poster

Zpovídám se

  • USA

    I Confess

Drama / Thriller

USA, 1953, 95 min

Kamera:

Robert Burks

Producenti:

Alfred Hitchcock

Střih:

Rudi Fehr

Scénografie:

John Beckman
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Djkoma
    ***

    Kněz a jeho zpovědník. V nekřesťanské společnosti je tento vztah nahrazen psychiatrem a jeho pacientem, ale nejde o totéž. Montgomery Clift se dostává mezi mlýny, které melou nečekaně rychle a je neprávem považován za vraha přestože zná skutečného viníka. Před Bohem přísahal, že nikdy neprozradí, co je mu ve zpovědnici řečeno a tak i koná přes všechny následky, které by tato přísaha mohla mít. Alfred Hitchock je rozhodně úžasný režisér, ale tento film jinak než technicky a režijně nezvládl. Film není po většinu času poutavý a první půlka se dá označit snad i za obyčejnou nudu. Soudní proces je příliš viditelně vykonstruovaný a místo napadání ze strany obhájce na vedení svědků a jejich nabádání k odpovědím nepřichází vůbec žádná námitka. V soudní síni existuje pouze obžaloba. Ani myšlenkové posuny policie nejsou zrovna vrcholem geniality lidského mozku, když během několika vteřin kvůli jednomu pohledu změní policejní inspektor názor o 180 stupňů a v mžiku vidí v jasném vrahovi nejbližšího spojence, který zná skutečného vraha. Atmosféře chybí hodně, aby se stala mrazivou a napínavou. Docela mě mrzelo i použití docela agresivní hudby ve vypjatých situacích, které vůbec nefungovalo a jen poukazovalo na staří snímku. Přes všechny tyto a další chybičky nelze než Zpovídám se označit za průměrný film, který ztrácí na místech, kde by jste očekávali jeho silná místa.(15.8.2007)

  • tomtomtoma
    ***

    Přepsáno v červenci 2018. Zpovídám se je hitchcockovské filmové melodrama. Cynicky rezonuje, moralisticky provokuje, staví mohutné dubové pylony z klišé a zohledňuje potřeby spořádané společnosti. Uhlazenost a běloskvoucí čistota hrdiny, zmítaného zlomyslným osudem soukromým očistcem, je dodržením prvního zákona. Dozvuky národního nepřítele chytře znetvořují obraz k potřebě napětí a forma všehoschopného strachu v ústraní nahání děs. Formálně kruté, prakticky zjednodušující, morálně znepokojující, přesto všeobecně uspokojující. Větší psychologické hlubině brání potřeba komerčního úspěchu. Hlavní postavou melodramatického cynismu je Michael William Logan (sympatický Montgomery Clift), mladý katolický kněz kanadského Québecu, válečný hrdina a vzor veškeré lidské poctivosti a mravnosti. Zkázonosná síla společenských pomluv je výstražným mementem. Morální provokace si vychutnává podstatu svaté zpovědi a hrdinu nevybíravě předhazuje morálnímu hněvu spořádané masy. Střet má své podmanivé chvíle, ale je zkrocen potřebou uhlazenosti. Hlavní ženskou postavou je Ruth Grandfort (zajímavá Anne Baxter), manželka prominenta se soukromým srdečním tajemstvím. Intimita je projednávána veřejně ve frontálním útoku prudérní ochrany mravní počestnosti, pocit je zveličen do monumentálních rozměrů základního prvku zla. Cynismus nikdy nedopustí naplnění. Výraznou postavou je Larrue (zajímavý Karl Malden), schopný policejní inspektor. Skrývané tajemství je lákavou stopou k pronásledování podezřelé kořisti. Oltář k usmíření morálního skandálu se slavnostně připravuje na svou oběť. Důležitou postavou je Otto Keller (pozoruhodný O. E. Hasse), správce farnosti s pocitem ublíženosti. Je zdrojem efektně působivého psychického nátlaku. V silovém postoji se nachází zalíbení. K výraznějším postavám patří také Willy Robertson (příjemný Brian Aherne), hlavní prokurátor, který si užívá každou převahu při soudním přelíčení. Profese je rolí, se kterou se slaví velkolepé společenské úspěchy. Nasvícená efektivita. Z dalších rolí: Ottova manželka a farní hospodyně s morální rozpolceností Alma Keller (Dolly Haas), politicky významný Ruthin manžel Pierre Grandfort (Roger Dann), Loganovi kněžští kolegové ze stejné farnosti otec Millars (Charles Andre) a otec Benoît (Gilles Pelletier), či nenáviděná oběť vraždy právník Vilette (Ovila Légaré). Zpovídám se je filmové melodrama s dávkou napětí, cynismu a morality. Možnosti jsou spoutány uhlazeností k uspokojení řádu společenské spořádanosti.(8.9.2009)

  • Legas
    *****

    Po celou dobu jsem byl nervózní, jak to s tím přiznáním vlastně dopadne. Udusí kněz v podání Montgomery Clifta tajemství v sobě, nebo půjde s pravdou ven, když je nyní sám obviněn z vraždy? Závěr filmu je vynikající. Byl jsem s výsledným rozřešením navýsost spokojen, stejně jako s napínavým průběhem celého filmu. Měl jsem také možnost poprvé na plátně vidět charizmatického Montgomeryho Clifta a neodolatelnou Anne Baxter. I Confess řádím mezi mé nejoblíbenější Hitchcocky.(9.9.2007)

  • majo25
    ****

    Veľmi dobre spracovaná zápletka robí z tejto hitchcockovskej drámy pozoruhodné dielko. Stavia zásady nad česť a darí sa mu to od začiatku po koniec. Pozitívom oproti niektorým iným hitchcockovým filmom je aj to, že príbeh začína už od začiatku filmu, čo sa o niektorých jeho iných filmoch povedať nedá. Hoci som Clifta videl hrať predtým iba raz (vo Freudovi), so svojim minimalistickým herectvom a charizmou ma však dostatočne presvedčil a to isté zopakoval aj tu. No a samotného režiséra, vychádzajúc z kostola, sa mi opäť podarilo postrehnúť.(31.12.2016)

  • Němi
    ***

    Film, kteremu nemam moc co "hmatatelneho" vytknout, presto se nepresvedcim k vyssimu hodnoceni. Ano, scenar je krystalicky cisty a obsahuje vse, co "I Confess" potrebovalo. Ano, Hitchova rezie je jista, mnohdy nadcasova a kazda scena ma sve misto. Dokonce i herci odvadi presne vykony a ani jednou jsem nezapochyboval, co se snazi sdelit (zvlast Montgomery Clift dostal do otce Logana vsechnu potrebnou klidnou dustojnost, inteligenci a presvedceni jen skrze oci a priskrceny projev na vybornou). Ovsem pocit, ze sleduji zbytecny film, remeslny, ktery postrada kouska vzruchu, jiskru, kvuli ktere bych si ho chtel pripominat, prevladal. __ 3,5* smerem dolu s prihlednutim k tomu, jaky mistr Hitch umel jindy byt.(28.6.2010)

  • - Hitchcock prohlásil, že byl unešen výkonem Anity Björk ve filmu Fröken Julie (1951), a tak ji chtěl i pro tento svůj film. Björk přijela do Hollywoodu i se svým milencem, spisovatelem Stigem Dagermanem a jejich dcerou. Warner Bros však trval na tom, že dokud se nevezmou, nemůže ve filmu hrát, a tak nakonec roli Ruth Grandfort hrála Anna Baxter. (Kulmon)

  • - Alfred Hitchcock se ve filmu objeví již v úvodní scéně jako muž nahoře na schodech. (Kulmon)

  • - John Springer, přítel Montgomeryho Clifta, uvedl, že se Clift na roli připravoval tak, že strávil týden v klášteře. Potřeboval vypozorovat, jakým způsobem nosí kněží svůj šat, jak drží rukama oděv před sebou a jak zvláštně se při chůzi pohybují. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)