Pouta

Socialistické budovanie družstva musí dostať prednosť pred buržoáznymi predsudkami a názormi, to bolo asi aj motto doby, keď vznikal tento film. Dosť to poznať a dokonca aj milostný trojuholník sa tomu podriaďuje. Na Kachyňu pomerne nudný film bez emočného náboja, aspoň pre mňa. Ani tá operácia v kravíne nevyvolala žiadnu reakciu, a už vôbec nie záver. –––– Byl jsem právě promovaný blbec a Sylva pro mně byla princezna z jinýho světa. Doopravdy jinýho světa. (21.02.2016)

Takové české noir - ovšem z prostředí kravína. Takové ty napůl budovatelské filmy rády vše házejí do černé nebo bílé, kladu či záporu. Nemůžu si pomoct, ale kdybych byl v tom 1961 v kině, vybral bych si raději ty buržoázní paničky, než soudružku Švorcovou (takže jednání hlavní postavy je mi nelogické). Akorát tehdy bylo ještě normální dát přednost životu v kravíně, před životem v luxusní vile. Kdyby se tvůrci více zaměřili na samotný noir žánr a odprostili se od schématismu, mohl z toho být docela povedený film. (03.10.2014)

Nejdřív jsem si říkala, to je ale přehlídka budovatelských klišé: nabarvená panička v rukavičkách, správná to maloměšťačka s buržoazním pejskem, hrdinný veterinář, který se ale hodlá zpronevěřit svým ideálům a to ani ne tak z lásky, jako kvůli rezignaci a pohodlnosti, uvědomělá Jířa Švorcová, co našemu hrdinovi otevře oči, prostí a dobří lidé na vesnici versus povýšená mamá-tchyně jak když vyšije. Ale když se setře ten prvoplánový pel, tak ono to zase tak vycucané z prstu úplně není a době poplatné už vůbec ne. Manželské krize a frustrace z nenaplnění životního snu tu byly jsou a budou vždycky. Dosaďme si klišé třeba made in USA v nepočítaně hollywoodských filmech, od solidních tragédií po tzv. romantické komedie: rozmazlená dceruška s papínkem v zádech, nabízející hrdinovi pohodlné přežívání v tatínkově trafice, prostá dívka z lidu, která hrdinu naučí, co jsou pravé hodnoty - většinou ho zavede do fastfoodu, a on najde své pravé místo. Ale na rozdíl od Hollywoodu ten Kachyňa tak černobílý nebyl a jeho postavy byly docela životné a konec filmu tím pádem taky. Atmosféra venkova, stájí a chlévů absolutně bravurně zprostředkovaná. (27.11.2012)

Oceňuji tu temnou atmosféru, pořád ve filmu prší, socialistické zemědělství se topí v blátě a obětaví kolchozníci se těší až bude jednou asfaltka. Panu veterináři se ale nechce tak dlouho čekat, na vesnici vyhořel jeho mladistvý elán. Připadá si zneužitý a nedoceněný, chtěl by do města, žít, užívat a ne dřít od rána do noci. Přichází večer a dlouhá noc, kdy se vše rozhodne. Filmový styl filmů let čtyřicátých, postavy málo plastické. Od filmu z roku 1961 bych už očekával víc, ale pořád jsou tu ti výborní herci, kteří to zachraňují. 65% (13.01.2017)

Co se stane, když mají manželé zcela odlišný žebříček životních preferencí. 1) Snad největším plusem filmu 37letého režiséra Karla Kachyňi a 32letého scenáristy Jana Procházky je silná atmosféra a navzdory temným zachmuřeným záběrům výrazné charaktery (například veterinářova manželka Sylva)._____ 2) Ve druhém plánu je konflikt mezi osobní kariérou a pohodlím na jedné straně a bojem za lepší socialistickou budoucnost, kterou příznačně symbolizuje 33letá Jiřina Švorcová, na straně druhé._____ 3) Vzhledem k dobovým konotacím si vážím realistického konce bez budovatelského patosu._____ 4) Výstižný úvod do politického pozadí filmu napsal komentátor Fifer***. (20.10.2020)