Vládci chaosu

Lords of Chaos sa hodnotí naozaj ťažko. Pokiaľ by si mal záujem o reálnejší a temnejší náhľad na nórsku black metalovú scénu točiacu sa okolo Mayhem, odporúčam ti dokument Until the Light Takes Us (2008). Snímka Jonasa Åkerlunda už na začiatku priznáva, že bude založená nielen na skutočných udalostiach, ale aj na lži. Svojím spôsobom teda sledujeme reálny príbeh prezentovaný extrémne vyhrotenou formou, v ktorej je Varg prezentovaný ako úplný šialenec a Euronymous naopak ako pozér, ktorého nám má byť však na konci ľúto. Medzi menovanými žánrami, ako dráma, thriller, hudobný a životopisný, by sa mala určite pridať aj komédia. Základom Lords of Chaos je totiž parodovanie udalostí z čias začiatkov Mayhem a Burzum. A úprimne povedané som sa na takomto prevedení príliš nepobavil. Niekoľké svetlé (či temné?) momenty ale tvorcom nemôžem uprieť. (12.05.2019)

Tak můj oblíbený norský export a proslulá story mladých vyvrhelů, co vzali rock n roll, zvrhli ho do zla a dali zrodit kult, se konečně dostala do filmu. Adaptace je to i místy drsná, polo exploatační, popíková a překvapivě dívatelná. Hlavní problém tkví v tom, že celý příběh mnohem lépe fungoval jen tak v mýtu na papíře, po dokumentech a hlavně v té samotné dřevní MUZICE, než v (co si chcete namlouvat) trapácký a pozérský BTS realitě outsiderů mániček, ještě navíc v MTV stylu. Tím si nejsem jistý, jakou vizitku tohle druhé vlně black metalu vlastně dělá. Na druhou stranu, a to ať si Varg-tuber co chce říká, a za oplácanýho Cohena bych sám byl nasraný, v jádru věci stejně vidím směšný primitivní mocenský souboj kdo s koho a kdo je víc "true". Výsledek netragický a bavil jsem se, nicméně rozpolcenější v dojmu jsem dlouho nebyl a rád bych to měl i jinak pojatý - jako depkoidní, temný, nehlazený underground bez zápaďáků. P.S. Sranda je vidět tohle teď jen chvíli po MID90s a před THE DIRT. / Též na místě vzpomenout Zombieho LORDS OF SALEM kapelku (x). (24.02.2019)

Možno je to detska kravina, black ide mimo mňa, no i tak ma začiatky zaujímajú. A týpek na stoličke odbubnovaný a prežitý tou schémou nema isto v hlave nasrané,takže vie o čom točí, ano..vravel mi to.. Romantická komédia s poctivými gore scénami, realisticky stvárnenými vraždami (ale že fakt) , ohňom a divnými deťmi... päť bielych !!! (19.07.2020)

Vůbec nebudu řešit bylo nebylo, v takto složité věci má stejně každý z aktérů svoji pravdu. Lords of Chaos tak beru spíše jako "to známé dění" z pohledu Jonase Åkerlunda, který byl vlastně poblíž. Tím by snad mohl být na jeho zfilmování nejpovolanějším a je fakt, že jsem v některých věcech měl ten pocit. Åkerlund se rozhodně nebojí násilí, to je zase vzhledem k tématu velmi vhodné, třeba taková scéna sebevraždy Deada tím získává na síle. Kamera působí jako z videoklipu, má hodně barev, což mi k filmu sedne, i když se tomu vlastně divím. Výborné jsou snové lesní pasáže, nebo ty co ukazují vznik fotek, či koncertních videí. Příběh nepostrádá všechny známé momenty, ne vše v něm mi samozřejmě sedne, ale jak jsem psal, pohled Jonase Åkerlunda. Herecky je to každopádně velmi slabé, zajímavě se jevil typově velmi povedený představitel Hellhammera, jenže ten se tu jen mihne v několika scénách. Nejvíce mi tak sedl Jack Kilmer, ten Deadovu vyšinutost zase na malém prostoru vystihl ( i když mu to možná reálný předobraz usnadnil), ostatní se ani nepřiblížili. Nejhůře je na tom Emory Cohen, kterému toho Vikernese prostě věřit nemůžu, v několika scénách jsem se musel smát. Zkrátka Jonas ho mohl naštvat i nějakým kvalitnějším hercem. 60% (23.05.2021)

Film o pravém norském blackmetalu z dílny švédského režiséra v podání odložených amerických dětí starších herců. Podkreslený hudbou Sigúr Ros či v nejvypjatějších chvílích Dead Can Dance jako kdyby blackmetal neměl žádné pěkné intro či outro. Kdyby se mladý Kilmer snažil alespoň na 50% jako jeho otec v DOORS. Kdysi jsem četl knihu Národní satanista od Erlend Erichsen. Už zde mi to připadlo trochu ujeté byť by se dalo souhlasit, že nahrazení starověkých památek křesťanskými kostely by mohlo u některých vyvolat adekvátní reakci. Na druhou stranu některé části jsou v podstatě naturalistické, ale ne moc dobře zahrané. (30.12.2019)