Podivnější než ráj

Jarmusch je génius. Vážně genius. Posadit tři lidi do jedné místnosti, vnutit jim otupělý výraz, zakázat jim mluvit a hýbat se a přitom z toho vytřískat zábavu, to si může dovolit jen ON. Jenže omyl, ON si z nás nedělá srandu coby hvězda, tenhle film je začátek. To je pak nebetyčná drzost. Nebo kouzlo osobnosti, která už tehdy dala znát, že si bude dělat svoje věci po svém a že je jen na nás, jestli to bude i naše SVÉ. Mé SVÉ to rozhodně je. (05.07.2006)

Další Jarmuschova tradiční hra na umění. Dva povaleči se poflalkují světem. Krajně nezajímavá věc, na kterou se sice dá místy koukat (díky velice zřídkavému závanu humoru), ale jakmile se na jedinou sekundu zamyslíte, tak si uvědomíte, že je kompletně celý snímek opravdu totálně a nefalšovaně o hovně. V podstatě sledujete (naštěstí v přátelské stopáži) tři nezajímavé životní osudy tří nezajímavých lidí. Nic víc a nic méně. Za sebe (největšího filmového odborníka vesmíru) dávám slabé dva kusy. (21.07.2018)

Pri režiséroch, ktorých tvorba mi nezmenila život, cítim tendenciu, že sa mi najviac páčia ich začiatky. Stranger than paradise je v mojich očiach parádna bláznivá komédia. Aj keď ňou doslova nie je a ani nechce byť. Pozerať sa na partiu exemplárnych lúzrov, ktorí sa tvária dôležito a nič nerobia, je pre mňa zdrojom nevyčerpateľnej zábavy. No a ten záver na Floride, to je ako niečo zo Simpsonovcov. VIDENÉ ZNOVA: 7/18: Skutočne ide o jednu z najlepších komédií, aké som kedy videl, nič sa na veci nezmenilo...Jarmuschov suchý humor je unikátny. (19.06.2012)

Jarmusch je v mých očích výborný režisér, který natočil dva skvělé bijáky, a to Mrtvého muže a Noc na Zemi, a pár dalších opravdu zdařilých kousků, jako je např. Ghost Dog. Že je ale režijní génius, jsem pochopil po tomhle snímku, protože uchvátit kritiky, festivalovou porotu a filmové fanoušky něčím tak napohled jednoduchým je opravdový kumšt. Viděl jsem slušnou řádku filmů z kruhu americké nezávislé scény, které mě po emoční stránce dostaly nepoměrně víc a mají přitom nepoměrně skromější hodnocení. Kdybych Podivnější než ráj viděl bez znalosti Jarmuschovy filmografie, řekl bych si, ten kluk má talent a jednou z něj něco bude, ale naprosto bych z tohohle kousku nebyl odvázaný. Především má strašně jednoduchý a banální děj, a to i na poměry nezávislé scény, kde opravdu nečekám velký rozpočet a bombastickou akci. Sestříháno do třicetiminutové stopáže, mohlo by Podivnější než ráj být kvalitní částí povídkového filmu, ale takhle obsahuje opravdu hodně vaty. Tak statická kamera, minimalistické dialogy a minimum dějových zvratů se vidí jen zřídka. Nejcennější je kamera, která zprostředkovává částečně i díky černobílé barvě bezútěšnost periférie amerických velkoměst a rekreačních bází. Připomíná mi to dokumentární snímky z prostředí americké "bílé lúzy" z chudinských čtvrtí 60. let. Celkový dojem: 45 %. (09.06.2009)

"Každodenní otravná jízda životem." Mušky poletující od ničeho k ničemu ve vzduchoprázdnu, až nastane naráz náraz. Je důležité vyjet ven, býti /s/ Jarmuschem, který leccos osvětlí, leckoho přiměje... k plachému výkřiku, pod střechami světa, k /ne/odehnání všudypřítomné, všedně obyčejné tiché existence. Teď je možný začátek na změnu, konec pobytu vyvržené Evy a Adamů, bezšťavnatě zahryznutých do poznaného /Velkého/ jablka, které se jim přikutálelo do života. (12.03.2017)