Lords of Chaos
Lords of Chaos
Lords of Chaos
Lords of Chaos
Lords of Chaos
Režie:
Jonas ÅkerlundKamera:
Pär M. EkbergHudba:
Sigur RósHrají:
Rory Culkin, Emory Cohen, Sky Ferreira, Anthony De La Torre, Valter Skarsgård, Sam Coleman, Jack Kilmer, Jonathan Barnwell, Wilson Gonzalez Ochsenknecht (více)Obsahy(2)
Oslo. Norsko. Počátek 90. let minulého století. Na undergroundovou scénu vtrhne jako uragán nový, nekompromisní styl heavy metalu – pravý norský black metal! Žánr, který si i přes svou výbušnost a brutalitu zachovává jistou majestátnost, nechvalně proslul po celém světě nejen kvůli neobyčejným úspěchům svých hudebních představitelů, ale také sebevraždám, vraždám a hořícím kostelům, jež se staly charakteristickým fenoménem metalové subkultury. Sedmnáctiletý Euronymous (Rory Culkin) touží uniknout ze spárů idylického středostavovského života. Společně s partičkou fanatických mladíků, kteří si říkají Necrobutcher, Hellhammer a Dead, založí nejděsivější kapelu na světě - Mayhem. Skupina se proslaví především extrémností svých vystoupení a morbidním kultem, který ji obklopuje. Temný svět, který Euronymous stvoří, se však brzy propadne do bažiny vražd a žhářství poté, co se soupeření s Vargem, členem kapely Burzum, vymkne kontrole. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (150)
Aj keď sa film sústredí najmä na kontroverziu medzi Vargsom a Euronymousom, ja osobne by som ocenil viac hudby a menej snahy zbytočne zdesiť a šokovať. Ale aj napriek častým zmenám udalostí v prospech filmu som si to užil a pre mňa, fanúšika pravého nórskeho black metalu, sa jednalo o celkom veľký filmový zážitok. ()
Oceňuji, jednotu obsahu (True Norwegian Black Metal) a formy. 1) Black metal stejně jako podobné formy sebevyjádření jsem s to tolerovat nejblíže na tříkilometrovou vzdálenost._____ 2) Ani 29letý unylý Rony Culkin - 17letý (!) Euronymous mě (na rozdíl od svých bratrů) dosud nezaujal._____ 3) 23letý Valter Skarsgård z rodiny svých švédských bratrů - herců je fajn. I další herci vypadají dobře. Bohužel však film jejich nesporné půvaby nejenže neprodá, ale tvrdě tají._____ 4) No a jinak se mi nelíbilo nic - způsob snímání kamerou, děj, dialogy a už vůbec ne skutečné předlohy, týpci, podle nichž byl film natočen (bez ohledu na jejich hudební vkus). _____ 5) Příšerný český dabing hrozný zážitek jen umocnil._____ 6) Všeříkající koment napsal verbal*** a ušetřil mi tím práci. Jen si říkám, co ho vede ke třem hvězdičkám? ()
Jakožto oddaný příznivce většiny odnoží toho nejtvrdšího a nejbrutálnějšího metalu, co vůbec vzniká, jsem byl na tento snímek obzvlášť natěšený, neboť jak většinu alb Mayhem, tak Burzum znám, a zatraceně mě baví, nicméně pozadí jejich vzniku a vlastně i historie jak jejich členů, tak samotných kapel, mi byla až doposud neznámá, čímž jsem do tohoto projektu šel v tomto ohledu jako naprostý neználek, o to víc jsem byl ale pak z celé té podívané v šoku a musím přiznat, že tu jejich hudbu budu nyní už zase vnímat zcela jinak, když teď vím, co vše se okolo těchto band stalo. Každopádně mě samozřejmě na poslech nepřestanou bavit, ale jeto tedy vážně síla, co za pošahance a fanatiky ti chlapci byli. Nicméně, film samotný je naprostá bomba, a to absolutně ve všech ohledech a vlastně ani nevím, co chválit víc a dřív, ale nejspíš začnu parádními hereckými výkony většiny zúčastněných, respektive musím v souvislosti s tím konstatovat jednu zásadní věc, a to, že zde Rory Culkin a Emory Cohen v ústředních rolích podali opravdu neuvěřitelně přesvědčivý a doslova strhující výkony, ze kterých až běhal mráz po zádech, prostě geniální kluci, před kterýma fakt upřímně smekám. Zápletka, ať už je tedy dle skutečných, či částečně smyšlených událostí, je pak též fantastická, dech beroucí a vážně silná, pro atmosféru jinak nemám snad ani vhodných slov, prostě neskutečně působivá záležitost i v tomto ohledu, a vygradované nekompromisní finále je už jen třešničkou na dortu, prostě skutečné inferno, vlastně ale v podstatě jen v souladu s jejich hudbou samotnou. Tyhle dvě parádní filmové hodiny si zkrátka budu pamatovat hodně, hodně dlouho, pro mě se jedná o neskutečný zážitek, nicméně ale pravdou zůstává i fakt, že jen málokterá jiná podívaná je určena jen pro tak opravdu úzké a specifické publikum, jako právě toto strhující hudební drama, takže s jeho adekvátním hodnocením to bude velmi složité a bohužel především neodpovídající. Za mě ale opakuji absolutní BOMBA. ()
Snímka o vzniku temného black metalu v Nórsku, o okolnostiach jeho zrodu, thrillerovo poňatá, tak to by nemuselo byť zlé. A ani nebolo. Ale nemusí to sadnúť a vyhovovať každému, to je jasné. Každopádne (ako bolo aj naokolo naznačené), možno v mnohých aspektoch imho sympatickejší, nenápadnejší (ale aj drastickejší) film ako mainstreamovejší a populárny Bohemian Rhapsody (isto, je to vec vkusu). Lords of Chaos je vlastne o undergroundovom hud. štýle, s menej hviezdnym obsadením (Rory Culkin, možno nie až tak známy ako Macaulay, ale výkon slušný), film je drsnejší, s prímesou depresie a pomerne deštruktívny. Paradoxne, hoci je Lords of Chaos vlastne do veľkej miery o kapelách, divák až tak veľmi nebude počuť hromady metalu a nebude tu mať tony informácií o okultizme kapiel, skôr ide o dramatický, až šialený príbeh, ktorý stál za vznikom tohto subžánru, kedy dvaja lídri kapiel (spočiatku kamaráti) začali postupne so sebou súperiť a až kam toto chorobné rivalizovanie viedlo (Euronymous z kapely Mayhem a Varg z Burzum). SPOILER, kapela Mayhem už roky fungovala pred Burzum a je zaujímavé, že Varg po odsedení si trestu (v r. 2009) pokračoval vo vydávaní albumov (aj v čase výkonu trestu jeho kapela vydávala), v snímke som tieto informácie akosi nezaznamenal. Koniec SPOILERU. Za štyri čierne hviezdy. ()
Galerie (14)
Photo © Front Row Filmed Entertainment
Zajímavosti (27)
- Varg Vikernes (Emory Cohen) byl v roce 1994 usvědčen z vraždy a čtyř případů žhářství a poté odsouzen k trestu odnětí svobody na 21 let. V roce 2009 byl na žádost předčasně propuštěn. Poté opět obnovil činnost Burzum. (pornogrind)
- V scéne, kde Euronymous ide na pumpu kúpiť fotoaparát, aby odfotil mŕtve telo Deada, môžeme z pozadia počuť pesničku "La det swinge" od Bobbysocks. (Odyseenko)
- Nikde nie je uvádzané meno Vargovho šoféra v noc vraždy, v skutočnosti ním však bol Snorre "Blackthorn" Ruch. (Odyseenko)
Ach jo, chci víc filmů, kde jen tak hrají v soundtracku Bathory nebo Sodom. Zatím si nejsem moc jistá, jestli mám ráda Jonase Akerlunda a jeho (popový) filmový režijní styl, a nechci ani hodnotit, nakolik si ve filmu vymýšlí, protože dohledat "pravdu" v takovémhle případě bývá dost obtížné a on sám to na úvod bez okolků připouští, takže tady mu uděluji právo na autorskou licenci, a navíc, co se týče hudby, tak až na pár výjimek, kdy mě zajímá i skutečná osobnost autora, mě zajímá vždycky jenom hudba. Proto je pro mě na tomhle filmu nejzajímavější to, a možná jde tedy o můj osobní úhel pohledu, že je vlastně o depresi a mentálním zdraví ve společnosti, kde se zdá skutečné mentální zdraví nedosažitelné. Jedním z hlavních důvodů, proč jsem Akerlundův styl a přístup označila za popový, je to, že se až na malé výjimky zcela vyhýbá podchycení a zobrazení toho spektra "normálnosti", proti kterému se postavy vymezují a co je dráždí a zahání do extrémního chování a potřeby deklarovat vlastní odlišnost. Nemůžu se vyhnout srovnání s autobiografií Marilyna Mansona, kterou jsem někdy předvčerejškem dočetla (Dlouhá trnitá cesta z pekla), protože se odehrává v podobném časovém období a věnuje se hodně podobným tématům. Manson dost přesvědčivě popisuje, jak z něj excentrického antikrista vyrobilo dětské setkání s bizarní pornografií a úchylkami, které zasely svůj klíček, a následně tupé americké puritánství, ve kterém viděl jenom prázdnou masku a nemohl si prostě pomoct a vyšiloval víc a víc, aby ty svatoušky nebetyčně sral. V případě Akelunda a jeho maniakálních Norů se zdá společenský vliv skoro neexistující, respektive mu nevěnuje žádnou pozornost a já tedy nevím o norské společnosti tehdejší doby dost na to, abych vůbec měla představu, jak moc velký vliv na náladu uvnitř blackmetalové subkultury měla. (Nejspíš tam bude něco s odporem vůči pracujícím rodičům a chuť vymezit se vůči všem dědkům a pánbíčkářům, ale přesně to nevím.) O to víc se ale problémy hlavních postav zdají niternější. "Společností", vůči které se Dead, Euronymous a Varg vymezují, se tak stává samotná metalová subkultura a žádný outsider v jejich příběhu ani nemá místo. A tady nastává problém s tím Akelundovým přístupem. Zobrazení sebevraždy se mě opravdově mocně dotklo, protože události jí předcházející sugestivně načrtly psychické nepohodlí jejího aktéra, a i v rámci filmu, který se celý snaží být tak nějak ztřeštěně ironicky vtipný, na mě její syrovost působila prostě jako rána do mojí vlastní hlavy. Ve zbytku filmu už se tenhle pocit ale nepodařilo zopakovat a pan režisér jako by se vydal jenom na honbu senzací, aby jeho výtvor vypadal cool. Paradoxně se mi tak nejvíc líbila první půlhodina, která mi připadala překvapivě komplexní a zasmušile přesná, ačkoliv dle záměru tvůrce to měl být teprve rozjezd a příprava na pravé peklo, které mělo přijít potom. Velký podíl na tom má i obsazení. Rory Culkin, kterého vidíme celou dobu, je takový standardní, ani dobrý, ani špatný, ale nejspíš nedostatečně démonický na svého antihrdinu. Jack Kilmer mi přišel hodně, hodně skvělý, mnohem víc schopný vyjádřit emoce i bezeslovně a zkrátka vytvořit fungující postavu a zaujmout diváka svým výkonem, leč zdržel se jen chvíli. No a Emory Cohen, jehož příchod měl být jako nalití benzínu do táboráku, mi přišel prostě marný. Nejenže nemá nic z Vargovy reálné děsivé vyšinutosti, ale ani si nedokázal vytvořit svoji vlastní osobnost, která by v rámci filmu nějak fungovala. Akerlund tuto postavu buduje zvenčí pomocí slovních popisů a barevně laděných kulis a podobně, ale od herce se mu pomoci skoro nedostává. A v tuhle dobu už píši komentář docela dlouho a nějak si nejsem jistá, jestli už jsem se dostala ke své pointě, a nebo jsem zapomněla, co jsem to chtěla říct. Uvidíme, jestli si ještě vzpomenu. Ale myslím, že má myšlenka byla, že Jonas Akerlund je možná schopen natočení dobrého filmu, ale zatím k tomu určitě/bohužel nedošlo, a že s tou úrovní péče a detailu, jaké předvedl tady, jeho hrdinové vypadají pouze jako hlupáci. () (méně) (více)