Leningradští kovbojové dobývají Ameriku

Jedna z nejpodivnějších, nejzajímavějších a svým způsobem z nejzábavnějších komedií, co kdy byly natočeny. Úžasně stylizovaný film o finské kapele, která se rozhodne prorazit v USA, ale osudem je nasměrována ke kariéře v Mexiku:-) Jejich cestu na mexickou svatební slavnost oklikou přes Spojené státy tak dokumentuje tahle podivuhodná road-movie, která je plná všelijakých bizarností, šílených písní, ujetého humoru a stylizace kapely, která dosahuje dokonalosti. Aki Kaurismäki natočil nízkorozpočtový film, který dokazuje, že v komediálním žánru rozhodují nápady a ne peníze... Silný finský originál... (i když...Kaurismäkiho styl plný pomalého tempa, statických obrazů a minima střihu se velmi blíží ve filmu ne náhodou účinkujícímu americkému králi nezávislého filmu Jimu Jarmuschovi a jeho režijnímu rukopisu) (18.03.2007)

O skandinávských filmech se říká, že bývají dosti podivné, a víte co? Ona je to absolutní pravda. Pokud by se někdo ve vašem okolí ptal, v jakém smyslu "podivné", posaďte ho na hodinu a čtvrt do křesla a pusťte mu Leningradské kovboje. Protože ty jsou přímo esencí té finské podivnosti - bizarní účesy, tváře bez výrazu, půlhodinové pauzy, než někdo něco řekne a humor, který rozdělí diváky do dvou kategorií. Jedna nechápe, co na tom má být vtipného a nudí se, a druhá nechápe, co na tom má být vtipného, ale od začátku do konce se nemůže přestat smát, byť sleduje třeba jen partu týpků na poli, co zasněně hledí na traktor. Já samozřejmě patřím do té druhé kategorie. Miluju, jak se s tím Kaurismäki nepáře. V americkém filmu by třeba jen celá expozice (představení kapely, nabídka hraní v Americe, přípravy na cestu) trvala aspoň tři čtvrtě hodiny, tady je to zfouknuté asi za tři minuty. Záběr na kapelu jak hraje, záběr na ruského papaláše bez emocí, co řekne "takové kraviny vám spolkou maximálně v Americe", titulek Amerika a už se v letadle učíme anglicky. Nádhera! Rozhodně jeden z mých nejoblíbenějších hudebních filmů. (05.04.2020)

Film mne dlouhá léta zázračně míjel a dostal jsem se k němu až po třiceti letech od jeho vzniku. Čas mu neubral na síle, i když dnešní generaci bude připadat trochu předpotopní. Tak se tenkrát ale dělal nezávislý film. Songy byly dost dobrý, cesta napříč Amerikou a hudebními žánry, na nedělní odpoledne jsem si nemohl dát nic lepšího.... (27.02.2011)

Stylovy a hodne ujety film od reziserskeho virtuoza Aki kaurismakiho /Ariel, Stiny v Raji/. Je to maximalne sympaticky mix hudby, road movie, dialogov, ktore nie vzdy davaju zmysel, a kadejakych blaznivych napadov. Ucesy su doslova genialne a Matti Pellonpaa to vskutku dobre tahal. pre mna jeden z najlepsich filmov svojrazneho Aki Kaurismakiho : 95 % (28.06.2016)

Je to taková příšerná píčovina až si to prostě zaslouží absolutní hodnocení. Leningradští Kovbojové jsou jako skupina sami o sobě dost příšerní (a hraje jim to fakt do pohody:)), a když se ještě nechají režírovat někým jako je Aki Kaurismäki, vznikne z toho ujetost ještě desetkrát ujetější než třeba Svéráz Národního Lovu, abychom zůstali ve stejných zeměpisných šířkách:) (28.01.2003)