Rozdvojená duše

Dovolím si tvrdiť, že ide o najlepšiu hitchcockovku zo štyridsiatych rokov. Rozjazd je síce pomalší a prílišná romantika tomu vôbec nepridáva, práve naopak, ale od istého času začne mať zápletka poriadne gule. Už už som si myslel, že na trilerove prvky ani nedôjde, keď sa tu z čista-jasna objavil muž idúci z kúpeľne s detailným pohľadom na britvu v jeho rukách. Brilantné, rovnako ako snová scéna, ktorú považujem za jednu z najlepších, aké som v umení zvanom film videl. Samozrejme, nájde sa aj tu pár nepodarkov, napríklad spracovanie scény pri lyžovaní, na pozadí ktorej beží poskakujúca projekcia...pôsobí to ako číra amatérčina. Tiež nemôžem pobrať vyvrcholenie zápletky - motív vraždy je veľmi nevieryhodný. Škoda takýchto (ne)detailov, ale inak spokojnosť. (04.11.2018)

Až záverečná pol hodinka prebrala k životu. Do daného momentu mi to strašne pripomínalo Hitchcocko-v neskorší snímok "Marnie", v ktorom hlavná postava prepadla svojej duševnej deformácii na základe nejakého vizuálneho "spúšťača". Tu sú to tmavé čiary na bielom podklade, tam to bola červená farba. Akoby Alfréd čerpal námet zo samého seba. No a keďže tamtomu som udelil tri, pri tomto neurobím výnimku. (10.07.2017)

Nechápu, jak tenhle film mohl zapadnout, ale já nechápu mnoho věcí, tak raději místo toho pochválím snímek, který se může pochlubit Bergmannovou a Peckem v hlavních rolích, Hitchcockem na režisérské židli a Dalím podílejícím se na výrobě filmu. Skvěle vybudovaná zápletka s ředitelem psychiatrické léčebny, který není tím, kým se být zdá, dosud upjatou psychoanalytičkou, jež se zamiluje do duševně nemocného muže obviněného ze všeho, z čeho se člověk obvinit dá, a postupným odkrýváním nebezpečného tajemství, neztrácí na lesku ani při srovnání s novodobými thrillery. Naopak ukazuje, že nejnebezpečnějšími končinami nejsou ponuré novoanglické scenérie nebo ústavy pro duševně choré, ale neprobádaná zákoutí lidské duše, která mohou skrývat nejedno překvapení. Z psychiatrického hlediska naprosto směšné (to je ovšem takový Dexter taky), ovšem která z přítomných dam by se zdráhala odkrývat tajemství utrápené duše Gregoryho Pecka? (16.07.2007)

Naprosté sklamanie. Neprimerané preceňovanie diela, je až hodné sfilmovania. Nudný, na Hitchcocka málo napínavý dej, herecké výkony v rámci normy, tá toľko spomínaná snová sekvencia nič výnimočné ( a to aj na svoju dobu ) a záver resp. pointa, ktorá akoby bola z iného filmu. Alfred mal aj lepšie chvíľky. (13.05.2015)

Můžeme debatovat nad tím, zda naivní adaptace psychoanalýzy na Hitchcockův paranoidní příběh dnes již působí směšně, nebo ne (kdo viděl třeba Temnou minulost, ten ví, že to může být ještě mnohem horší). O čem ale není sporu je režisérovo mistrovství v budování atmosféry, gradaci scén, elipsoidní tvorbě vztahu mezi postavami, kdy stačí pár záběrů a podkresová hudba a divák se perfektně orientuje. Takové mrazení v zádech při stěžejních scénách uměl vyvolat snad jen Hitchcock. Dalího dechberoucí snová sekvence už je jen třešničkou na dortu. 90 % (10.01.2017)