Parazit

Nepředvídatelný děj (samozřejmě bylo jasné, kdo další půjde po řidiči na řadu), nelítostná společenská kritika, ale pořád černohumorně kouzelná. Satira, u které jsem nevěděl, na čem přesně jsem. Tvorba jihokorejského tvůrce se dá rozpoznat tak, že mísí několik žánrů a vždy kousavým způsobem upozorňuje na nedostatky a chyby ve společnosti. Tuhle rodinu si nejde nezamilovat. Bydlí v chudé čtvrti, v podzemním bytě, neustále chytají wifinu a v hlavě převalují nápady, jak se dostat ze sraček. Rodiče jsou bez práce, děti se nedostaly na vysokou školu. Posun nastane poté, co synek objeví šanci doučovat angličtinu v rodině (naivních) pracháčů. Invenci se meze nekladou a rozjede se úsměvný kolotoč, protože každou šanci je třeba chytit za pačesy. A tady to celé začíná a divák obdivuje, jak moc si padesátiletý tvůrce troufá a jak náramně mu to vychází. Dílo je to kompaktní a tolik odlišné od ostatních. Ona oslavovaná žánrová rozmanitost je opravdu na poklonu, přičemž to vůbec nepoškozuje tempo ani formu. Začínáme coby ryzí černá komedie, někde v půli přepneme na slušný thriller a završíme to sociálním dramatem o (vážných) rozdílech společenských tříd s až hororovými prvky. Herci jsou na jedničku, krutě humorné obžalobě systému dodávají ty správné grády. Vítěz loňské Zlaté palmy mě bavil režijním citem, vnímavým k detailu a dávkujícím přesně taková sousta, která jsem si dokázal pořádně poválet v ústech, než mě zase překvapil další chutí. (06.01.2020)

Kličová událost košického Art Film Festu samozřejmě z fleku vyprodala největší sál festivalu. Já si trošku připadal jak na csfd projekci, vedle mě freddy, za mnou pan hnědý, před hajzlem seznamení s dalším csfd drakem. Joon-ho Bong je master, protože dokáže míchat žánry, které by leckoho ani nenapadlo hodnit do jedný míchačky, co začíná jako komedie, pokračuje jako sociální drama a končí thrillově. Scénář originálnější než multikino v iglů, nuda vyfakovaná daleko od filmu, nebyl záběr, kdybych si zívnul. Režie působí naprosto sebejistě a výborně pomáhá s vyprávěním i s prolínajícímy žánry. Joon-ho Bong si prostě hraje se žánry, s dějem, s postavama a mě ty jeho hrátky přišly filmově neskutečně fresh. Jihokorejský den na košickém arťáku se vydařil na výbornou. (21.06.2019)

Bohužel se s proudem nesvezu. Naprosto uznávám, že film je skvěle natočený. Kamera byla pro mě to nejlepší ne celém filmu. Ale ten zbytek... špatné nalazení? Protože mi to nepřišlo vtipné. Nemám ráda, když se lidi takhle podvádějí a tady to na můj vkus došlo až do záhodných výšin. Do toho ten konec, který se od určité chvíle dal čekat. Nemyslím si, že by to bylo něco novátorského. Nemyslím si, že si to zaslouží takovou pozornost, ale film zřejmě přišel ve správnou chvíli na správné místo. Hlavně mi také přišlo, že byl až příliš dlouhý. Nepřišlo mi to na 132 minut, ale tak na tři dny. Asi potřebuju navázat nějaký vztah s postavami, potřebuju, aby mi byl aspoň někdo sympatický, tady se nestalo. Ani jsem s nimi nedokázala soucítit, nic. Chladno. Možná to tak mělo být, v tom případě je to pro mě naprosto nevyhovující snímek. Skvělá kamera, kvalitní obsazení, ale totálně zpruzelá Zíza. (30.11.2019)

V rovině sociální satiry a černé komedie stoprocentní, v rovinách všech dalších pokradmu se objevujících žánrů přinejmenším snaživé a v každém zvratu překvapující. Ale jak mě moc bavilo netušit, kudy a kam se můžu vydat, doteď se nemůžu rozmyslet, jestli mi katarze přijde odvážná nebo jenom přepálená. Jak je totiž u korejských hitovek zvykem, objevují se s přibývajícím počtem překvapení i momenty s tak vysokým faktorem wtf, že se hranice mezi úsměvem a zdviženým obočím téměř smaže. Náladou a dozvukem se do mě ale parazit (zejména díky síle vypravěčova konce) zahryzl věren svému názvu dost účinně. (16.10.2019)

Velmi silné 4* a mám takový pocit, že tento film bude ve mně ještě růst. V první řadě Parazit má fakt ale fakt geniální scénář, který je zároveň velice odvážný. Tohle se mohlo tak jednoduše rozsypat pod rukama a z filmu se mohla velice jednoduše stát absurdní fraška, ale díky sebevědomé režii, která přesně věděla, jaký film točí, z toho vznikl silný a nevšední divácky zážitek. Já jsem po dlouhé době viděla film, u kterého jsem neměla absolutně ponětí, kam to celé směřuje a po fakt dlouhé době můžu napsat, že jde o něco, co jsem ještě neviděla. OK, o den později jsem tu pátou hvězdu prostě přidat musela. (12.01.2020)