Reklama

Reklama

Nechte mrtvoly chytat bronz!

(festivalový název)
  • Belgie Laissez bronzer les cadavres (více)

Obsahy(1)

Jednoduchý příběh vypráví o bankovních lupičích s autem plným zlatých cihel, kterým se situace hodně vymkne z rukou u odlehlého stavení, kde žije párek avantgardních umělců. Děj by se dal zpracovat jako komorní konverzační drama, ale Cattet a Forzani z něj udělali neobyčejně opojný audiovizuální zážitek, který si bere ty nejvíc cool prvky evropské žánrové kinematografie sedmdesátých let a dělá z nich extravagantní kaleidoskop plný krve, špíny, střelných zbraní, nahých těl a roztaveného zlata. (Festival otrlého diváka)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (27)

3497299 

všechny recenze uživatele

Po AMER a vrcholném L´ÉTRANGE COULEUR DES LARMES DE TON CORPS se předmětem experimentu opět stává brakový žánr. Od gialla tentokrát spíše k policejnímu thrilleru. LAISSEZ BRONZER LES CADAVRES! je oproti předchozímu klasičtěji narativní (také jde o adaptaci stejnojmenné knižní předlohy); vzhledem k výraznému rukopisu a bujnosti experimentálních formálních postupů tvůrčí belgické dvojice lze snadno prohlásit, že se autoři opakují a neposunují se k ničemu novému. Já si to nemyslím, jelikož tenhle způsob žánrové interpretace ještě zdaleka nedosáhl veškerých plodů – a není nic snadnějšího, než si chvíli počíhat a pak s uspokojením novátorský postup prohlásit za vyčerpaný, a to jen proto, že se dvě novátorská díla od sebe neodlišují tolik, jako se liší od všeho předchozího. Záměrně čistě povrchové zkoumání fascinace mezi estetizovaným násilím a perverzní sexualitou skrze formální (barevné odstíny a kontrasty, střih, zvuk, hudba, detaily, a jejich proměnlivý rytmus) i obsahové prvky, které jsou zdůrazněné takovým způsobem, že na jednu stranu diváka nenechají ani na sekundu únikově ponořit do zobrazovaného světa a zapomenout na jeho principy zobrazení, na druhou stranu jsou tak pevně spojené s určitými navyklými nebo archetypálními reakcemi, že mají přes svůj zcizující efekt silně emocionální odezvu. ()

Radko odpad!

všechny recenze uživatele

16.53 Púšťam film. Umenie v ruinách prastarej stavby. Radosť z pohľadu na more. Cikajúca žena v rokoch. Prvé kadávery (= mŕtvoly). Prsia. 17.30 Lúpež zlatých tehličiek obohatia černošky. Stále artovo, avantgardne. 17.32 Nezvyčajných obrazov pribúda. Emočné zaujatie rovná sa nula celá nič. 17.35 Prerušujem pozeranie. Idem sa prejsť na hrad. 22.05 Viem, že to bude až do konca rovnaké, ale keď Horatius povedal, že "Začaté je z polovice urobené", tak pokračujem. 6.30 Uff. Pif a Paf. Som z toho paf. Výnimočný a vysoko nadštandardný umelecký zásmrtok (opak zážitku). ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Tak tomuhle jsem naprosto podlehl. Kamera s třih tady rozehrávají vizuální genialitu, nevídaných rozměrů a prakticky odsunujou herce a děj na druhé místo. Vytváří napětí, dusnou atmosféru, krutost, zcela odsunují jednotlivé postavy na druhé místo. Tolik kreativity, nápadů a obrazový dokonalosti jsem snad nikde jinde neviděl. Určitě to chce co největší obraz a dobrý zvuk, protože tady i kožená uniforma policajta má co říct. Škoda že v závěrečné fázi se nám trošku znepřehlednil děj, ale jinak druhý takový film nanajdeš ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Artový western připomene nejen Tentkrát na západě jak hudbou E. Morriconeho (mj. Faccia a Faccia či Severamente), tak i smyslem pro detail a některými delšími záběry, kterých ale není mnoho. Ač snímek stojí na kameře, přesto nelze říci, že by forma přebíjela obsah. Jen tu máme další vizuální počin dua C+F, jež ví, že film jsou především obrazy. Surrealistická vybíjená, kdy není jednoduché si tipnout, kdo nezemře. Snové scény mají blízko k hudebním videoklipům - zlacení těla, odstřelování šatů až na nahou kůži či halucinogenní milování. Nechybí piss, bdsm na kříži, krev, vystřelené oko ani hořící zlato. Barvy. Rudá, zlatá, modrá, zelená, černá. Oheň. Blankytná obloha, azurové moře, bělostné hřebínky vln. Smrt na každém kroku. Alegorie s mravenci je výstižná. Lidské pinožení často postrádá vyšší cíl. Pro okrajové publikum, které se nebojí u filmu snít. ()

pan Hnědý 

všechny recenze uživatele

Forzani/Cattet ve spojení s Dacossem je vizuálním orgasmem na stříbrném plátně. Kamerou, zvukem zachytávají experimentální dotyk, až propojený s divákovým podvědomí. Odkloňující od běžné optiky, pod kůži avantgardy a experimentálního pásu. Snové, až hypnotické scény s ženou v černém je naprostá dokonalost. [MFF Cinematik, 2017] ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama