Máma má raka

Co všechno jste rozhodně nikdy nechtěli vědět o nejúchylnějším černém humoru a báli jste se na to byť jen pomyslet v podání Tarantina z Rumburku s neodmyslitelnými třešničkami v rektu v podobě jako vždy dokonale bukanýřícího Pohla seniora, milujícího otce (alias vlhkého snu mnoha zasloužilých pracovnic OSPOD) a posledního žijícího übersoldata od elektrikářů. (10.09.2016)

Řezník má možná nejúchylnější humor v Čechách, což mi vyhovuje :D Za půl hodiny jsem se zasmál hodněkrát, ale přišlo mi, že v druhé půlce šla kvalita vtipů a hlavně příběhu dolů a na konci už mi některé zvraty a scény přišly vyložěně špatné. Každopádně myslím, že jsem někde četl, že tohle bylo režisérovo poslední amatérské dílo, a další film už by měl být na úplně jiné úrovni. Tak se těším a doufám, že to bude opravdu profi dílo. (21.09.2016)

Že čeští amatéři a videotvůrci mají obecně vzato nulové standardy na cokoli a notují si spíš s totálním diletantstvím ve stylu mimáčové Máni, která se s těma háčkovanýma plavkama přece nebude nějak srát, než s nějakou tvůrčí alternativou, jsem za ta léta naplněná jednou neschopnou, usilovně fťypnou křečí za druhou už tak nějak neochotně akceptovala. V kategorii "dyž vono je nám to vlastně úplně u prdele" ale tenhle řitní výtok představuje zcela nové dno. Můj odpor ke Kung Fury najednou zpětně působí dost neoprávněně a cokoli, co odteď vyleze z RLM, má ode mě automaticky pětihvězdu. Nezájem maskovaný za nadhled, jen tomu hezky pleskejme. (12.10.2016)

Zde se dostáváme k pomyslnému vrcholu, respektive k pro tuto chvíli nejvtipnějšímu snímku Martina Pohla. Máma má raka svým zpracováním už nepůsobí až tak moc amatérsky, herci mi rovněž nepřišli tak strašní, jak tomu bylo u předchozích dvou snímků, takže v tomto ohledu milé překvapení. Dalším překvapením byl humor. Toho je tentokrát opravdu hromada, pochopitelně dojde i na pověstné nechutnosti a perverznosti, kdo však viděl Život není krásný a Jehovovu pomstu, asi už ho v tomto ohledu nic nepřekvapí. Z mého pohledu se zatím jedná o Řezníkův nejpovedenější počin. Je to sice nechutná kravina, avšak nejpřijatelnější. 5/10. (16.03.2023)

Márty se po za mě ne moc povedeném Jehovovy opět vrací do žánru, který mu jde, a se svým panoptikem bizarních postaviček opět přináší nějaké to šílené české buranské dobrodružství, tentokrát i s reálným pokusem o děj a propracovanější filmařinu. Škoda jen všech těch hluchých míst, kdy je potřebných Pohlovských vtipů po málu a člověk si začne všímat, jako je to celé filmařsky stále dost nedoladěné. (04.07.2023)