Chlapi nepláčou

Môžeme Chlapom vyčítať, že tu máme zase z tohto kútu Európy film týkajúci sa balkánskej vojny, ale to je problém distribútorov, že to berú ako komerčný artikel a nie tvorcov. Chlapi hrajú chlapov, ktorí museli robiť vo vojne rôzne svinstvá a nie dvakrát dobre sa im potom spí. Treba ísť na psychoterapiu. A ono to možno pomôže, ak potom dokážete medzi sebou prejaviť ako pochopenie, tak aj nenávisť a rozanalyzovať ju. Tu neboli proti sebe národy, ale mier a vojna a my ako diváci máme dosť problém si zapamätať, kto z hrdinov je z ktorej národnosti, pamätáme si ich hlavne vďaka menám alebo rodinnému statusu, a podľa mňa je to tak dobre. (07.02.2018)

52. KVIFF - Koukám, že balkánská stigmata z války v devadesátých letech jsou stále aktuální. Co se stane, když v dnešní době přivezete do jednoho horského hotelu bandu Jugoslávců, Vám totiž odvypráví tento film. Ono potkat v současné době na jednom místě Chorvata, Srba, Bosňáka, Muslima a Ustašovce, by nechtěl nikdo z Vás. No a jeden slovinský psycholog to pojal jako dobrovolnický výzkum a zároveň pokus o vyrovnání s minulostí. To, že je ten doktor Slovinec je mimochodem docel trefný. Jak to nicméně dopadne, nemá smysl říkat, ale co se během filmu děje, to je to, co stojí za zájem. K tomu počítejte s naprosto úžasnou kamerou, která Vás přesvědčí, že horský masiv v Bosně a Hercegovině stojí za návštěvu. Za mě tedy rozhodně palec nahoru. (04.07.2017)

Jugoslávci. Chlapi, kteří prý nepláčou, obhájci své minulosti, vlasti, spolubojovníků, možná i zločinů. Nechtějí v žádném případě zapomenout, ale zároveň nemohou vzpomínat. Uzavřeni jeden vedle druhého přežívají den za dnem pod majestátními horami a tíhou traumatických vzpomínek. Snaží se rekapitulovat, inscenovat, vyrovnat se se svými životy, které mezi těmito zdmi dostávají jiný směr, přesný opak toho, co na ně stále čeká venku. Velmi precizně pojaté i sehrané psychologické drama, trochu depresivní, v jistém směru bezkonkurenční, nicméně k dokonalému zážitku, je-li na toto téma vůbec možný, mi ještě něco málo chybělo. [Filmový klub Citadela - Litvínov]. (16.01.2018)

Veľmi zaujímavo spracovaný námet, ktorý je takmer dokonalou sondou do mysle ľudí, ktorí prežili to, čo chvála Bohu iní “nemuseli”. Od úvodu vďaka prezentovaniu “vlastného pohľadu, pravdy”, na základe vlastných, patrične odlišných skúseností, nenecháva konflikt na seba dlho čakať. Film však určite nie je určený pre hocijakého diváka, ktorý obľubuje bežne spracované drámy. Tu totiž ani z ďaleka nejde o výmenu názorov, ale o odlišný spôsob vyrovnávania sa z minulosťou, čo nie každého musí zaujať. Za mňa však veľmi solídne, miestami ťaživé, hádam aj nepríjemne, kedy dialóg v kombinácii s hereckým umením dokážu viac, ako nabité samopaly či odistené granáty. (06.06.2018)

Film o tom, že traumat války se jen tak nezbavíš. Své o tom můžou vyprávět američtí vojáci, spíš tedy jejich psychické problémy. A to ještě bojovali proti nepříteli na jiném kontinentu. Srbové, Chorvati, Bosenští Srbové však byli fyzickými sousedy a pak jednoho dne se počali masakrovat navzájem. Snímek poukazuje na to, že staré rány nikdy nelze zacelit úplně, a že vrazi i oběti mají každý svou pravdu. Film je zajímavý, ale není to můj šálek kávy. Bohužel mne nezaujal natolik, abych na něj pěla ódy, ale ani jsem nebyla nijak zklamaná. Za mne průměr. (30.12.2017)