Tramvaj do stanice Touha

Nevidieť filmovú adaptáciu slávnej divadelnej hry z pera Tennesseeho Williamsa sa vraj rovná škandálu,aký si milovníci kvalitného filmu nemôžu dovoliť.Patrím k ľudom,ktorí si pod ťarchou takýchto argumentov ochotne dopĺňajú medzery vo vzdelaní a zatiaľ som nemala dôvod to oľutovať.Názov tohto diela sa už desaťročia skloňuje v rôznych odborných publikáciách,životopisných bestselleroch,filmových dokumentoch,pri výročných oslavách i mimoriadnych udalostiach a všeobecné názory naň by sa dali nazvať jedným veľkým superlatívom.Dočítala som sa,že túto hru skúšali v slávnej hereckej škole Leeho Strassberga takmer všetky budúce herecké hviezdy,pretože ako jedna z mála vedela dokonale preveriť ich talent i skryté vlohy.Pre Marlona Branda znamenal tento priekopnícky filmový počin vstup do sveta nesmrteľných,aj ked osobne som presvedčená o tom,že by to neskôr dokázal aj bez neho.Každopádne je jeho výkon v roli agresívneho Stana Kowalskeho aj po mnohých rokoch veľmi silným a nezabudnuteľným zážitkom.Dušou filmu však neotrasiteľne zostáva Vivien Leigh,ktorá s poriadnou dávkou divadelného pátosu a neodmysliteľným výrazom krásnej a koketnej ženy zatieňuje všetko a všetkých okolo seba.V čase nakrúcania tejto snímky bola už uznávanou filmovou a divadelnou herečkou a jej ohromujúci výkon túto skutočnosť len potvrdzuje.Svoj obdiv k osobe slávneho režiséra a literáta E.Kazana som už vyjadrila v inom komente,napriek tomu opäť klobúčik dolu a hlboká poklona pred jeho genialitou. (05.05.2013)

(SPOILERY inside) Stačí málo, oprostit se od doby a prostředí, a ten příběh ztratí šanci zestárnout. Jakékoliv nové verzi bude přesto kus původní síly scházet. Nepochybně. Verze filmová není výjimkou. Cenzoři měli společně s katolickou ligou potřebu uchránit skutečným životem netčené diváky před jistými „obscénnostmi“. Ve volném čase byste museli luštit nejzapeklitější šifry tajných služeb, aby vám z dialogu mezi Blanche a Mitchem došlo, že její manžel byl homosexuál. Scéna znásilnění končí, aniž by začala. Důležitý zvrat značí alespoň rozbité zrcadlo, do něhož Blanche dříve se stále menší jistotou hledívala. Jeden z mála to okamžiků, kdy si Kazan vzpomene, že režíruje film, nikoliv divadelní inscenaci. U materiálu obdobných dramatických kvalit ani není třeba vymýšlet složitě komponované záběry. Tím prvním a posledním jsou postavy a jejich dialogy. Stanley Kowalski, hlavní hvězda večera. Obhroublý, agresivní samec, který si hájí své teritorium, ale když není zbytí, umí nasadit tvář toho největšího kajícníka. Ta na Stellu zabírá. Jakkoli konec, opět vynucený cenzory, vyznívá jinak, není pochyb, že její „definitivní“ úprk nahoru, kam si přízemní Stan netroufá, definitivním nebude. Přijde zpět. Možná kvůli sexu, možná kvůli lásce. Takové, jakou Blanche nikdy nepoznala. Když se jí Stella táže, zda jela tramvají jménem Touha, má navrch, zároveň si nepřipouští, co je nám s ironií řečeno hned na začátku: další stanicí je hřbitov. I kdyby Tramvaj do stanice Touha nebyla nejlepší adaptací Williamsovy hry, což zatím nemohu posoudit, určitě patří k nejlepším učebnicím herectví s názornými ukázkami. Máte jedinečnou příležitost porovnat prvotřídní „method acting“ Marlona Branda a teatrální herectví Vivien Leighové, jejíž velká gest zčásti odpovídají stylu vystupování její postavy, herečky na svém soukromém jevišti, zčásti svědčí o tom, že vychází ze staré školy. Dva světy se střetly. Zoufalství, z něhož se svírá hrdlo – a do jehož ještě víc neprodyšné verze vše směřuje, představuje jednu z devíz filmu. Tu druhou, která je vlastně důvodem intenzivního prožitku z první, potom herci. Obdiv. 85% Zajímavé komentáře: Morien, murakamigirl, vadic (20.05.2011)

Víceméně průměrnou filmařskou stránku a menší utahanost zde naštěstí zachraňuje propracovaný a poutavý příběh. Sice je pravda, že krapet trpí přímočarostí, ale s přihlédnutím k době vzniku s tím rozhodně nemám problém. Ono se tomu totiž jinak nedá moc co vyčítat, zahrané mi to přišlo skvěle, graduje to poutavě, určitá míra psychologie postav tu taky naštěstí je a silné dojmy to ve mě taktéž zanechalo. Prostě to splnilo svůj účel a to bylo hlavní. Jen škoda, že to točil zrovna Elia Kazan, který mě ani napodruhé nepřesvědčil, že by byl tak úžasný jak se o něm říká. Pár geniálních záběrů se tu sice najde (rozbití zrcadla, žárovka...), ale většina z nich je prostě obyčejná, nevýrazná a bez samostatné síly. A ta stylizace New Orleans dává až moc najevo, že je to podle divadelní hry - přitom ve filmu bych čekal město, které bude skutečné, jelikož by to podpořilo uvěřitelnost příběhu. Tady fakt veškerá chvála patří Williamsovi a hercům (ačkoli Brandovi z nich především), Kazanovi až na posledním místě. Slabé 4* (08.09.2023)

Tak další filmová klasika za mnou. A rozhodně nezklamala. Marlon Brando byl skvělý herec a v kontrastu s (schválně?) přehrávající Vivien Leigh nadmíru přirozený. Nikdy jsem neměl a nemám problém s adaptacemi divadelních her. Tramvaj do stanice Touha je toho názorným příkladem. Milerád bych na to zašel do divadla. 8/10 (28.05.2013)

Přesně ten typ oceňované klasiky, která není mým šálkem kávy. Z herců mě zaujal jen mladý Brando, který jako jediný hrál jako filmový herec a ne jako divadelní, jelikož ostatní a to především dámské obsazení hraje přesně tím stylem, který jsem u některých starých filmů tolik nesnášel. Chápu, že se jedná o filmový přepis divadelní hry ale to přehrávání hlavní hrdinky je v některých případech neskutečně směšné a trapné. Jsem rád, že jsem tento film viděl, nelituji toho, nedá se říct, že bych se nudil ale nedokážu to prostě tolik ocenit, ačkoliv většina scén, ve kterých se objevuje Marlon Brando je dokonalá. U mě se jedná o film na jedno zkouknutí. (20.05.2010)