Hra na pláč

Hodne silny film, co lze vnimat a hodnotit v nekolika rovinach. Tema prvni - zajaty Forest aka Jody - pekny, ikdyz mi zde jinak velky oblibenec Forest prijde krapet nepravdepodobne prehravajici, na druhou stranu chovani jedince v jeho/takto vypjate situaci muze byt natolik extremni, ze i to prehravani a celkove pojeti jeho role je zde dost relativni a subjektivne vnimane. I tak kazdopadne hodne feer. Kde vsak dostava film pro me opravdovou intenzitu, silu a krasu, je vztah Ferguse s Dil v kontrastu s I.R.A. minulosti Ferguse. Bizarni, presto krasna love story, nabizi spoustu otazek a minimalne jedno obri "moralni" dilema. Herecke vykony i scenar paradni. A Crying Game song od Boy George uz nikdy nebude znit jako pred shlednutim tohoto filmu, vzdycky si pri nem vzpomenu na Ferguse s Dil, klenot... (29.06.2012)

Krásně pojmenovaný starší snímek mého oblíbence, obsazený mým neoblíbencem - no, myslím, že za zkoušku to stojí - řekla jsem si - bohužel, nestálo.... Tak hlavně - celou dobu jsem měla pocit, že postavy předstírají něco jiného, než k čemu nakonec dojde, nic na mě nepůsobilo opravdově (včetně Dil, kterou jsem prokoukla při prvním detailním záběru v kadeřnictví, takže překvapení se nekonalo), nefungoval pocit viny jednoho, ani oddaná láska druhého, tím padá i smysl celého příběhu a já odečítám jednu hvězdu za druhou, až mi zbývá jen jedna jediná - za hudbu. P.S. Nakonec mě nejvíc ze všeho zaujala biografie Jaye Davidsona, kterou jsem si díky Hře na pláč přečetla. (07.01.2012)

Bravurně zahraná bajka o zlých škorpionech, psychicky a tělesně nesouladném žabákovi a jednom štírovi, co neměl v povaze bodnout.. Jordan je v tématech IRA a transgender jako ryba ve vodě a potencionálně kontroverzní pojednání o rasách, národnostech, sexualitě a minulosti na gumě servíruje s nenucenou lehkostí. Škoda jen, že když už víte, že Re může být jen jeden, myslíte u toho na Hangover a thajské zkušenosti zubaře Stua.. „When a man loves a woman, can't keep his mind on nothing else…“ (10.10.2017)

Tak konečně už vím ve kterém filmu jsem slyšela (poprvé!!!) tuhle úžasnou bajku. . „Štír a žába: Štír se chce dostat přes řeku na druhý břeh, ale neumí plavat. Jde za žábou a požádá ji, aby ho převezla na druhou stranu.Žába na to: Já tě převezu a ty mě bodneš. Štír nesouhlasí. - Kdybych tě bodnul, tak bychom šli ke dnu oba. Žába nad tím chvilku přemýšlí a nakonec přijímá.Vezme štíra na záda a vrhnou se do vody. Asi v půli cesty ucítí pálivé bodnutí v boku a dojde jí, že ji štír přece jenom bodnul.A jak se pomalu potápí do vln, zakřičí: Proč jsi mě bodnul? Teď se oba utopíme A štír na to: - Nemohl jsem si pomoci, mám to už v povaze. A jaký je v tom význam? Význam je v tom, co říká. Štír udělá to, co má v povaze.“Velmi zvláštní film o závazných závazcích, o podivném přátelství, o velmi zvláštním vztahu a o tom, co každý z nás má v povaze. Jak jsem mohla na tenhle film zapomenout? To vážně nevím, ale bajku znám.. dosud!!!! (21.12.2005)

Tento film jsem viděla už před drahnou dobou, leč hudba z něj mi často zní v uších... Ještě teď vidím smějícího se Foresta Whitekra v bílém véčkovém svetříku pohazujícího si s baseballovým míčem, jak se v reminiscenci zjevuje hlavnímu hrdinovi v podání Stephena Rey... Proč se mu směje není radno prozrazovat předem, aby jeden nepřipravil jiné o nečekanou pointu... Jo a jak je to s tím štírem na zádech želvy, který si prostě nemůže pomoct... Tak to je to, proč vidět tento film - a to nejen jednou. (23.06.2009)