Každý mladý muž

Já se u Každého mladého muže bavil, podle mě je to srovnatelné s ranými Formanovými filmy. První povídka, i když se toho v ní moc neděje, se docela příjemně vyvíjí, druhá je zase milou mozaikou ze života vojáků záklaďáků a má docela originální a symbolický závěr. Mladý Pavel Landovský jako vždy skvělý, u některých mladičkých herců je opravdu, jak píše Anais, zajímavý kontrast s jejich pozdější podobou, Václav Havel je spíš kuriozitou. Nejvíc se mi líbil "Černý Petr" Ladislav Jakim hledající nějakou vosamělou kapličku, někde na horizontu... (24.08.2010)

1/10 Nastesti jsem to nevidel cele, ale i tak mi to pro predstavu stacilo - vojenska agitka jak ma byt - predstavi se tam nejmodernejsi technika, prida par trapnych ftipu a je vyvlnovano. Co stoji za to, je videt vsechna ta herecka jmena v zelenem - obzvlast chutne pro nevojaky jako ja. Hodne slaby prequel k Copak je to za vojaka? (13.08.2008)

Pavel Juráček vytvořil neskutečně prázdný film, ať už ve smyslu dějovém, emocionálním či výrazovém. V první povídce – Achillovy paty – líčí putování dvou vojáků do nemocnice v Plzni a zpět. Zbytečné dialogy střídají ještě zbytečnější záběry. Narace je zde potlačena na minimum, tudíž nám nezbývá nic jiného, než pasivně koukat na sled náhodně poslepovaných událostí. Pocit odosobněnosti, neschopnosti navázat komunikaci, jde přeci jenom vyjádřit lépe. V druhé části – Každý mladý muž – režisér zabíhá do cvičení vojenské jednotky. Zde roztříštěnost jednotlivých epizod ještě více prohlubuje. Humorně snad můžou působit scény vojenského cvičení, ale to je přeci jen na Pavla Juráčka trochu málo. Jednotlivé promluvy mezi postavami drží pohromadě samotné prostředí armády a plánování taneční zábavy. Zamýšlená závěrečná humornost, nebo alespoň jakési tragikomické vyznění, nepůsobí nijak. (09.11.2003)

Správně autentický filmík... K malé roli bez jemného pacienta přišel Václav Havel tak, že Landovský přišel za režisérem Juráčkem a řekl mu " Vašek nemá na prachy, nedal bys mu nějakou roli, aby bylo na pivo ?" A režisér dal. (01.05.2013)

Asi v hodnocení nadsazuji, ale Juráčkův film "Každý mladý muž" je dle mého formálně dokonalým filmovým dílem, řadícím se k tomu nejlepšímu z tzv. "České nové filmové vlny". Příčinou nízkého hodnocení zde na ČSFD je snad fakt, že velká část uživatelů nikdy neprodělala základní vojenskou službu, notabene ne v době socialismu, a potom pochopitelně obecná nechuť zdejšího, po výtce mainstreamového publika k artovějším filmovým počinům, související snad s jeho (ne)schopností vnímat a přemýšlet... První, čím film vnímavého diváka zaujme, je nepochybně jeho výtvarně podmanivá kamera, pečlivě komponující zdánlivě nehledaný a reportážně "úderný" záběr, který také dosyta prokresluje světlem či naopak širokou paletou polostínů. Už kvůli kameře samotné toto dílo rozhodně stojí za vidění. Samozřejmě nejen kvůli ní... Zdánlivá náhodnost a námětová neutříděnost obou povídek má ve skutečnosti hluboce promyšlenou osnovu. Existují totiž pouze dvě věci, které neustále zaměstnávají mysl vojáka v základní vojenské službě: 1) "svobodný" svět mimo kasárna a 2) ženy. Obojího se "obětem" ZVS zoufale nedostává a právě proto se snaží, pochopitelně také často poměrně zoufale, obojí vyhledávat. Zmiňovaná absurdnost, v první povídce vskutku téměř surreálná, ve druhé spíše tragikomická, pochopitelně pramení především z nenormálnosti situace, do níž se mladý muž v období základní vojenské služby dostává. Přes zdánlivou nehledanost jednotlivých záběrů je Juráček, jako citlivý pozorovatel, samozřejmě pečlivě vybírá a už tímto výběrem k absurditě podvědomě směřuje... Všednodenní banalita "hry na vojáky" se zde propojuje s banalitou "světa mimo", aby v důsledku podtrhly nenormálnost a vyšinutost "kasárenského" života a světa. V tom je mimochodem nepochybně přítomna i velká dávka pacifismu... Není pochyb o tom, že zde režisér "zhmotnil" vlastní pocity a dojmy z absolvování ZVS. Některé scény by ostatně snad ani nebylo možné vymyslet "od zeleného stolu", ale musely být v nějaké formě zažity či alespoň odposlechnuty z vyprávění jiných... Tím vším film nejen zapadá do okruhu filmů "České nové filmové vlny" jako její důstojný reprezentant, ale dokonce se řadí k jejím nejlepším dílům, jakými jsou především filmy Ivana Passera (Intimní osvětlení) a Miloše Formana (Černý Petr, Kdyby ty muziky nebyly, Konkurz, Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko). Celkový dojem: 90% Zajímavé kometáře: Erw, Jonatthan (07.08.2010)