspirin zde zaznělo jenom jednou. ()
Romantický, neurotický, hypochondrický, filozofický, newyorský, humoristický... Jednoducho, pravý Woody, tak ako má byť: ani surový, ani pripečený, ale zo všetkých strán pekne prepečený. Mne síce naživo ten Manhattan také cool miesto nepríde, ale svojmu najobľúbenejšiemu režisérovi na tých 90 minút zožeriem aj kapra s navijákom. Odhliadnuc od toho, že tie kapre vlastne tiež nemusím... ()
U "Láska a smrt" jsem se smíchy popadal za břicho a těšil se na Manhattan a... byl zklamán. Film je to dobrý - Allenova upřímná zpověď k rodnému města za zvuků krásné Gershwinovy hudby - ale momentů k zasmání bylo tetokrát pomálu. Silné ***. ()
asi si zacnem cesat vlasy, vsimli ste si? ()
woody allen je fenomén ,ktorý ma vždy poteší. Dialóg za dialógom takmer samá perla. Vtipné,smutné,rozumné,nesklamajúce... ()
Související novinky
Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN
Čtyřicet celovečerních autorských filmů, jeden televizní a jedna spolupráce na povídkovém díle – a to všechno během jednačtyřiceti let! Americký filmař Woody Allen se za svou pracovní morálku určitě… (více)
Další film od Woodyho Allena, ve kterém nechybí existenciální filozofie, psychoanalýza a také spousta konkrétních vztahových a sexuálních prupovídek, které mě moc neberou a spíše se při jejich poslouchání stydím. Malý, kudrnatý a brýlatý Woody Allen hraje televizního režiséra Isaaca Davise, který je dvakrát rozvedený, chodí s ne moc hezkou sedmnáctkou a k tomu se setká s mnohem vyzrálejší milenkou svého přítele, se kterou si padnou do noty. Začátek byl celkem dobrý - byly v něm sestřihy obrazů Manhattanu a celého New Yorku, doprovázený hudbou, a k tomu vyprávěním Isaaca. Ten navrhuje úvod do své knihy o muži, který tohle město miluje, i když v něm dochází k úpadku kultury, drogách, hazardu a izolaci jednotlivce (dneska je to ještě horší). Isaac má 42, opustil svou práci režiséra a chodí s sedmnáctkou Tracy, která ještě navštěvuje střední. Jeho nejlepší přítel je profesor Yale Pollack, ženatý s krásnou Emily, ale mající poměr s vtipnou a upovídanou Mary Wilkie. Objeví se také Maryin bývalý manžel a bývalý učitel Jeremiah. Isaacova bývalá manželka Jill píše nepěknou zpovědní knihu o jejich manželství, a to Isaaca celkem dost stresuje. Jill byla před svatbou s Isaacem bisexuální, ale poté se stala lesbou a nyní žije se svou partnerkou Connie. Isaac se setká s Mary a ta se mu před Yalem vysmívá za jeho vztah s Tracy, mluví cosi o Nabokovovi a také o Freudovi. Isaac se s ní znovu setkává na akci v Muzeu moderního umění, a poté jí doprovodí domů. Ti dva si spolu povídají u mostu Queensboro až do svítání. Isaac dále udržuje svůj vztah s Tracy, která před ním měla už tři chlapy a která s ním ráda sexuálně experimentuje. Přesto jí tvrdí, že jejich vztah nemůže být vážný a povzbuzuje jí, aby odjela studovat do Londýna herectví. Yale se nakonec s Mary rozejde a navrhne Isaacovi, aby s ní šel na rande. Isaac se tedy rozejde s Tracy a Mary se nastěhuje do jeho nového levného bytu, ve kterém není klid kvůli debilním sousedům. Emily je zvědavá na Isaacovu novou přítelkyni a oba páry se společně vydají na procházku po městě a během ní si Isaac všimne ve výloze nové knihy od Jill s názvem Manželství, rozvod a individualita. Emily začne číst knihu nahlas a je to fakt dost vtipné. Je zde pasáž o trojce, kterou si dal Isaac s Jill a další ženou a vůbec si to neužil. Dále se tam píše o tom, že se Isaac pokusil autem přejet Connie. Isaac je podle knihy misogyn, narcista, maskulinní liberál a šovinista. Proto Isaac navštíví Jill a je na ní pěkně nasraný, protože v knize není o něm skoro nic pozitivního. Tedy kromě toho, že se rozbrečel u filmu Sever proti Jihu. Jill mutaké oznámí skvělou zprávu, že uzavřela dohodu o zfilmování knihy. A špatné zprávy nekončí. Doma se Isaac dozví od Mary, že se vrací k Yaleovi a chce se s ním rozejít. Isaac navštíví Yalea u něj na vysoké škole, a Yale tvrdí, že to on se chtěl vrátit k Mary. Isaac se sejde s Emily a rozebírá s ní Yaleovy mimomanželské aféry. Pak se Isaac vrátí domů, lehne si na pohovku a nahrává na magnetofon důvody, kvůli kterým stojí za to žít. Napadají ho různí umělci, a dostane se až k Tracyině ksichtu. A tak dorazí k ní do bytu a snaží se jí přesvědčit, aby neodjížděla do Londýna...No, nebyl to špatný film, párkrát jsem se skutečně zasmál a připadalo mi, že Isaac je takový rozený smolař, zatímco Yale je naopak muž štěstěny, a Mary je typická chaotická ženská, která neví, co chce. Láska Woodyho Allena k New Yorku a k umění je z filmu dost patrná a záběry na přechody s nápisy "WALK" a "DON'T WALK" dávají filmu tu pravou atmosféru. Ale ty vztahové záležitosti fakt moc nemusím. () (méně) (více)