Pevnost

Vynikající historický epos z JK, kde opět vládne neskutečně emotivní herecký výkon Byeong-heon Leea.Obrovský rozpočet jde na filmu sakra vidět, působivá kamera, skvělá příroda, kostýmy, kulisy, propracovaný vizuál no kouká se na film opravdu nádherně. Film se zaměřuje spíše na Politickou vložku, která mě překvapivě velmi bavila, jelikož se probírají zajímavé témata a rozhodně to v 17. Století nikdo neměl lehké a nemálo mě udivovalo jak často volili o něčí popravě ze svých kolegů. Samozrejmě dojde i na Akci, která je absolutně velkolepá, brutální a nekompromisní ( kuchání,porcování a následné vaření koňí patří asi k nejbrutálnější scéně, co jsem tento rok viděl) a samotné finále mě absolutně strhlo. Zaujala mě i postava kováře byť si myslím, že si určitě zasloužil více prostoru. Škoda posledních pomalejších 20 minut, jinak by to bylo za 5*. Solidní práce obsahující kus historie, kus politiky a kus velkolepé akce.80% (03.09.2018)

Tohle nebyl můj šálek kávy. Bylo zcela jasné, že při stopáži 2:19 nemůže jít o akcí nabitý snímek, ale přesto byl pro mne poměr akce a politikaření příliš ve prospěch toho druhého. Značně rozvláčný úvod jsem neměl problém absorbovat, ale očekávaná akce se ne a ne dostavit. Ač jsou bojové scény a reálie velmi kvalitně zvládnuté (a na velkém plátně působivé), přeci jen těch scén není mnoho ani jejich rozsah rozhodně neomráčí. Převažuje spíše drama, napětí a nekonečné politikaření jak z bezvýchodné situace vyváznout stylem „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Panovník je dlouhodobě postaven víceméně před dva protichůdné názory svých rádců, tedy zda se podvolit nepříteli či zvolit boj s čekáním na posily z jihu. Rozhodně film nemám v úmyslu nějak shazovat, jde o zdařilé dílo, ale záleží na tom, co od něho očekáváte – pokud více akce jako já, pak pro vás určen není. 67% (08.12.2017)

Bez aspoň elementárních znalostí korejské historie, budete první dvě třetiny Pevnosti vnímat jako válečný film o dobývání kopce, budete otrávení, že tentokrát se nekonaly žádné šermovačky, nebo epic souboje, bude vám to připadat zdlouhavé a nepříliš zajímavé. Měli hlad, byla jim zima, za vraty číňani...to je toho. Jenže Pevnost vypráví o velmi bolestivých okamžicích historie, kdy se do korejského království drali Čhingové. Zatímco většinu filmu sledujeme nerozhodného krále, kterému radí banda řiťolezců, takže se zmítá mezi špatnými a fakt špatnými situacemi, poslední třetina filmu nabídne mnoho úvah k zamyšlení. Když se rozchází cesta cti s cestou života, když promlouvá hlas rozumu, který život brání za cenu, která je pro mnohé příliš vysoká...když máte učinit zásadní volby a jste slabý a nerozhodný, nebo když jste si jistý svou pravdou, ale nikdo vás neposlouchá, když nasazujete život za lidi, kteří vámi opovrhují...to jsou ty chvíle, kdy se vyjeví jaký jste člověk. Tvůrci to zvládli bez moralizování a snad až příliš korektně. Možná mám jen štěstí, ale korejská kinematografie je na vynikající úrovni a přestože jde o tolik odlišnou kulturu, rezonuji s ní a emoce které korejské filmy chrlí, nasávám plnými doušky. Není to úplně zábavný film, ale závěr to vcelku vynahrazuje. Výraz podrobit si národ, pro mě dostalo jasnější kontury. (14.09.2020)

Jak se zdá, Korejci řešili svůj "Mnichov" v 1.polovině 17.století. Vzdát se silnějšímu nepříteli a dát tak národu naději do budoucna, nebo se spolehnout na pomoc z jihu a bojovat i za cenu, že se všichni utopí v krvi? Panovník se zmítá mezi protichůdnými stanovisky svých ministrů (skvělé je, jak se oba vzájemně respektují), velitel pevnosti dělá, co může (ale proti ministerskému předsedovi mu to není nic platné), a prostí vojáci mrznou a hladovějí. Když dojde na akci, je uvěřitelná, choreograficky přesná a dávkovaná uměřeně, aby divák neotupěl. Skvělá záležitost. (15.08.2019)

Namhansanseong, meno korejskej pevnosti, ktorá sa usiluje dostať na zoznam Kultúrneho dedičstva ľudstva. Namhansanseong, názov jedného z najnovších historických filmov zaoberajúci sa rokom 1636, keď sa krajina dostala do smrteľného nebezpečenstva, stala sa terčom pre druhú mandžutsku inváziu. Téma, bez najmenších pochybnosti exotická a aj zaujímavá,na filmovom spracovaní ktorej, keďže ide o otázku národnej cti, sa juhokórejskými wonami príliš nešetrilo. Navyše, režisérsky dohľad mal na starosti Dong-hyuk Hwang, známy dramatický tvorca. Nuž kde je problém? Pre mňa osobne v tom, že film je príliš dlhý a málo akčný. Celé obliehanie a obrana horskej pevnosti je statické, založené na rozvíjaní základnej nielen hamletovskej ale aj existenčnej otázke:"Byť či nebyť?" Výsledkom sú siahodlhé slovné prestrelky dvoch úplne odlišných táborov a váhanie chorľavého vladára, či si má potupne ohnúť chrbát, poslať svojho syna ako rukojemníka k nepriateľovi a zachrániť národ, alebo bojovať za každé cenu, do posledného dychu a v prípade prehry svoj národ zničiť... Niekoľko zručne natočených bitiek, useknutých hláv a brutalita na oboch stranách, atmosféra beznádeje, hladu a strachu v radoch Kórejcov, to všetko je vynikajúce. Postava hrdinského kováča Seo Nal-soia (ktorý akoby tu vypadol z Nebeského kráľovstva) či karmy v podobe malej siroty nájdenej pred bránami pevnosti, je tiež vítaným oživením príbehu. Keď sa však stretnú u panovníka hodnostári a začnú žabo-myšie vojny, tempo prudko opadne a trvá strašne dlho kým sa film opätovne dostane do tempa. Škoda, možnože ak by som bol šikmoočkom, prihodil by som nejakú tu hviezdičku, tak to je len za aj keď veľmi solidné, ale len tri hviezdy... (15.02.2018)