Mimo zákon

Zvláštní. Jak mě Noc na Zemi nadchla, tak mě Mimo zákon zklamalo. Hned z několika důvodů jsem si myslel, že to bude perfektní film pro mě: 1) natočil to Jarmusch, 2) hudbu obstaral Waits, 3) hraje v tom Benigni a 4) je to jeden z 1001 filmů, které údajně musím vidět, než umřu. Jsem zvyklý, že popisy Jarmuschových filmů bývají skromné, obsahují jen pár vět. Ale ta jednoduchost mu právě slouží k úžasně nenásilnému filosofování o světě, mezilidských vztazích, k dokonale zvládnuté psychologii postav... A tady u mě právě Mimo zákon narazilo. Pod jednoduchým příběhem se neskrývá vůbec nic. Tlachání tu je bohužel jenom tlacháním a nemá žádný vážnější podtón jako v Noci na Zemi nebo Kafech a cigárech. Tři maníci se potkají v cele, chvíli kecají o ničem (a Benigni si pořád plete jména ostatních dvou, haha) a pak utečou, přičemž cestou občas kecají o ničem... Mrzí mě to, ale nezaujalo.. (18.08.2009)

Mimo zákona a pre mňa aj trocha mimo misu. Čiernobiele spracovanie som ešte prežil, to na väzňov v pruhovanom stačí. Na mňa ale trochu pomalé, naťahované, bez tempa, zrýchlilo sa to len na úteku, ale to bola menšia časť stopáže. Jarmuschov humor mi nesedí, toto nie je komédia, na ktorej sa ja zasmejem. (05.07.2022)

Výborný epizodický film, co doslova vede odnikud nikam. Tři chlápci se sejdou, utečou spolu a pak se rozejdou. Žádný tajemný úvod, žádný dechberoucí závěr. Během filmu se pak režie nezaměřuje na akci útěku, ale spíše na malé události, které se bývalým trestancům staly. A ty pak ovlivnily vztahy mezi utečenci, stejně jako další vývoj filmu. Abych to zkrátil, je to prostě geniální minimalistický film s výbornými hereckými výkony, především Roberta Benigniho a Toma Waitse, ale i krásné Nicoletty Braschi. (20.03.2011)

"So, Bob... For why are you in this prison put?"     Ohromne štýlová komediálna dráma o úteku z väzenia, zaradená v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Jarmuschov osobitý štýl tu dosahuje jeden zo svojich vrcholov. Nadmieru ma baví to pozvoľné plynutie nabité atmosférou, nádherné nájazdy čiernobielej kamery (skvelý Robby Müller, ktorého obdivujem aj pre jeho prácu na filmoch Wima Wendersa), či štýlová hudba (John Lurie), nevšedná ako film samotný. A tá celková nevšednosť je to, čo na tejto snímke oceňujem obzvlášť. Nie sú tu žiadne otravné klišé, je to na hony vzdialené hollywoodskej veľkovýrobe určenej masám, je to proste nezávislé, ako sa patrí. Pomerne jednoduchá zápletka je postavená najmä na skvelom kontraste troch hlavných charakterov a ich výbornej vzájomnej chémii. Tieto postavy sú navyše výborne obsadené charizmatickými hercami: Roberto Benigni (Roberto) priam exceluje v komediálnej rovine, veľmi sa mi páči i štýlový Tom Waits (Zack) a príliš nezaostáva ani John Lurie (Jack). Snímka pozostáva z niekoľkých dosť rozdielnych fáz, ktoré na konci do seba perfektne zaklapnú. Mne sa mimoriadne páči hlavne tá fáza prechodu cez močaristý terén (krásne stromy vo vode, plavba loďkou), v ktorej sa až toľko nerozpráva, ale ktorá o to viac oplýva obrazovou nádherou (spomínal som už, aký je Robby Müller skvelý kameraman?). Monológ nad pečeným králikom patrí potom k mojím najobľúbenejším scénam. Výborná je i záverečná, povedal by som dosť nečakaná fáza, ktorá je ako z nejakej rozprávky, s čarovnou Nicolettou Braschi (Nicoletta) ako nejakou dobrou vílou. Tá je vlastne priamym protikladom k hysterickej Ellen Barkin (Laurette), v malej, ale výbornej roličke (začiatok filmu).     "Before, she is very kind with the rabbit. She call the rabbit, ‘Good rabbit. I like this little rabbit. The eyes of the ra…’ Ta! Suddenly, the rabbit dead. Very strange mother, my mother." (02.04.2024)

Poprvé dávám Jimovi trojku, ale já se do toho příběhu nedokázala ponořit a nedokázala. Nemohu říct, že bych snahu neměla, ale jakmile si jdu udělat kafe a podobně a na tu chvilku to nevypnu, tak je zle. Proti hereckým výkonům bych žádnou výtku neměla, ale je možné, že příběh samotný mě nezaujal natolik, abych ho plněji docenila a ocenila. Doufám, že příště budu jásat …. (03.02.2019)