Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Povídkový diptych z prostředí základní vojenské služby, konfrontující se smyslem pro absurditu všednodennosti, sny a touhy sotva dospělých mladých mužů s realitou socialistické armády. Film, který byl doma vítán jako antimilitaristický, zatímco západní levice jej kritizovala za oslavu vojenství. (BUD-SFIS)

Recenze (62)

kobejn 

všechny recenze uživatele

Juráčkovi dávám pět za všechno, ale nejen kvůli tomu, že to točil geniální Juráček, ale prostě proto, že tohle dvoupovídkový nic je podle mě věrohodným vystižením absurdity a marastu vojenské služby a pocitů, které z níJuráček měl. Smysl tohoto filmu byl ukázat a vsugerovat prožitý pocit zbytečnosti a absurdnosti, což se povedlo dokonale a ačkoli žijeme na stejný planetě, každý vnímáme věci rozdílně a často protikladně. ()

MM11 

všechny recenze uživatele

Mimořádně hloupý film z něhož není ani příliš čitelné, co vlastně zamýšlí. Jestli někdo sveřepě věří, že to má být "obžaloba armády/její oslava", tak by možná neměl hledat skryté poselství. Mám smutný pocit, že i kdyby jste ten film vyklepali vzhůru nohama, tak z něj kloudného nevypadne zhola nic. Náš největší režisérský génius Pavel Juráček tady tvrdě narazil. V povídkovém filmu viditelně povyšuje na roveň scénáře vlastní historky a zasazuje je do (velice mírně řečeno) trochu nesouvislého kontextu. Silnou stránkou Každého mladého muže je delší dobu vystižení protikladů, ale všechna zábava jednou skončí. Když se ukáže prázdnota toho kolem v osudově myšlenkově vyprázdněné závěrečné scéně (nikdo prostě neví, co má dělat), tak i poslední plamínek zhasne. Pavel Juráček byl složitá osobnost a k svým filmům docházel náročnou cestou. Ke Každému mladému muži nepřistupoval s odstupem a navíc několikrát přepisoval scénář. Proto věřím, že ten film se mu jednoduše nepovedl a nehledám vedlejší pomrkávání. Landovský je tady korba a Havel aspoň něco řekne. Ale jako celek? Škoda slov. ()

Reklama

YURAyura 

všechny recenze uživatele

1/10 Nastesti jsem to nevidel cele, ale i tak mi to pro predstavu stacilo - vojenska agitka jak ma byt - predstavi se tam nejmodernejsi technika, prida par trapnych ftipu a je vyvlnovano. Co stoji za to, je videt vsechna ta herecka jmena v zelenem - obzvlast chutne pro nevojaky jako ja. Hodne slaby prequel k Copak je to za vojaka? ()

dwi 

všechny recenze uživatele

Pavel Juráček vytvořil neskutečně prázdný film, ať už ve smyslu dějovém, emocionálním či výrazovém. V první povídce – Achillovy paty – líčí putování dvou vojáků do nemocnice v Plzni a zpět. Zbytečné dialogy střídají ještě zbytečnější záběry. Narace je zde potlačena na minimum, tudíž nám nezbývá nic jiného, než pasivně koukat na sled náhodně poslepovaných událostí. Pocit odosobněnosti, neschopnosti navázat komunikaci, jde přeci jenom vyjádřit lépe. V druhé části – Každý mladý muž – režisér zabíhá do cvičení vojenské jednotky. Zde roztříštěnost jednotlivých epizod ještě více prohlubuje. Humorně snad můžou působit scény vojenského cvičení, ale to je přeci jen na Pavla Juráčka trochu málo. Jednotlivé promluvy mezi postavami drží pohromadě samotné prostředí armády a plánování taneční zábavy. Zamýšlená závěrečná humornost, nebo alespoň jakési tragikomické vyznění, nepůsobí nijak. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Ta vlast, ta žena, tu první se muž učí bránit zbraní, tu druhou dobývat něžnostmi, aby ji pak přefikl a měl s ní syny, kteří se budou učit bránit vlast, a dcery které budou dobývány něžnostmi, aby byly pak....Pseudo-umělecká agitka o tom, jak se v láskyplném lůně socialismu z chlapců stávají chlapi. Landovský s Vyskočilem chodí po městě, zatímco nám Juráček v druhém plánu ukazuje jejich zrání (sebevražda, hřbitov, nemocnice, ženy mladé i starší...); ač se zdá v míru nesmyslné hrát si na vojáčky, nepřítel nikdy nespí a připravuje se v skrytu vraždit a znásilňovat naši vlast a naše ženy. Nudné, strojené a natočené ve stylu socialistických týdeníků. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (7)

  • K malé roli bezejmenného pacienta přišel Václav Havel tak, že Landovský přišel za režisérem Juráčkem a řekl mu: „Vašek nemá prachy, nedal bys mu nějakou roli, aby bylo na pivo?“ A režisér dal. (sator)
  • Název filmu se objeví až v 31. minutě (Skarface)
  • Jako hlavní motivace k napsání filmu vedla režiséra Pavla Juráčka touha dostat se z kasáren, protože v té době sloužil vojenskou prezenční službu. (sator)

Reklama

Reklama