Dobrodružství v Panamě

Staří znamí z Maltézského sokola (Huston, Bogart, Astor a Greenstreet) so o rok později sešli znovu, aby zkusili štěstí ještě jednou. A ač jejich druhý počin upadl z zapomnění, rozhodně se vedle svého noirového bratříčka nemá za co stydět. Celá první hodina se sice nese v duchu toho, že Bogart kamsi pluje na lodi a balí Mary Astor, přičemž se zaplétá do komplotu ohledně leteckého útoku na Panamu, ale závěr vše bohatě vynahrazuje. Bogie nejdřív absolvuje hutnou přestřelku v divadle, a nakonec vmete do očí každému fandovi Arnolda jeho argumenty o tom, že tyhle staré filmy nemají koule, když sedne za obří kulomet a vystřílí plac se záporáky. Nádhera... (26.11.2007)

Maltézského sokola jsem viděl a bavil jsem se u něj o poznání více. První zhruba hodina je děsná nuda, pokud nepočítám natírání od slunce spálených zad (Mary Astor) a dva výstřely z revolveru. Scénář bych neoznačil jako nadprůměrný, ale spíše mírně tápající. Velice solidní finále mnohé napraví, nevyrovnanost filmu však již zůstává a kazí celkový dojem. (17.02.2009)

Atraktivně lehce zábavné a postavené na skvělém hereckém obsazení, které je v případě hlavní trojice zcela totožné jako v případě Maltézského sokola, ačkoliv jeho kvalit jednoznačně nedosahuje. Melodramatický a fiktivní špionážní film s lehkým nádechem historicky podmíněného vlastenectví, které se kromě závěrečného okamžiku velmi zdatně daří držet na pozadí celého filmu a zbytečně tak nenarušuje celkový průběh. V rámci špionáže velmi nevýrazné, i přesto v lživých a tajemných postavách plné nejistoty po celou svoji dobu silné, stejně tak v inscenaci jednotlivých scén, které jsou rukopisem obratné režie Hustona. I tak se nelze zbavit pocitu, že se jedná o rychlé a snadno zapomenutelné melodrama, které především ve svém závěru, pod kterým není podepsán Huston z důvodu válečné povinnosti, působí jednoduše nevěrohodně. (12.04.2021)

Maltézský sokol rozžvýkaný a zabalený do dobrodružného balení. Studiová exotika, která očividně není exotikou, film-noir, který není noirem, femme fatale, která není femme fatale (to není spoiler, to je konstatování faktu, že Mary Astor by nemohla hrát svůdkyni ani po transplantaci obličejové tkáně) a válečný rasismus, který rasismem je. A oholený Bogart! Kam ten svět spěje? (12.11.2011)

Vojnová dráma z doby, keď sa ešte nevedelo, ako 2. svetová vojna skončí. Preto výroky ako "Preto tú vojnu začíname"..."Ale my ju skončíme.", znejú predpovedajúco. Z typickej "bogartovky" sa postupom stáva bondovka so špiónom v hlavnej úlohe, jednou bondgirl, tlstým mužom v bielom a partičkou umievajúcich sa, ale aj džudoovládajúcich poskokov, v ktorom hrá prím do detailov prešpekulovaný plán. Ako inak je tento plán vo chvíli zdanlivého víťazstva dopodrobna opísaný protivníkovi. Aj keď sa vyskytne nejaká tá romantická vata a tempo príbehu nie je nijako závratné, spoľahnúť sa dá na mysterióznosť a solídny akčný záver s prestrelkou, ktorý vyzdvihujú celkový dojem. Vždy sa trochu divím, v tomto prípade japonským hercom, že svojimi rolami tak trochu zrádzajú svoju krajinu. Ešte k tomu aj predčasne, keďže Japonsko vypovedalo vojnu USA až koncom roka 1942. (20.07.2017)