Zátopek
Režie:
David OndříčekHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Emil Zátopek (a.z.), Dana Zátopková, Karel Engel, Tomáš Verner, Vavřinec Hradilek, Štěpán Škorpil, Risto Nieminen, Věra ČáslavskáObsahy(1)
Cílevědomost, vůle a talent. Výprava za úspěchem československé běžecké legendy v dokumentárním filmu Davida Ondříčka. V zahraničí ho přezdívali „česká lokomotiva". Držitel osmnácti světových rekordů Emil Zátopek se nejvíce proslavil na olympijských hrách v Helsinkách, kde dokázal zvítězit v běhu na 5 km, 10 km i v maratonu. Žádný vytrvalec dosud jeho úspěch nezopakoval a odborníci na atletiku pochybují, že se někdy někdo takový objeví. Grandiózní úspěch Emila Zátopka ožívá v dokumentu Davida Ondříčka ve vzpomínkách jeho blízkých, soupeřů i kamarádů. (Česká televize)
(více)Recenze (55)
Dokument na to ide trochu inak, ako je bežné pri dokumentoch o športovcoch. Nie je to výpočet úspechov, medailí a zlyhaní. Snaží sa objasniť aj, ako a prečo bol neprekonateľný, kombinuje ukážky tréningov so súčasnými športovcami, a dôjde aj na olympijské úspechy. Hovoriace hlavy mi nevadia, hlavne, že som sa dozvedel nové veci, a nechýbali aj veľmi staré archívne zábery. ()
Moc hezky zpracovaný autobiograficko-dokumentární film, v němž sledujeme velká životní vítězství i porážky jednoho z našich nejvýznamnějších atletů, vytrvalostního běžce Emila Zátopka. Je úžasné, jaké osobnosti a sportovce Československo mělo a jakých grandiózních výsledků Emil Zátopek ve své sportovní kariéře dosáhl. Současně je ostudné, jakým způsobem se k němu komunistický režim v pozdějších letech zachoval. Tento snímek na mě zanechal velmi silný dojem a je velmi chválihodné, že tvůrci tyto fenomenální osobnosti ve svých filmech stále divákům přibližují, protože je důležité mít alespoň základní povědomí o legendách naší společnosti, potažmo našeho sportu. ()
Dost mě zklamalo, že se dokument zastavil těsně za posledním Zátopkovým triumfem, a jeho dalšímu životu (kde to začalo teprve být z hlediska "občanského" zajímavé) se ani náznakem nevěnoval. I když je pravda, že příspěvky zahraničních historiků a Zátopkových soupeřů byly obohacující, dá se říct, že je to téměř ostuda, jít jen po obecně známých vítězstvích, jakkoliv jsou po zásluze ve své nepochopitelnosti legendární. Nebo jinak - je to dokonale splněná zakázka olympijského výboru k příležitosti Her, na téma "síla vůle, čistota sportu a takové ty věci". Ale jako dokument o osobě Emila Zátopka je to promarněná příležitost. Smířlivých 70%, protože i tak to za vidění stojí. Ve srovnání s Věrou 68 škoda mluvit... ()
Docela malý a jednoduchý dokument, ale o to milejší a příjemnější. Film se nedívá na Zátopka jako na historickou osobnost, jejíž život chce zmapovat tradiční dokumentární formou. Chce jej přiblížit jako běžce, a tak se kompletně věnuje jeho úspěchům na olympiádách v letech 1948 (Londýn, zlatá a stříbrná medaile), 1952 (Helsinky, tři zlaté medaile) a 1956 (Melbourne, 6. místo v maratonu, jiný závod kvůli komunistickým politikům neběžel). Autor dokumentu k tomu využije bohatý dokumentární materiál, ten je však proložen nově natočenými scénami vypadajícími jako starý dokument. Navíc se přidají rozhovory se Zátopkovou ženou Danou, jeho přáteli a následovníky. A kupodivu celý dokument neskutečně žije a rychle uteče. Na konci pak pár údajů ze zbývajícího Zátopkova života. K úplné spokojenosti mi chybí celková uchopenost Zátopkova života, ale chápu, že to nebylo cílem tohoto dokumentu. Hudba: Jan P. Muchow ()
Já jsem jedině rád, že si dokument odpustil politické kecy a šel jenom po sportovní části Zátopkova života. Politika se dneska míchá úplně do všeho a ono koho to má pořád zajímat... Místo ní tady hodně prostoru dostává smysl pro fair play a úcta k soupeřům, snad se tenhle film dostane k co největšímu počtu mladých sporťáků. Jestli jsem u dokumentu o Štěpánkovi remcal, tak takhle nějak si to naopak představuji. ()
Reklama