Závrať

"Tady jsem se narodila. A tady zemřela. A pro tebe to byl jen okamžik, který prošel bez povšimnutí." To ale bylo bulíků co Madeleine navěšela Scottiemu na nos. Jenže každej chlap se čas od času rád nechá tahat za ocásek od krásný ženy, takže Scottiemu rozumím. A i když příliš nerozumím filmovýmu umění, tak jsem tady měl pocit, že Hitch dokázal vytvořit napětí i tam, kde vůbec žádný nebylo. Já jsem tu hru přijal a kromě Scottieho halucinací jsem si to docela užil. Jen mě zaskočil ten Batman na konci, co učil lidi lítat. Toho jsem tam fakt nečekal. (16.02.2022)

Co více k tomu mistrovskému majstrštiku (u mě Alf Hitch No.1) a stále vášnivě diskutovatelnému filmu ještě víc napsat? Vyjmenoval bych tedy jen příkladné faktory které mě na tomto snímku nejvíce zaujali..Nejprve to tedy byl sám geniální scénář asi nejsilnější složka filmu, který byl mistrovi napsána sama na míru, je precizně zbudovaným komorním dramatem-kriminálním filmem-s romantickými a melodramatickými motivy se snovými a mysteriozními prvky (už úvodní nestabilní a znepokojivá scéna s rotujícími spirálami), ale také třeba s prvky psychoanalityky. Jedna geniální sekvence tu střída druhou, do toho všechny ty nezapomenutelné melancholické kompozice záběrů, barevné stylizace, celkové vizuální ztvárnění, razantní jízda kamera která tu přispívá svou jízdou k výslednému závratnému dojmu atd. To všechno zde najdete propracované do toho nejposlednějšího detailu..Dále zde najdeme to pravé nepostradatelné Hitchcovo napětí, ostatně jako v jiných jeho filmech, které se dá docílit i jiným způsobem než které známe např. s dneška, jeho typický styl vyprávění, kdy váháte, co je ještě realita, záběry na krásné ulice San Francisca a na dva hlavní poznávající se a následně milující se hrdiny..V neposlední řadě to tedy byli sami herecké výkony dvou hlavních představitelů James Stewart a Kim Novak ( krásná ve scéně znovustvořené Scottieho lásky ve světle zeleného neonu za oknem v hotelu Emire) a dvou herců v pozadí, s tím vším si prosím tento film vystačil! A o nádherné zkomponované hudbě Bernarda Herrmana, která filmem proplouvá tak, že si jí někdy ani nevšimnete a v jiném okamžiku bije do uší, se člověk také musí zmínit...Film je hodně k zamyšlení, a vyžaduje od diváka maximální soustředěnost, zanechá ve vás opravdu hlubokou myšlenku, sám jsem si říkal, pote co Madelaine zemřela, že film je už teď prakticky u konce, tak proč se zbytečně ještě snad přes 40 minut vleče dal...? Ale není to zbytečné a závěrečná pointa či odhalení opravdu stoji za to...Vřele doporučuji tento snímek, který byl zprvu zatracován-nebo takhle nebyl přijat nijak nadšeně, a slavným se stal de facto až o třicet let později, kdy byl uveden v obnovené premiéře.. (11.05.2006)

Scénář: Alec Coppel, Samuel A. Taylor .. V tomto proslaveném a pro mnohé posvátném snímku jsem bohužel neviděl víc něž jen lehce mysteriózní detektivku na pozadí obyčejného románku. Samozřejmě nepopírám, že některé scény jsou dosti působivé, atmosféra je zručně budována, hudba jí skvěle pomáhá a samotný závěr je překvapující, ale jako celek .. no nevím. Hypnóza, závrať nebo jiný smyslový záchvat doprovázený blahem se nedostavil. Takže, po prvním zhlédnutí, zatím jen 60%. (27.03.2006)

Již od úvodních titulků působivý, naprosto vybroušený mysteriózní snímek o nenaplněné lásce, kde si hlavní part střihnou James Stewart a Kim Novak. Příběh si udržuje tajemnou atmosféru, která houstne s každou minutou snímku a je typicky hitchcockovská. Kamera je velice pestrá a různorodá, ve filmu zamíříme na známá místa San Franciska, která jsou podána v moc pěkných záběrech. Scénář je vypilovaný do posledního detailu, Vertigo diváka nutí nespouštět oči z obrazovky a zajímavý děj doslova hltat. Téměř celý film, skoro každá scéna, je podbarvena tajemnou hudbou, která mu dodává ještě větší sílu a dramatičnost. Výborný film od mistra napětí, který budu mít ještě dlouho v hlavě a který má drsný a šokující závěr. (19.01.2010)

Upřímně jsem čekal víc, ne proto, že bych měl tak moc nastavená očekávání, ale zkratka díky statusu toho filmu. Hlavní pointa poměrně funguje i dnes, leč po skočení jsem měl nesmazatelný pocit, že to mohlo být o půl hodiny kratší. A navíc jsem pak byl šokovaný zjištěním, že padesátiletý James Stewart měl hrát 25 letého mladíka. Věkový rozdíl mi přišel vskutku zvláštní, ale toto zjištění zní až nepatřičně. Něco jako u Call me by your name. (17.04.2023)