poster

Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho

  • Finsko

    Hymyilevä mies

  • Švédsko

    Den lyckligaste dagen i Olli Mäkis liv

  • Německo

    Der glücklichste Tag im Leben des Olli Mäki

  • Slovensko

    Olli Mäki

  • Velká Británie

    The Happiest Day in the Life of Olli Mäki

Životopisný / Drama / Romantický / Sportovní

Finsko / Švédsko / Německo, 2016, 92 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • PhillM.
    ***

    Konec boskovického festivalu 2017. Neděle. Ráno film, Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho. Finský film o boxerovi z 60. let mě nepřilákal ani tak svým námětem jako tím, že Oli (skutečná postava) pocházel z Kokkoly. Tak, jak měl Rocky přezdívku "italský hřebec", tak se Olimu říkalo "pekař z Kokkoly". No a právě v Kokkole jsem před pár lety byl na 14 dní na návštěvě. A upřímně jsem si nedokázal moc představit, jak by se tam dal natočit film. 99% katastrální výměry toho města tvoří les. A taky že jo, úvod filmu se odehrává v lese (asi málokterý divák pochopí, že to je ta Kokkola). Film je černobílý, ale tak strašně nenáročný, že se k nedělnímu dopoledni a jako rozloučení s pohodovým festivalem náramně hodil. Děj by tak tak vydal na kratší povídku, nebo sloupek v novinách, z finské přírody nevidíme nic, protože černobílá kamera snímá málo a navíc v noci. Nic pořádného nevidíme ani z Helsinek, žádné vybíhání schodů k helsinské katedrále á la Rocky se nekoná, běhá se dokolečka po pláži. "Pointa" celého příběhu z filmu trčí jako sláma z bot, tvůrci ji do diváka ostatně tlačí hned v názvu filmu. No a co, že je to vlastně o ničem? V boskovickém kině mají pohodlné sedačky...(17.7.2017)

  • angel74
    ****

    Především bych ráda vypíchla dobovou atmosféru, která se tvůrcům do filmu povedla dostat. Dále mě zaujala nesmírně lidsky působící obyčejnost příběhu finského boxera Olliho Mäkiho. To vše ve spojení se střízlivými hereckými výkony dělá snímek velice uvěřitelným. Prostě mám po jeho zhlédnutí pocit, že se to tak nějak opravdu stalo, což o převážné většině filmů z boxerského prostředí rozhodně říct nemůžu. Hrozně sympatické mi také přišlo, že Olli Mäki v den D upřednostnil svou lásku k milované ženě před úspěchem a slávou. (75%)(7.10.2020)

  • dhejbal
    ****

    Takový neobvyklý sportovní snímek, který spíš než akčními záběry a bojovnou atmosférou baví svým zajímavým zpracováním na černobílý film a „splašenou“ kamerou. Přestože hlavní hrdina není žádný grázl, rozhodně to není ani ctižádostivý příklad pro mladé sportovce. Ollimu je totiž jeho boj o boxerský titul tak nějak buřt a podobně to má nastavené i jeho partnerka. Nejedná se však ani o nějakou přeslazenou lovestory. Když pak Olli a Raija jdou spolu na konci filmu podél řeky, míjejí pár důchodců – skutečné manžele Mäkiovi. Trochu se divím, že Olli Mäki sám na filmu spolupracoval. Řekl bych, že ve skutečnosti nebyl takový břídil, jakým je ve filmu, kde jsem spíš hluboce soucítil s jeho manažerem. Zaujalo mě také, že představitelé manželů Mäkiových (Jarkko Lahti a Oona Airola) také pocházejí z Kokkoly, stejně jako praví manželé Mäkiovi nebo režisér Juho Kuosmanen. Že by se tam mluvilo tak specifickým nářečím finštiny, aby se pro role nejvíc hodili právě místní? Nicméně ve filmu několikrát zazní, že Kokkola je díra stranou civilizace. Pobaví také skutečnosti, že zatímco manažer Elis Ask byl o 11 let starší než Olli Mäki, představitel Olliho Jarkko Lahti je o dva roky starší než Eero Milonoff, který hraje Aska. Na plátně však Ask doopravdy působí jako ten zkušený mentor nesoustředěného mladého boxera.(19.4.2017)

  • kaylin
    ****

    Boxerské filmy prostě nejsou špatné, a tak ani tenhle, finský a navíc černobílý, není špatný, i když rozhodně není určen pro každého. Na jednu stranu moc umělecké, na druhou stranu to ale ukazuje box i trochu jinak, nikoli jako adrenalinový, drsný sport, ale i jako přetvářku, která je ke sportovcům mnohdy dost krutá.(31.8.2017)

  • Malarkey
    ***

    51. KVIFF - Po tomhle filmu mám skoro pocit, jak kdyby byli Finové v šedesátých letech úplně jiní, než je tomu dnes. Ale také je dost možné, že na ně v tom období, kdy se odehrává tento film, působil polární den. Všichni totiž byli komunikativní, otevření, vstřícní a sem tam i lehce sarkasticky vtipní. Tudíž všechno možné, jen ne dostatečně finští. Nicméně u tohoto filmu musím pochválit, že se snaží boxerské drama vyprávět naprosto obyčejně, a tak, jak to pravděpodobně opravdu bylo. Takže žádné přehnané americké příběhové výpady, ale prostý příběh Olliho Mäkiho, který chvíli ve svém životě tápal, než pochopil, co je jeho opravdové štěstí. Bohužel ona černobílost ve mně vyvolávala efekt spánku a tak jsem se chvílemi slušně nudil. Závěr filmu pak krásně ukázal to, proč jsou evropské filmy tak opravdové. Opravdovější boxerský příběh aby divák pohledal.(4.7.2016)

  • - Nakrúcalo sa na 16 mm monochrómny film. Najskôr to ale na čiernobiely vizuál nevyzeralo a to aj napriek tomu, že niektoré scény v režisérovej hlave nikdy farebné neboli. Podľa testovacích záberov ale Juho Kuosmanen usúdil, že iným spôsobom snímok realizovať nejde. Tiež Kameraman Jani-Petteri Passi nebol pôvodne týmto rozhodnutím nadšený nakoľko, nechcel nakrúcať dobový film, a týmto sprvoti nabil pocitu, že ho k tomu režisér dotlačil. (classic)

  • - Už počas nakrúcania mal režisér Juho Kuosmanen istotu, že bude jeho film premietaný na prestížnom festivale v Cannes. (classic)

  • - Na konci filmu jdou Olli (Jarkko Lahti) a Raija (Oona Airola) do přístavu a potkají starý pár. Onen pár je v reálném životě Olli a Raija Mäki. (MessiM)