Zátopek

Pro "obyčejné" lidi jako já, který se moc o kariéru Zátopka nezajímali, je to zajímavých 50 minut plných archivních záběrů a rozhovorů se současnými sportovci a trenéry. Určitě je ale škoda, že dokument končí s jeho kariérou a nešel dál. Vzhledem k politické situaci a jeho angažovanosti by to bylo dále nesmírně zajímavé. (12.05.2022)

Já jsem jedině rád, že si dokument odpustil politické kecy a šel jenom po sportovní části Zátopkova života. Politika se dneska míchá úplně do všeho a ono koho to má pořád zajímat... Místo ní tady hodně prostoru dostává smysl pro fair play a úcta k soupeřům, snad se tenhle film dostane k co největšímu počtu mladých sporťáků. Jestli jsem u dokumentu o Štěpánkovi remcal, tak takhle nějak si to naopak představuji. (25.09.2017)

Moje příprava na stejnojmenný hraný film. Myslím, že je zde vše naprosto jasné a inteligentní člověk pochopí, že pokud někdo chtěl být v té době výjimečný, a měl na to, tak musel občas i sklopit hlavu. Nebo mohl hrdě dělat ve skladu a neukázat světu, že na to má. Co se týká dokumentu a jeho zpracování, spousta hodnotitelů by to natočila trochu jinak. Otázkou je, proč něco takového sami opravdu někdy nezkusili natočit. Odpovědí je, že si určitě neumí sami správně natočit ani pivo. (25.08.2021)

Docela malý a jednoduchý dokument, ale o to milejší a příjemnější. Film se nedívá na Zátopka jako na historickou osobnost, jejíž život chce zmapovat tradiční dokumentární formou. Chce jej přiblížit jako běžce, a tak se kompletně věnuje jeho úspěchům na olympiádách v letech 1948 (Londýn, zlatá a stříbrná medaile), 1952 (Helsinky, tři zlaté medaile) a 1956 (Melbourne, 6. místo v maratonu, jiný závod kvůli komunistickým politikům neběžel). Autor dokumentu k tomu využije bohatý dokumentární materiál, ten je však proložen nově natočenými scénami vypadajícími jako starý dokument. Navíc se přidají rozhovory se Zátopkovou ženou Danou, jeho přáteli a následovníky. A kupodivu celý dokument neskutečně žije a rychle uteče. Na konci pak pár údajů ze zbývajícího Zátopkova života. K úplné spokojenosti mi chybí celková uchopenost Zátopkova života, ale chápu, že to nebylo cílem tohoto dokumentu. Hudba: Jan P. Muchow (05.08.2016)

Největším překvapením celého snímku už je jen to, že to celé vzniká pod Davidem Ondříčkem! Věra Čáslavská : "Neexistuje žádný filmový festival nebo hudební festival, neexistuje něco, co by se rovnalo olympijskejm hrám. Co do tradic, historie, co do zájmu veřejnosti. Dalo by se říct veškerého lidstva." Tohle je zrovna sekvence bez, které by ten film působil daleko lépe! Povýšit sportovní výkon nad ten umělecký je hodně troufalé. Obzvláště dnes, kdy mezi mladou generací je Emil Zátopek jen jméno/zápis v dějinách.   Poměrně zdařilý vlastenecky procítěný, leč místy propagandistický film mapující úspěchy Emila Zátopka. Přiznám se, že jsem od toho čekal daleko více. Tohle je v podstatě jen záznam procítěného komentování jeho výsledků, střižený rozhovory s kdekým (od manželky Dany po Tomáše Vernera). Není to jistě jednoduché najít ten správný poměr mezi autentickými záběry a rozhovory. Nicméně právě tahle bilance rozhoduje o kvalitě dokumentu. Díky svižnému tempu a krátké stopáži to dobře ubíhá, nicméně té přidané hodnoty je tady vskutku pomálu. Ve sportovním dokumentu je klíčové se v tom stěžejním momentu, ať už v kterémkoli z těch tří vítězství, se pořádně do toho zakousnout, dát divákovi pocit, že je právě teď svědkem již proběhlé události. I v tomhle případě by mě zajímala nadčasovost snímku, jaký bude jeho obraz za 20 let, kdy už skutečný pamětník Zátopkových výkonů mezi námi spíše nebude. (05.12.2021)