Démoni

Demons jsou nejlepším filmem co má Lamberto Bava na svým kontě a taky asi jedinej film za kterej by jeho tatík(můj oblíbenej režisér) Mario Bava by na něho mohl být po právu hrdej. Nejspíš je to i tím, že v tom měl prsty mimo jiné i Dario Argento. Zjistil jsem, že tento pro většinu hororových fandů dnes již kultovní snímek zde nemám ohodnocen a tak jsem si dal po x letech s chutí repete. A musím říct, že se mi po těch x letech líbil asi ještě víc než kdysi. Víc k tomu asi nemá cenu dodávat vše už tady jistě bylo vyřčeno a napsáno v těch mnoha komentářích který zde film má. Jen dodám, že při téhle "návštěvě kina" jsem se rozhodně nenudil. Silný 4hvězdy. (18.12.2023)

Argento a Bava společně stvořili tento pekelný démonický úder, ve kterém neni nouze o krev, škrábání, kousání, taky nějaká ta exkurze do hlubin lidského těla, různé nápadité vraždy, litry zeleného i bílého hnisu. To vše v uzavřených prostorách temného, klaustrofobicky působícího kina a za doprovodu rozmanité hudby. Stará italská škola jak vyšitá. Kdo by pod názvem Démoni čekal nějakou duchařinu, ten by se šeredně mýlil. (12.09.2010)

Tedy pokud máte chuť se pořádně zasmát a užít si trochu ujeté zábavy, tak žádná připitomělá komedie, ale TOHLE. Opravdu vřele doporučuji ;o) Ze začátku možná chvílemi trošku nudí (proto ta hvězda dolů), ale až se objeví motorka, nezůstane oko suché (smíchy;o). Nepřemýšlejte nad logickými nedostatky, těch je tam samozřejmě až až, ale je to horor, tak to se omlouvá :o) (25.05.2005)

V dnešní době triků (film z roku 85, dnes 2010) už by to asi neobstálo, protože některé triky byly opravdů průhledné doslova "skz-naskrz" -> jasně viditelné, že to jsou uměle vytvořené; ale věřím že v době premiéry filmu to muselo být něco. Nezvyklá pro mě byla hudba, která obvykle bývá hodně podobná ostrému houslovému koncertu (jasný př. čelisti), zde se jednalo o hudba podobnou diskotéce (ovšem pořád měla jistou hodnotu napětí) nebo metalu, v tomto případě by se dalo řící "death metalu". Příště si v kině hodně rychle zjistím jak nejrychleji vypadnout. (08.01.2010)

Italské filmové gore je dost podobné tomu hudebnímu - metalovému: krvavý obal, ale prazdný obsah. Záležitost pro oddané fanoušky žánru, mne už ovšem příliš nebaví... -- malý update -- Ty heavymetalisti to celé kazí, kdyby to měl na starosti jenom pohrobek (případně pohrobci) Goblina, jisto jistě by vznikl elegantnější hudební doprovod... gore je fajn, ale ta hudba, ta hudba... (24.05.2007)