Ghostland

Mučedníci mě neseděli svou nechutností a sadismem, tohle je ovšem docela pecka otevřenou dlaní přímo do tváře. Mé očekávání prakticky neexistovala. Ghostland měl být jen dalším neškodným horůrkem, který si občas pustím abych si odpočinul od romantických komedií. První zde máme invazi do baráku, pak dalších 30 minut pomalu nevím, která bije aby přišel zásadní zvrat a návrat zase zpátky hodně rychle na zem. Film bych rozhodně mé drahé polovičce nepustil, protože se opravdu nejedná o příjemné pokoukání. Laugier mě bude v budoucnu ještě hodně zajímat. 75% (08.08.2018)

Sahat barbinám na kundu je dozajista oblíbenou kratochvílí nejen leckterého zmutovaného vyžraného potrata s rozštěpem, ale zjevně také celé kohorty zdejších tak zvaných největších hororových expertů. Což se vlastně může mnohdy i překrývat, protože přesně takhle si některé ty latentně sadistické panice zpoza monitoru představuju a jsem přesvědčen, že nejsem daleko od pravdy. Na základě jejich narušených textových projevů pak vždy úplně živě vidím, jak jim přes tu díru v horním rtu u podobných spektáklů tečou sliny na ztvarohovatělé pneumatiky, přičemž freneticky honí své mikrošuliny rukou od prasečí krve, až se jim potí pleše, a tou druhou kombinačkama mačkají hlavu křečka, jehož jim na pětatřicáté narozeniny koupila neméně otylá maminka s vyhnitým chrupem, kterou tenkrát v zoufale nemrdaných čtyřiceti konečně alespoň znásilnil bullteriér. Teda až na LIVINGDEADA, který se již několikrát přiznal, že u toho „jen“ prstí ségru. Na něj byl ale snímek očividně příliš komplikovaný, protože postavy mluvily v souvislých větách, děj měl dvě roviny a do tolika už jeho mitochondrie neumějí napočítat. U těchto filmů tedy vždy dochází ke vzácné symbióze, neboť dizertačku by si každý začínající patopsycholog levou zadní zmáknul i na panu Logié, načež by nařídil okamžitou hospitalizaci. Ten má sice svá nejlepší Mučednická léta již za sebou, avšak stále umí posmerfovat obskurně bizarní atmosféru s hlavou a patou, plnou explicitního násilí a zjevných náznaků sexuálních deviací alá Nemrtvý Robert, kterou navíc dokáže i solidně natočit. O originalitě sice už nemůže být řeč, protože náš úchylný žabožrout evidentně nepokrytě nakupoval tady a tady, nicméně i tak jeho taškařice o tom, jak Elis Kůpr a prasátko z Lůnyťůns hodinu a půl roztomile týrají Gilmórovic piče, rozhodně nenudí a dokáže navodit fuckt divné pocity, až jeden přemítá, jestli by někdy taky nebylo dobré mít rychlou ruku a v kleci nějakého toho drobného hlodavce. (24.07.2018)

Pyčo dobrý to bylo ! Konečně po dlouhé době jsem mohla spokojeně a uznale kývat svou žlutou hlavou a pochválit frantíky s vědomím že Pascal to tentokrát konečně nespascal a po všech těch průjemnejch filmech s velkym potenciálem konečně dosáhl svýho vrcholu. Film je potřeba sledovat a musíte mít nějaký to Kví Kvé nebo se Vám stane že nebudete za chvíli vědět která blije a chytnete depresi ze zjištění že jste podprůměrný debil co se v tom nevyzná. Což určitě nechcete jelikož toužíte být průměrný debil co se vyzná a film pochopí. Tak se soustřeďte a nedělejte u filmu X píčovin okolo jako třeba já. Pokud někoho zajímá o čem film vlastně je tak Vám to můžu prozradit jenže se mi nechce takže Vám neřeknu ani hovno jelikož stejně vím že spousta jiných to udělá za mě. A tak jo jednu perlu sviním hodím tááákže - Kdo hrál na PS 2 hru Hunting Ground a pamatuje si hromotluka Debilitase tak ten se určitě u tohohle filmu bude culit jak prvnička když prvně vidí kokota jelikož Pascal se nechal Debilitasem (tak se postava ve hře fakt jmenuje) inspirovat a do filmu nám mrdnul velikánskýho týpka s IQ pokojový teploty co si rád hraje s panenkama a ty živé panenky klidně hodlá trhat na kusy. To není čistě náhodná podobnost to je prostě jasná pocta Debilitasovi. Hlavní hrdinka je šukézní její sestra taky lekačky jsou fajn barák je skvěle bubu a tak dále. Film mě tak nadchnul že jsem se vysrala na psaní čárek v komentáři (zase) a rovnou mám vzkaz pro všechny co mi budou opět psát do zpráv že jsem úžasná a skvělá ale nemám správně čárky. Takže milý kokoti čárku mám jednu luxusně upravenou a na ostatní Vám prcám. Jinak film doporučuju pustit všem ségrám co se s matkou stěhujou do novýho baráku po chcíplý tetičce. Rozhodně se na to stěhování vyserete (24.06.2018)

Dobrej nápad, umě natočenej, jen se z něj dal vytěžit ještě daleko větší mindfuck, takže jeho nepřítomnost byla nakonec poněkud zklamáním, protože tak vrchol filmu přišel vlastně někde kolem poloviny stopáže. Možná bych tomu dal i za 3*, ale přičtu tomu k dobru to, že mě to od jedný události nutilo až do konce přemejšlet, jestli to vlastně celý nebude ještě úplně jinak. (01.07.2018)

„Ďakujem, pán Lovecraft.“ – „Howard.“ Pascal Laugier je môj obľúbený hororový tvorca (Sanatórium, Tajomný muž) a na jeho novinku som sa tešil. Prvá polovica je super. Hlavne úvod, ten je fakt drsný a intenzívny (trocha mi pripomenul Ketchumovu kultovku Po sezóne). Potom sa to trocha spomalí a uberie sa to iným smerom, no i tak prevládala spokojnosť. Zhruba v polke filmu ale nastane nečakaný twist, ktorý ukáže udalosti v úplne inom svetle. A hoci je to stále nadmieru brutálne (ale nie až tak, ako Pascalovi Mučeníci), už to neodsýpa tak dobre, ako prvých 50 minút. (05.07.2018)