Pudr a benzin

Viděla jsem tuhle hudební komedii kdysi dávno, tak jsem si dnes dala opáčko a musím přiznat, že mě baví pořád.. Není to bez chyby, to určitě ne, má to své mouchy, ale.. Voskovec s Werichem už jasně dávají najevo, co v nich dříme a nemohu opominout krásnou hudbu Jaroslava Ježka, ta hudební složka snímku je pro mě motivací ke čtyřem hvězdám.. (16.08.2021)

„Tedy zde před náma leží Praha úplně jako na dlani. Jenže dneska náhodou není vůbec nic vidět. Tedy, z tohoto místa bývá krásně vidět a tam, kdyby bylo vidět, tak tam, co dneska nevidíte nic, byste krásně viděli muzeum a hned vedle Prašnou bránu.“ - „Jenže tyto 2 objekty byste taky neviděli, i kdyby bylo vidět, protože ty sou docela jinde.“ Povedených, mnohdy nápaditých frků a hrátek s češtinou je tu víc, bohužel se téměř pravidelně střídají s vtípky slabými a příliš chtěnými. Dobře to jde vidět třeba na příkladu 2 situací, kdy při takovém přesedávání na „boxmaču“ se podařilo z minima vytěžit maximum, naopak u přestřeleného skládání lehátka jen rozpačitě čekáte, kdy už ho konečně složí. Voskovec a Werich zde tak mají své výborné chvilky (nejlepší asi jako průvodci k nezaplacení), ale celkově jde poznat, že se teprve rozehřívali (a třeba Záhorský tu má vyloženě chabou roli). Filmu taky ubližuje technická stránka, kdy ona „zvukovost“ místy hapruje, i když se ji tvůrci snaží vdechovat život i pomocí hudebních vložek. Za mě to budou lepší 3*. (18.08.2019)

Pudr a benzín je prvním filmovým okusem dua V+W v čase umírajícího poetismu a nutno říci, že jeho poetika jako by tímto faktem byla poněkud poznamenána. To dobré a humorné je produktem Osvobozeného divadla a geniálních poetistických hříček dvojice legendárních komiků (slovní hříčky z vestpoketky nestárnou, podobně jako skvělé písně s nazapomenutelnými melodiemi Jaroslava Ježka a stejně brilantními texty). Bohužel, divadelní skeče jsou pospojované hodně řidkými scénámi, které jsou naivní, ale ne vtipné, a stejně tak pokusy o zvukovou grotesku nepůsobí vinou neohrabané režie Jindřicha Honzla (divadlo není film, to je cítit až příliš silně) nijak oslnivě. Ale přesto se na tenhle film rád podívám, už jen proto, že je to jeden z mála kompletnějších vizuálních dokladů o podobě inscenací Osvobozeného divadla. Pozdější filmy i díky zesilující ideologickému podtextu představují formou i obsahem mnohem suverénnější díla. (22.06.2005)

Jako záznam skečů z Osvobozeného divadla má film nespornou hodnotu, po filmové stránce však náležitě skřípe. Pospojování nápaditých čísel nápodobou grotesek často příliš nefunguje a občas je hodně násilné. Navíc většina herců hraje neomezeně prkeně a vyvolává nechtěné salvy smíchu. Prvky absurdního humoru však vytvářejí docela zajímavou a ojedinělou odrůdu dobové veselohry. (25.11.2009)

Mně osobně přijde tento film nejblíž tomu, co ti dva v divadle dělali. Dělali samý blbosti s tímhle filmem se to má taky tak. Je tu ale pár hluchých míst, ovšem zase mnohem méně než v pozdějších filmech. Celý výlet do přírody a boxerské utkání je velká pecka. Závěr možná trochu pokulhává, ale za vidění rozhodně stojí všecko. 85% (21.12.2017)