Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V éře nastupujícího nacismu v Německu se u divého muže, vystavovaného v cirkusu pro pobavení publika, zjistí jeho původ - a ukáže se, že se jedná o dědice velkého majetku. Nový vlastník se jednak musí učit společenskému chování, jednak vzdorovat úkladům těch, kteří se jeho jmění sami rádi zmocnili... (oficiální text distributora)

Videa (1)

Recenze (23)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Míň jak 4 dát rozhodně nemůžu. Rudla jako tarzan je geniální. Ač přichází z džungle a učí se civilizovanosti, sám nakonec zjistí, že zákony a morálka džungle jsou daleko spravedlivější a vyspělejší než smýšlení lidí. Ono, když se člověk zničeho nic objeví v Německu v druhé polovině 30tých let 20tého století, není se čemu divit. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

"Můj otec byl velmi blbej. eh... Blbý." Vůbec první filmové zpracování povídky Josefa Nesvadby, pravověrnými fanoušky odmítané jako úplné nepochopení, i když je Nesvadba podepsán pod scénářem. No, je prvada, že povídka byla trochu o něčem jiném, spíš filosofické podobenství než crazy komedie plná intrikánů. Mimochodem, když Nesvadba poté zavítal na nějaký zahraniční sabat fanoušků SF, přitočil se k němu nějaký Američan a začal mu horlivě sdělovat, že "v té vaší zemi udělali strašnou věc - zabili Tarzana!", načež J.N. kajícně přiznal "To jsem byl já." A to ten Amík ještě nemohl tušit, že za pár let se jeho společník spolu s Milošem Macourkem pokusí oddělat samotného Alberta Einsteina... :-) 40% ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Nesvadbova a Balíkova variace na osudy legendárního Tarzana z rodu Opů. Zatímco Edgar Rice Burroughs se svým hrdinou ujížděl do sci-fi, zejména v knihách propojených se světem Pellucidaru, Nesvadba parafrázoval základní příběh o ztraceném synovi lorda Greystoka jako setkání ztraceného barona Wolfganga von Hoppe s lidskou nenávistí a chamtivostí. Nešvary jsou personifikovány jako boj mezi anglickou agentkou a německým nacistou. Bohužel formální manýrismus 60. let je natolik agresivní, že se v jádru zajímavý námět ve výsledné podobě stává jen etudou na mnohokrát viděné a mnohokrát inscenované situace. Hrušínský by mohl být vskutku atraktivním Tarzanem, ale chtělo by to jiné režijní vedení a jiné finanční možnosti, aby bylo možné navštívit skutečnou džungli. A samozřejmě, uvěřit Janě Štěpánkové femme fatale je zhola nemožné, stejně jako je nesmysl tolerovat ty nekonečné geometrické honičky s nepřijatelným hudebním doprovodem. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Z představitelů české sci-fi se ve filmovém světě uplatnil asi nejvíce Josef Nesvadba. Tento film je důkazem toho, že se tak až příliš často dálo s velmi proměnlivým zdarem. Sám, námět i jeho zpracování však mají do vysloveného nezdaru daleko. Prvotřídní Hrušínského - tehdy 41letého - v titulní úloze je opravdu mimořádný a snese srovnání se světovou špičkou. Obdobně i jinak méně známý herec divadla Na vinohradech Václav Sloup zde hraje jednu z největších rolí svého života. Avšak vliv tradice, v tomto případě se vyjevující i jako "macha", je tu znát. Citelně. Pro některé z nás až příliš citelně. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Kuriózní snímek, na kterém mne zaujaly mj. jisté podobnosti směrem k jiné fantasy komedii ze spolupráce Balík (režie) – Nesvadba (scénář) a to Slečna Golem. V obou filmech hrá důležitou záporní postavu podnikatele Martin Růžek, dokonce se s ním opakují stejné situace jako např. pochvala dívky zato, že při rozhodnutích myslí na peníze, nebo představení lidského exempláře návštěvníkům vily za mřížemi. Opakovaným motivem pak je třeba i honička s gangstery a nevěstou v bílém po kaskádové fontáně... dá se říct, že Slečna Golem o 10 let v mnohém Tarzanovu smrt vykrádala či zároveň i zpětně na tohle navazovala ("Golemka" se odehrává v 20. letech, kdy vchází díky Čapkovi do oběhu v společnosti problematika robotů, "Tarzan" o dekádu později v éře nastupujícího nacismu). Tak vida, i tvorbu "soudruha" režiséra Balíka lze nakonec sledovat a vnímat v zajímavých souvislostech. ;o) Celé to bylo opravdu originální, úplně jsem zíral na Rudolfa Hrušínského coby muže z divočiny. Stejně tak na to veškeré pojetí námětu, ze kterého se snadno mohla každou chvíli stát jedna z typických čs. crazy komedií, ale zároveň si to i navzdory bláznivé zápletce drželo jistou dramatičnost a serióznost. Tedy až na samotné rámování filmu se zpívajícím klaunem Janem Třískou, to příliš dobrý nápad rozhodně nebyl. Nad 3 hvězdičky nevycházím, protože film na mne v mnoha aspektech působil až mírně bizardně, ale pro fajnšmekry čs. kinematografie určitě pozoruhodné a jako netradiční zpracování protinacistické myšlenky též. 65% ()

Zajímavosti (6)

  • Opica z filmu, ktorá bola zapožičaná z výskumného ústavu, uhynula. Natáčalo sa väčšinou v noci a cez deň jej museli pichať uspávacie injekcie. Zverolekár to raz prehnal a vpichol jej silnú dávku sedatív. (Raccoon.city)
  • Natáčelo se v zámeckém parku v Dobříši. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama