High Life

Z High Life se vrátíte do světa s úplně novou představou co černá díra symbolizuje. Je to elipsovitý film, protože odpovídá pouze na otázky, které by vás nenapadly položit. Je to těžký materiál s béčkovými prvky. Končí to dotykem optimismu, ale to je příliš málo a pozdě. Není nad to, když režisér svůj film dopoví. Claire Denisová tvrdí, že její High Life vypráví „o sexualitě, nikoli o sexu, a o smyslnosti, nikoli pornografii“. Robert Pattinson, idol dívek z upírské romance Stmívání, zosobňuje jedinou diváckou atrakci i jediného nositele tajemství. Originální začátek vzbudí zájem, jenže vypravěčský styl obsahuje tolik manýry, že zvědavost, co mu předcházelo, brzy udusí. Něco odhalí hrdina samomluvou, něco krkolomně únavné skoky v čase, hlavně se však odmaskuje pravý žánr. Z vědeckého experimentu s mimozemským vyhnanstvím kriminálníků se vyklube pochybná sociální moralita. Je tu ženská obdoba doktora Mengeleho, slovy hrdiny „spermatová šamanka“ v podání Juliette Binoche, která na posádce provádí reprodukční pokusy, posune slibovanou sci-fi k ornamentálnímu erotickému cvičení. Aby se paluba pročistila, sáhne příběh ještě k modelovému hororu, nicméně z něj čiší, že navzdory filozofickému nátěru i estetickým kudrlinkám se Denisová upíná k výjevům v duchu kosmického porna. Mezihvězdný prostor tady zosobňuje pouze zástupný druh lidské izolace, jakou vytvářejí ateliérové dekorace od skleníkové zahrádky po takzvaný „box“ k provozování sólových intimností . Batole otce přehraje. Nejsilnější stránkou snímku High Life zůstává osamělá každodennost otce s dítětem na bezcílné galaktické pouti. Nakrmit, přebalit, umýt, utišit, naučit je první krůčky, to jsou okamžiky podmanivé svou tichou čistotou, byť batole svého hvězdného tatínka herecky přebíjí. Ovšem na druhé straně už okázalá artová schválnost pohřbila daleko zásadnější projekty než High Life. (25.12.2019)

Úmorně nudné a nezáživné sci-fi drama, jenž dělá vše proto, aby diváka co nejrychleji otrávilo a vzbudilo v něm nezájem vnímat děj. Nesmyslně zvolený způsob nelineárního vyprávění, které je zde zcela kontraproduktivní a zbytečné. Ono by z toho námětu nejspíš šlo udělat něco kloudného, ale Claire Denis chtěla být za každou cenu artová a antidivácká, a proto natočila film, který docení tak akorát pár domýšlivců a stádo povýšených kritiků. (14.10.2018)

Práve som z toho prišiel. Chvíľu som uvažoval o 4 hviezdach, ale rýchlo ma to prešlo. Film má svoje kvality ale znovu si ho určite nepozriem. Toho čoho by som chcel aby tam bolo, bolo málo ak vôbec a to, čo by tam vážne nemuselo byť je tam priveľa. Myslím že táto veta dokonale charakterizuje tento film. Sám o sebe je dobrý páči sa mi vyznenie a aj vlastne to že sa tvorcovia nesnažili o nejaký epický príbeh. Je to sympatický film o ľudskosti a snahe prežiť, ale ničím pozitívne nezaujme. 5-6/10 (26.04.2019)

Důmyslný trest doživotí pro skupinu odsouzených, doživotí ve vskutku nadpozemských časových i prostorových mantinelech; v jistém ohledu trest jako výsada, jíž se nedostalo jiným pozemšťanům (trest balancující mezi slůvky nadlidský a nelidský). Ale jaké východisko najít pro nevinné dítě? Denis dokázala mé filozofické neurony pěkně rozdivočit, což se letos ještě nikomu nepovedlo. (30.04.2019)

Na tohle jsem se celkem těšil, i přes negativní hodnocení a negativní recenze. Taky jsem se tu dočetl, že film prý začíná koncem (což je lež) a zjistil jsem, že Claire Denis je tu jinými brána jako špatná režisérka a jinými jako dobrá, no, já od ní znám jenom dva filmy a to jsem je ani neviděl, jenom vím, že existují. Takže do toho jsem šel s tím, že uvidím, co z toho vyleze. Začátek na mě působil zbytečně utahaně, nic moc se tam nedělo, ale po asi 25 minutách se to zvedlo a mě ta pomalá atmosféra filmu začala bavit, i když pár utahaných částí tady je. Pasažéři na lodi mohli být dost zajímaví, když má jít o trestance odsouzené k smrti, ale na to, aby je někdo promyslel, na to se tu kašlalo. U asi dvou lidí máme vysvětleno, co udělali a o těch ostatních nevíme nic. Většina postav tu jenom je, protože tu prostě je, někteří tu jsou jenom proto, aby tu udělali něco zvráceného nebo jenom zdechli. Ono obecně je na té posádce vidět, že většina jsou zvrhlé povahy, včetně té doktorky, která tu testuje na všech lidskou sexualitu. A to se tady projevuje často, dojde i k znásilnění a taky se dozvíme, odkud pochází to děcko, co vidíme hned na začátku filmu. Jelikož ale část s posádkou je flashbackem (co trvá hodinu filmu), takže to taky dospěje ke konci, kde několik postav spáchá sebevraždu bez nějakého důvodu (ačkoli cesta pilotky k černé díře je jedna z nejlepších scén filmu) a u některých postav se ani nedozvíme, co se s nimi stalo. Třeba u toho černocha, který je tu mimochodem nejsympatičtější ze všech (a co udělal se samozřejmě nedozvíme), tak ten tu jen je, protože tu je, občas se objeví a pak úplně zmizí. Zabil se? Zabil ho Monte? Co se s ním stalo? Ne, to nikdo neřekne, diváku domysli si to sám, na to tady není prostor, přitom by to mohlo zaplnit hluchá místa, která tady prostě jsou. Poslední půlhodina mě ale bavila hodně a čekal jsem, jak to celé vyvrcholí, a naštěstí, s koncem jsem spokojený. Nakonec se mi i ten film líbil, sice některé scény mi tu lezly na nervy, některé mi přišli utahané a jsou tu nelogičnosti, ale i tak to bylo docela dobrý. Pattinson tu dokonce i nějak hraje a jeho role v tom filmu překvapivě funguje, což bych od někoho, kdo se do historie filmu navždy zapsal jako ten upír ze Stmívání, fakt nečekal. Pravda, není to pro každého, většinu diváků to znudí, někteří nepřekousnou sexuální scény, ale já s tím filmem jsem ve finále překvapivě spokojený. Sice tu je dost chyb, ale jako celek, když odmyslím nelogičnosti, to celkem drželo pohromadě a ani to nebylo blbé. Silné 3*, až se mi to rozleží v hlavě, možná dám víc. (27.04.2019)